Když jsem poprvé vrazila do panelákového dvoupokoje s manželem a dvěma dětmi, myslela jsem, že zešílím. Šatní skříň na chodbě byla plná k prasknutí, bundy visely na židlích a každý pátek jsem strávila dvě hodiny hledáním druhé ponožky. Pak jsem narazila na koncept walk-in closet. Většina lidí si představí luxusní vilu s vyhrazenou místností za deset milionů. Jenže já měla k dispozici ložnici o dvanácti metrech čtverečních a předsíň, ve které se nedalo otočit s kočárkem. Rozhodla jsem se riskovat a proměnila úzký výklenek vedle koupelny v mini šatnu s otevřenými tyčemi a systémem z Ikea. Výsledek? Do bytu se najednou vešly čepice, šály i sáňky. Zázrak se jmenoval chytré využití každého centime

Když jsem před lety navrhovala kuchyň pro mladý pár v panelákovém bytě 2+1, netušila jsem, že se z pouhého rozvržení spotřebičů stane detektivka. Manžel měřil 195 centimetrů, žena 158. Každý pohyb v kuchyni znamenal pro jednoho z nich zbytečnou okliku. Právě tehdy mi došlo, že kitchen ergonomics není luxus, ale nutnost. Ptáte se proč? Protože vaše tělo si pamatuje každé natahování pro hrnec do spodní skříňky a každé ohýbání k myčce. Kuchyň není jen krásná linka, je to pracovní nástroj, který vás buď posílá do krční páteře, nebo nechá v kl

Máte obavy z údržby? Já měla taky. Pak jsem zjistila, že stačí vysavač s měkkým kartáčem a jednou za měsíc namočený mop do speciálního čističe. Žádná chemie, žádná práce. A když vám kamarádka vylije červené víno? Rychle utřít a podlaha neponese následky. Na rozdíl od laminátu, který pod tekutinou nabobtná do ošklivých boulí. V malém bytě, kde máte na podlaze zároveň prostor na cvičení, pracovní stůl a rozloženou postel pro návštěvu, se tvrdé dřevo vyplatí. Je to investice, ale počítá se na roky, ne na sezóny. A když se rozhodnete byt po pěti letech prodat, kupující za kvalitní hardwood flooring připlatí. Viděla jsem to mockrát. Dřevo je prostě nadčaso

Jedna z nejčastějších chyb, kterou vidím u klientů, je, že vyberou barvu podle trendu na Instagramu, aniž by zohlednili tvar a velikost místnosti. Tmavě modrá vypadá luxusně na fotce se správným osvětlením, ale v reálu čtyři krát pět metrů s jedním oknem na sever dělá z místnosti jeskyni. Pokud máte rozkládací pohovku s pěnovým matrací, která zabírá třetinu plochy, tmavá stěna ji ještě víc opticky přiblíží. Místo toho zkuste jednu akcentní stěnu za gaučem v tmavším odstínu a zbytek nechte světlý. Tím vytvoříte hloubku a prostor zůstane vzdušný, i když v něm spí tři lidé v jedné místnosti. A pokud se bojíte, že světlá místnost bude nudná, přidejte barevné doplňky – polštáře, obrazy nebo kobe

Kombinace kuchyňské ergonomie a chytrého úložného nábytku je jako sůl a pepř. Samy o sobě fungují, spolu dělají divy. Když kuchyňská linka končí u stolu, který se po večeři promění v pracovní plochu, ušetříte metry čtvereční i kroky. A když do obýváku umístíte bed with storage, tedy postel s úložným prostorem pod matrací, zmizí všechny deky a polštáře tam, kde je nevidíte. Člověk pak v malém bytě dýchá volněji. Každý detail, od výšky skříněk po měkkost sedáku, ovlivňuje, jestli se doma cítíte dobře, nebo jestli vás byt vysá

Když jsem předloni zařizovala svůj první malý byt o rozloze 42 metrů, strávila jsem tři týdny jen u vzorníků. Pak jsem koupila plechovku barvy, natřela jednu stěnu na korálově růžovou a po dvou dnech jela zpátky do hobby marketu pro šedou. Ne proto, že by růžová byla ošklivá, ale protože do obýváku, kde stojí rozkládací pohovka s dvaceticentimetrovým pěnovým matrací na lamelovém roštu a zároveň tam večer otevírám notebook, prostě neseděla. Barvy v obýváku nejsou dekorace, jsou to nástroje. Ovlivňují, jestli se večer uvolníte, nebo jestli vás bude bolet hlava z kontrastu mezi žlutou stěnou a modrým kobercem. A pokud máte stejně jako já malý půdorys a každý centimetr musí odvést dvojí práci, výběr odstínů je kritický krok, který se vyplatí neuspěc

Návrh dětského pokoje není jen o výběru nábytku, ale o promyšlení rytmu dne. Malé děti tráví na podlaze hodiny stavěním drah, větší zase leží na břiše při učení. Proto doporučuji koberec s krátkým vlasem, nejlépe bavlněný nebo vlněný – na syntetice se práší a děti s alergiemi trpí. Koberec položte tak, aby nezasahoval pod postel nebo pod skříň. Tam totiž končí všechny drobky a prach. Z vlastní zkušenosti vím, že jednou za měsíc je nutné koberec vynést ven a vytřepat, a pokud máte možnost, pořiďte si vysavač s HEPA filtrem. Dalším detailem, který často podceňujeme, je výška stolu. Deska by měla být ve výšce lokte, když dítě sedí rovně. Pokud stůl koupíte s nastavitelnými nohami, vydrží od první třídy až po maturitu. A k tomu pořiďte židli s opěrkou beder – obyčejná kuchyňská židle po hodině psaní úkolů bolí záda i u dospěl