Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o rozloze 38 metrů čtverečních, si, že living room furniture se musí skládat z obří sedačky a konferenčního stolu, který zabere celý prostor. Výsledek byla třímetrová pohovka, kterou jsme museli obcházet bokem, a já každé ráno budila partnera tím, že jsem hledala deku, která se večer někam zakutálela. Teprve později mi došlo, že klíč není v tom, kolik kusů nábytku do místnosti nacpete, ale jak každý centimetr pracuje pro vás. Dnes se podívám na to, co v praxi funguje, když máte malý obývák, hosty na přespání a žádné místo na lůžkoviny.
První past, do které spousta lidí padá, je pořízení klasické sedačky bez jakékoliv skryté funkce. Vypadá sice hezky, ale jakmile přijedou rodiče nebo kamarádi z druhého konce republiky, začnete rozkládat karimatku na zem a přemýšlet, kam schovat polštáře. Zkuste se místo toho podívat po modelu, který kombinuje posezení s úložným prostorem. Konkrétně mě napadá sofa bed s integrovaným boxem pod sedákem. Když ho zvednete, objevíte dutinu hlubokou asi patnáct centimetrů. Vejde se tam povlečení pro dvě postele, dvě deky a tři polštáře. V mém prvním bytě mi to zachránilo nervy i místo v šatníku.
Pokud ale denně řešíte, že obývák slouží zároveň jako ložnice, vyplatí se investovat do kvalitního spaní. Nestačí totiž, aby se sedačka dala složit. Musí mít odpovídající nosnou konstrukci. V praxi to znamená hledat model s pevným slatted frame, tedy lamelovým roštem. Ten podepře páteř mnohem líp než tenké prkénko nebo prohýbající se kovová síť. Když k tomu přidáte foam mattress o tloušťce alespoň šestnáct centimetrů, tělo se do rána opravdu zregeneruje. Pamatuju si, jak jsem kdysi spala na pohovce s pěticentimetrovou pěnou. Probudila jsem se s pocitem, že jsem celou noc ležela na kameni. To už nechcete zažít.
A co když máte hosty jen občas a nechcete, aby vás každý večer čekala manipulace s těžkým rozkladem? Pak je fajn zvážit pull-out sofa. Tedy sedačku, kde se výsuvná část vytáhne dopředu jako šuplík. Stačí pár vteřin a máte lůžko. Nevýhoda bývá užší šířka, kolem sto deseti centimetrů, což bohatě stačí jednomu dospělému nebo dvěma dětem. Výhoda je, že konstrukce zůstává nízko u země, takže do obýváku vnesete příjemný vzdušný dojem. A když hosté odjedou, jednoduše zasunete zpět a máte zase normální sedačku. Žádná skříň s matrací, žádný zbytečný kus nábytku.
Materiál, který v poslední době vídám v bytech klientů čím dál častěji, je velvet upholstery. Sametový povrch má jednu skvělou vlastnost. Na dotek působí teple a měkce, takže do malého prostoru vnese útulnost, kterou jiné látky nedokážou. Navíc je překvapivě odolný. Když jsem testovala vzorek modrého sametu na křesle, přežil kávu, červené víno i kočičí drápky bez větší újmy. Jen dejte pozor, aby šlo o pratelnou úpravu značenou jako dry clean nebo spot clean. Jinak budete na fleky sahat jen s hadříkem a lehkou panikou.
Teď k mechanismům. Na trhu narazíte hlavně na dvě varianty. Klasický výsuv a takzvaný click clack mechanism. U klik-klaku se opěradlo sklápí do roviny se sedákem. Funguje to bleskově, doslova jedním pohybem ruky. Ovšem pozor, u levnějších kusů bývá opěradlo tenké a spací plocha pak tvrdá. Vyplatí se zkontrolovat, zda má click-clack integrovaný kovový rám a alespoň dvanáctimilimetrovou překližku. Jinak se po pár měsících ozve vrzání a prohybání. Sama mám doma model s tímto mechanismem už třetím rokem a stále drží.
Praktickou zkušenost mám i s tím, jak vyřešit absenci šatny v malém bytě. Living room furniture nemusí být jen sedačka a stůl. Když jsem si pořídila rohovou sedačku s vestavěným úložným boxem v celé délce jedné strany, zmizelo tam šest zimních svetrů, deka na piknik a boty na horách. Box bývá obvykle hluboký třicet až čtyřicet centimetrů, což je ideální na věci, které nepotřebujete denně. Jen dejte pozor na víko. Mělo by být opatřeno plynulým zvedákem, aby vám nespadlo na prsty a neškublo s celou konstrukcí.
Nakonec si dovolím jednu radu k rozměrům. Vůbec se nebojte sáhnout po menší pohovce, pokud místnost není obrovská. Třeba dvousedadlovka o hloubce devadesát centimetrů působí vzdušně a nechá kolem sebe prostor pro lampu nebo květinu. Na spaní pak stačí přikoupit samostatný foam mattress o tloušťce patnáct centimetrů, který přes den schováte do boxu pod oknem. Kombinace menší sedačky a extra matrace mi ušetřila místo i peníze. Obývák pak nepůsobí jako nábytková stěna z katalogu, ale jako prostor, který dýchá. A přesně o to v bydlení jde.
