Místo na přespání pro hosta, který přijede párkrát do roka, nepotřebuje trvalou postel. Stačí, když si ujasníte, kolik lidí má spát, jak dlouho a jak často. Od toho se odvíjí všechno ostatní. Pokud jde o jednoho člověka na jednu noc, vystačíte s tím, co doma už máte. U dvou lidí na týden potřebujete něco, co vydrží každodenní manipulaci a nebude zabírat celý pokoj.
Šikmá stěna v podkroví nebo ve strmém schodišti vytváří výškový profil, který se mění s každým centimetrem od paty stěny. Rozhodující není jen celková světlá výška místnosti, ale takzvaná průchozí výška v místě, kde skutečně chodíte. Ta se měří od hotové podlahy k nejnižšímu bodu konstrukce nad vámi – tedy k šikmé střeše, trámu, podhledu nebo instalačnímu vedení. Pokud si ji nezaměříte v pásu, kterým denně procházíte, můžete mít pocit, že je vše v pořádku, a přitom narazíte hlavou hned při prvním kroku.
Správně změřená světlá výška není samoúčel. Umožní realisticky odhadnout, kolik úložného prostoru se vejde nad skříně, zda se vyplatí podhled, nebo zda bude lepší strop nechat odhalený. Kdo měří jen jednou a v jednom místě, dostane číslo, které v praxi neobstojí. Kdo měří opakovaně a s ohledem na překážky, získá podklad, podle kterého se dá rozhodovat.
Typická chyba je také to, že se měří jen v jedné ose. Skosený strop klesá, takže nad nohama může být 150 cm, ale nad hlavou jen 70 cm. Vždy měřte v místě, kde máte polštář, a to v nejnižším bodě, kam až hlava při otáčení dosáhne. Lidé, kteří spí na boku a natahují se, potřebují ještě o 5–10 cm více, protože se hlava při otáčení zvedá.
Do pásu od 90 do 130 cm umístěte nízké sezení. Ideální je pevná lavice výšky 35–40 cm, na kterou se vejde sedací polštář. Lavici nechte na míru truhláři, aby přesně kopírovala sklon střechy. Pod ni pak vsuňte zásuvky nebo otevřené přihrádky na knihy a hračky. Typická chyba: lidé sem postaví klasickou židli. Ta má opěradlo vysoko a hlava narazí do šikminy. Židle sem nepatří.
Pozor na překážky, které výšku snižují Nejčastější chyba je měřit výšku v místě, kde nic nebrání. Trám, instalační šachta, svítidlo, vzduchotechnické potrubí nebo podhled ale mohou světlou výšku snížit klidně o deset až třicet centimetrů. Projděte místnost a najděte nejnižší bod stropu. Změřte výšku právě pod ním. Teprve toto číslo vypovídá o tom, jak se prostor skutečně chová. Pokud plánujete vestavěné skříně nebo podlahové topení, odečtěte i tloušťku budoucí konstrukce.
Nezapomeňte na dokončenou podlahu. U hrubé stavby měříte jinou hodnotu než po položení izolace, potěru a nášlapné vrstvy. Rozdíl může být několik centimetrů, což u nízkých stropů znamená hodně. Stejně tak dveřní a okenní otvory mají svou výšku, která omezuje použitelnost prostoru víc než samotný strop. Měřte proto vždy to, co je nebo bude hotové.
Odhad prostoru při prohlídce bytu nebo domu stojí na jednom čísle, které se často měří špatně: světlé výšce. Nejde o výšku od podlahy ke stropu v rohu, kam nikdo nevstoupí, ale o volnou vzdálenost mezi dokončenou podlahou a nejnižším bodem stropní konstrukce. Právě tento rozdíl rozhoduje o tom, zda se do místnosti vejde skříň, zda bude působit vzdušně, nebo zda se v ní člověk bude cítit stísněně.
Místo, které většina lidí promarní, je pruh u podlahy podél šikmé stěny. Pokud je hluboký alespoň 40 cm a vysoký 60 cm u zdi, dá se využít jako vestavěná lavice s úložným prostorem pod sedákem. Další možností jsou nízké zásuvkové kontejnery na kolečkách, které se vysouvají kolmo ke stěně, ne podél ní. Vyhnete se tak tomu, že se dveře zásuvek zablokují o šikminu.
U podkroví a šikmých stropů nestačí jedno číslo. Změřte výšku u okna, uprostřed místnosti a u protější stěny. Rozdíl bývá i metr. Pro odhad obytné plochy se často počítá jen část s výškou nad určitou hranicí, proto je potřeba vědět, kde tato hranice leží. Bez toho může být odhad prostoru nadhodnocený nebo naopak zbytečně pesimistický.
Jak změřit skutečnou průchozí výšku Vezměte dvoumetrový latový profil nebo dlouhé pravítko a přiložte ho svisle k podlaze v ose předpokládaného pohybu. Na šikmé střeše pak vodorovně přiložte vodováhu k nejnižšímu místu konstrukce a změřte vzdálenost mezi oběma body. Měřte v několika bodech po celé délce trasy – u vstupu, uprostřed a u výstupu. Právě rozdíl mezi prvním a posledním měřením ukáže, kde se výška láme. Typická chyba je měřit jen uprostřed místnosti, kde je strop nejvyšší, a okraje ignorovat.
U rozkládacích řešení hlídejte dvě věci, které lidé podceňují. První je větrání – matrace na zemi nebo v rohu bez proudění vzduchu chytá plíseň. Nechte ji po každém použití alespoň hodinu volně ležet. Druhá je hluk. Kovové mechanismy vrzají, pokud je jednou za čas nepromažete silikonovým sprejem. Ten najdete v každé drogerii, ale stačí i obyčejná vazelína.
