Nezapomínejte ani na dveře – pokud kuchyně ústí do chodby, můžete na ně pověsit praktický organizer na drobnosti. Funguje to i u dveří spíže. Na závěr si osvojte pravidlo: každá věc má své místo a toto místo musí být blízko místa použití. Hrnce ke sporáku, talíře k myčce, sklenice k lednici. Když toto pravidlo dodržíte, ušetříte si spoustu chození a kuchyně bude působit vzdušněji i přes svou malou rozlohu.
Bylinkové oleje skladujte v temných lahvích a ideálně v chladu. Trvanlivost bývá šest až dvanáct měsíců, ale pokud ucítíte žluklý zápach nebo se objeví plíseň, raději přípravek vyhoďte. Nejlepší je připravit si menší dávky, které spotřebujete do dvou až tří měsíců, a postupně experimentovat s různými bylinkami – od levandule přes rozmarýn až po měsíček. Každá rostlina má své jedinečné účinky a vaše pleť ocení, když jí dopřejete tu správnou péči.
Při zařizování myslete i na úložné prostory, protože nepořádek je největší optický nepřítel. Otevřené věšáky, na kterých se kupí kabáty a šály, malou předsíň ještě zmenšují. Zvolte závěsné skříňky až ke stropu, které pojmou vše, a doplňte je dvěma policemi – na klíče a boty. Nábytek volte s nožičkami, abyste pod ním viděli podlahu. Tím vznikne souvislá plocha, která opticky prodlouží prostor. Vyhněte se také příliš mnoha dekoracím – každý drobný předmět na stěnách přitahuje pozornost a narušuje čisté linie.
Malá kuchyně v paneláku má své kouzlo i prokletí. Na ploše, kde se sotva otočíte, musíte skloubit vaření, skladování a často i jídelní kout. Největší chybou je snažit se do ní nacpat co nejvíc věcí – výsledkem je chaos a neustálý boj s nedostatkem místa. Místo toho se vyplatí myslet vertikálně, využívat každý centimetr chytře a zbavit se všeho, co jen zabírá místo.
Největší rezervy najdete ve dveřích a na stěnách Vnitřní strany dvířek skříněk jsou nedoceněné. Na dvířka pod dřezem připevněte organizér na čisticí prostředky a houbičky, na dvířka u sporáku zase držák na koření. Na stěnu nad pracovní deskou namontujte lištu s háčky – zavěsíte na ni naběračky, prkénka i nože. Tím uvolníte zásuvky a pracovní plochu, která je v malé kuchyni nejcennější. Jen pozor, ať lišta nevisí příliš blízko sporáku, kde by se chytala mastnota.
Pro přípravu oleje existují dva hlavní postupy. Ten studený je jednodušší a šetrnější: nádobu naplňte bylinkami a zalijte olejem tak, aby byly zcela ponořené. Směs nechte na světlém místě po dobu tří až šesti týdnů, každý den jemně protřepejte. Po scezení získáte jemný olej vhodný pro suchou a citlivou pleť. Teplý způsob je rychlejší: bylinky vložte do sklenice, přelijte olejem a vložte do vodní lázně o teplotě asi padesát stupňů. Po dvou až třech hodinách sceďte a nechte vychladnout. Tento olej má výraznější aroma a hodí se spíše na tělo než na obličej.
Typickou chybou je instalace velké myčky do malé kuchyně. Myčka sice šetří ruce, ale ukrojí vám minimálně 60 centimetrů úložného prostoru. Pokud opravdu chcete myčku, volte úzkou (45 cm) a počítejte s tím, že sousední skříňky budou o to menší. Alternativou je myčka na pult, která se vejde na linku a nepřipraví vás o skříňky. Máte-li ale místo, upřednostněte prostornou horní skříňku s výsuvnými koši.
Pokud máte pod oknem topení, využijte parapet jako odkládací polici. Postačí úzká dřevěná deska, která rozšíří pracovní plochu. Pod ní můžete na topení zavěsit sušák na utěrky, čímž získáte další funkční prvek. Podobně funguje závěsný regál do rohu skříňky – otáčivá konstrukce zpřístupní hluboké prostory, kam byste se jinak nedostali.
Když vybíráte květináč, zaměřte se na materiál a odtokové otvory. Plastové nádoby drží vlhkost déle, hodí se tedy pro rostliny, které nesnášejí vyschnutí. Hliněné nebo keramické květináče naopak odvádějí vodu stěnami, což ocení sukulenty a kaktusy. Vždy ale volte květináč s otvorem na dně. Bez něj se voda hromadí u kořenů, což vede k jejich hnilobě. Pokud vám vadí voda na parapetu, použijte vnější ozdobný obal a vnitřní květináč s odtokem.
Velkým nebezpečím jsou houby, které vypadají jako jedlé, ale obsahují silné toxiny. Typickým příkladem je muchomůrka zelená, která se podobá některým jedlým druhům, ale její požití způsobuje selhání jater. Proto nikdy nesbírejte houby, které rostou u starých stromů, na skládkách nebo v blízkosti průmyslových areálů — houby absorbují těžké kovy a jiné škodliviny. Rovněž se vyhněte sběru mladých plodnic, kde ještě nejsou vyvinuté určovací znaky. Mladá muchomůrka zelená může vypadat jako žampion, dokud se neotevře klobouk, takže včasné rozlišení je obtížné i pro zkušené houbaře.
