Materiály jsou poslední díl skládačky. Vyhněte se hmotě, která v létě lepí na stehna, pokud nemáte klimatizaci. Hledejte čalounění s prodyšnou podšívkou, ideálně bavlněný potah, který se dá sundat a prát na 40 stupňů. Já mám na své obývací relaxační zóně samet, ale pod polštáři jsem si nechala ušít ochranný návlek z mikrovlákna, který se dá jednoduše vyprat. A pokud máte doma kočku, pořiďte si ještě jednu deku navíc, protože kočičí drápky a samet nejsou přátelé. Věřte mi, naučila jsem se to tvrdou ces
Při výběru materiálu potahu myslete na to, co zvládne běžný provoz. Pokud máte doma kočku nebo malé dítě, rozhodně nesáhnete po světlém plátně. Mně se osvědčila pohovka s elegantní velvet upholstery, tedy sametovým čalouněním. Tento materiál vypadá luxusně, ale zároveň je odolný vůči otěru a skvrny se dají snadno setřít vlhkým hadříkem. Samet navíc skvěle tlumí zvuk, což oceníte, když sedíte s notebookem a chcete se soustředit. A hlavně působí útulně, což u pracovního koutu pomáhá odlišit ho od anonymní kanceláře. Stačí pár dekoračních polštářů a jedna přehozová deka a místnost rázem vypadá jako obývák, nikoliv jako přeplněná ložn
Nakonec si pamatujte, že každá barva má svou energii. Světle žlutá povzbuzuje chuť k jídlu, což se hodí do jídelního koutu, ale ne do části, kde spíte. Zelená uklidňuje, ale pokud je příliš tmavá, může působit nemocničně. Moje oblíbená volba pro malé obýváky s funkcí ložnice je kombinace bílé, pískové a jednoho tlumeného modrého akcentu, třeba v polštáři nebo dece. Tato paleta nikdy neomrzí a snadno se k ní přidávají sezónní doplňky. A až budete stát před regálem s barvami, vzpomeňte si na to, že stěny nejsou jen pozadím, ale spoluhráčem vašeho nábytku. Nechte si vzorníky doma alespoň na tři dny, pozorujte je při ranním světle i při večerním svitu lampičky. Pak teprve víte, že jste vybrali správ
Největší kámen úrazu bývá montáž. Lidé si myslí, že wall panels musí lepit specialista za desítky tisíc. Zkušenost mě naučila, že na rovnou zeď zvládnete panely nalepit sami za odpoledne. Potřebujete jen kvalitní lepidlo, vodováhu a trpělivost. Začněte od rohu a postupujte směrem ke dveřím. Pokud narazíte na zásuvku, jednoduše do panelu vyříznete otvor. Nemusíte být truhlář. Když jsem to dělala poprvé, udělala jsem chybu, že jsem panely nechala přes noc v bytě aklimatizovat. Ráno byly pokroucené, protože v paneláku bylo přes topení příliš sucho. Druhý pokus už vyšel. A výsledek stál za to. Nyní mi každý, kdo přijde na návštěvu, řekne, že ten byt vypadá větší a hlavně útulnější. A to je přesně to, co jsem chtěla. Stěny, které mluví jazykem dom
Vezměte si třeba klasickou situaci. Máte garsonku, kde obývací část musí přes noc sloužit jako ložnice. Místa na samostatnou postel není, navíc by blokovala průchod. Tady nastupuje kvalitní sofa bed s pevným click-clack mechanismem. Ne ten levný, co se propadá do důlku a ráno vás bolí záda. Sáhněte po modelu, kde se opěrák jedním pohybem sklopí do roviny a vznikne plnohodnotná spací plocha. K tomu doporučuji přikoupit samostatnou foam matraci o tloušťce alespoň šestnáct centimetrů. Ta se dá schovat pod pohovku nebo do šatny. A pokud máte obavy o místo na lůžkoviny, řešení je prosté. Zvolte variantu s úložným prostorem pod sedákem. Najednou máte kam uklidit deky, polštáře i letní přikrývku. A večer jen vytáhnete matraci, cvaknete mechanismus a je hot
Druhý problém vychází z podcenění funkce místnosti. V malých bytech, kde obývák slouží zároveň jako ložnice pro hosty, narážíte na zásadní otázku: jak vybrat barvy do obýváku, aby prostor působil přes den vzdušně a večer útulně na spaní. Tady už jsem zažila několik krizových situací. Jedna klientka měla v koutě postavený kvalitní sofa bed s click-clack mechanismem, ale protože stěny vymalovala tmavě fialovou, místnost připomínala noclehárnu v motelu. Stačilo vyměnit akcenty. Barvu na stěny jsme nechali světle pískovou a tmavou fialovou přesunuli jen na jednu stěnu za pohovkou a na polštáře. Večer se pak rozsvítí lampión s teplým žárovkovým světlem a místnost se sama promění. To je trik, který nikdy neselže: akcentní stěna by měla tvořit maximálně čtvrtinu plochy, jinak pohltí celý pros
A co když se vám nechce obětovat spaní za každou cenu? Zkuste do kompozice zakomponovat kvalitní matraci. Pokud máte možnost skrýt postel do skříně nebo ji vysunout z pod pódia, je to skvělé. Většinou ale platí, že denní místnost musí být i ložnicí. Tady přichází na řadu takzvaná pull-out sofa, tedy rozkládací pohovka s výsuvným dílem. Když jsem ji testovala u kamarádky v ateliéru, překvapilo mě, jak pohodlně se na ní spí. Měla 16 cm vysokou foam mattress, tedy pěnovou matraci, která se nijak nedeformuje a po sbalení se vrátí do původního tvaru. To je zásadní, protože každodenní skládání a rozkládání musí být jednoduché a nesmí ničit z