ten pocit, když večer zjistíte, že máte na gauči přespat čtyři lidi, ale žádné volné lůžko. A ani skříň není nafukovací. Právě v takových chvílích zjistíte, že vaše sedačka musí umět víc než jen hezky vypadat. Když jsem před lety zařizoval první garsonku, udělal jsem klasickou chybu – koupil jsem levnou pohovku s tenkou pěnou, která se po roce propadla a hosté si stěžovali na záda. Dnes vím, že klíčem je promyslet, zda potřebujete spíše pevný sedací kout, nebo praktický stroj na spaní. Rozdíl mezi obyčejnou sedačkou a kvalitním rozkládacím modelem poznáte hlavně ve chvíli, kdy na něm strávíte noc.
Pokud bydlíte v panelákovém bytě s obývákem o patnácti metrech, každý centimetr se počítá. Tady přichází ke slovu systém s click-clack mechanismem, který vám umožní během pěti vteřin překlopit opěrák do roviny. Žádné tahání matrace z úložného prostoru, žádné skládání polštářů na zem. Jen jedno rychlé cvaknutí a máte lůžko. U takového provedení je ale zásadní zkontrolovat, jestli je pod sedákem dostatečně pevná slatted frame – laťkový rošt. Bez něj se i ta nejlepší foam mattress za pár měsíců prohne a vy budete spát jako na hamace. Já osobně doporučuji model s ocelovou konstrukcí a latěmi od sebe maximálně pět centimetrů.
Narazil jsem na zajímavý problém u zákazníků, kteří chtějí moderní vzhled, ale zároveň potřebují schovat peřiny. Tady je skvělým pomocníkem bed with storage, tedy sedačka s výsuvným šuplíkem pod sedákem. Do něj snadno nacpete dvě polštářové sady, jednu deku a ještě pár knih. Jen pozor na výšku nožiček – pokud jsou příliš nízké, šuplík se špatně vysouvá a vy ho budete používat jen na věci, které nikdy nevyndáte. Mám doma model s nožičkami osm centimetrů, a i když se pod něj musíte trochu nahnout, funguje bezvadně. Zároveň dává prostor robotickému vysavači, což je bonus navíc.
Když už mluvíme o materiálech, velvet upholstery je momentálně velmi populární a já to chápu. Sametový povrch je příjemný na dotek, odolný proti oděru a na fotkách vypadá luxusně. Jenže je to takový vztah na celý život – jednou si ho pořídíte a pak se musíte smířit s tím, že každý flíček od červeného vína je vidět. Pokud máte doma děti nebo psa, sáhněte raději po pratelném potahu nebo tmavším odstínu. Já zvolil tmavě modrý samet na svůj sectional or sofa a musím uznat, že i po dvou letech vypadá jako nový. Stačí ho jednou za měsíc proletět vysavačem s kartáčem a je to.
Teď k té základní otázce: vybrat klasický gauč, nebo raději model typu pull-out sofa? Rozdíl je v tom, že u výsuvné pohovky se sedák posune dopředu a opěrák sklopí do vzniklého prostoru. Výhoda? Matrace je obvykle silnější – klidně 12 až 16 centimetrů. Nevýhoda? Potřebujete před sedačkou alespoň metr a půl volného místa, aby se dala vysunout. V mém starém bytě to nešlo, protože pohovka stála těsně u stěny a před ní byl konferenční stolek. Musel jsem ho pokaždé odsouvat, což byla otrava. Proto dnes preferuji click-clack, který nevyžaduje žádný přední prostor, jen pár centimetrů vzadu na sklopení opěráku.
Pokud se rozhodujete mezi samostatným křeslem a rozkládací pohovkou, zvažte, jak často hosty opravdu máte. Já jsem kdysi vsadil na obyčejnou sedačku bez funkce spaní, protože jsem si říkal, že přece nikdo nepřijede. Omyl. První rok se u mě vystřídalo pět kamarádů, kteří spali na nafukovací matraci uprostřed obýváku. Od té doby mám doma jen modely, které se dají rychle proměnit v postel. A když už jsme u té praktičnosti, nikdy nepodceňujte váhu mechanismu. Levné pohovky mívají kovové pružiny, které po roce vrzají. Kvalitní kování s plynulým chodem poznáte podle toho, že při sklápění necítíte žádné zadrhávání.
Jedna věc, kterou jsem se naučil až po třetí koupi: velikost pohovky musí odpovídat nejen místnosti, ale i vašemu tělu. Pokud měříte sto devadesát, nepořizujte si sedačku s hloubkou sedu padesát centimetrů. Budete v ní sedět jako na školní lavici. U rozkládacích modelů je ideální, aby šířka lůžka byla alespoň 140 centimetrů a délka 200. V opačném případě strávíte noc s nohama visícíma přes okraj. A to se pak ráno budíte s křečí v lýtkách. Doporučuji si v obchodě lehnout přímo na vystavený kus a vyzkoušet, jestli se vejdete. Prodavači na vás sice budou koukat divně, ale vaše záda vám poděkují.
Při výběru konkrétního typu myslete na detaily, které dělají rozdíl. Kvalitní foam mattress by měla mít hustotu aspoň 30 kilogramů na metr krychlový. Nižší se brzy propadne a vy v noci pocítíte každou pružinu. Stejně tak laťkový rošt by měl být z pružného dřeva, ne z dřevotřísky. Já osobně mám rád modely, kde jednotlivé lamely můžete vyměnit – pokud se jedna zlomí, koupíte novou místo celé sedačky. A pokud uvažujete o variantě sectional or sofa, tedy rohové sedačce, počítejte s tím, že rozkládací je obvykle jen jedna část. Druhá slouží jako pevný gauč, kam můžete uložit jen deky.
Poslední rada od člověka, který vystřídal pět pohávek za deset let: nebojte se investovat do kvalitního úložného prostoru. Moje současná sedačka má pod každým sedákem velký šuplík, kam se vejdou nejen peřiny, ale i zimní boty nebo sezónní oblečení. Když jsem ji kupoval, připlatil jsem si za hlubší box, a dodnes toho nelituju. Místo abych hledal místo v šatní skříni, jednoduše věci zavřu pod gauč. A hosté nikdy neuhodnou, že v obýváku spí na posteli, která je zároveň úložným královstvím. Pokud tedy stojíte před rozhodnutím, jaký typ pořídit, myslete na své denní potřeby a na to, kolik nocí na ní skutečně strávíte.
