Nejčastější chyby: koupě podle vzoru bez kontroly složení, volba příliš levného povlečení s nízkou gramáží, praní spolu s ručníky a džínovinou, které povlečení mechanicky odírají, a sušení v sušičce na vysokou teplotu. Sušička srazí bavlnu a urychlí blednutí. Pokud chcete, aby povlečení vypadalo jako nové i po letech, kupujte dvě sady a střídejte je – každá sada se opotřebovává pomaleji a má čas na regeneraci vláken.

Povlečení, které po pár vypráních zešedne nebo se rozpadne ve švech, většinou není otázkou smůly. Rozhoduje materiál, hustota tkaní a způsob barvení. Pokud chcete, aby vám vydrželo roky a barvy zůstaly syté, vyplatí se podívat na etiketu dřív než na vzor.

Typická chyba je příliš malý spád kvůli tomu, aby práh u dveří nebyl vysoký. Jenže nízký práh znamená, že voda při sprchování přeteče do chodby. Řešením je sprchová vanička zapuštěná do podlahy nebo liniový odtok u stěny, který spád zkrátí na polovinu. Další častá chyba je dlažba položená na suchý beton bez penetrace. Lepidlo pak nevytvoří spoj a po pár měsících dlaždice v rozích odpadnou.

Podestýlku udržujte hustou asi na dlaň a pravidelně ji provzdušňujte. Přimrznutá podestýlka se špatně odstraňuje a drží vlhko u nohou. Když slepice stojí na studené, mokré podlaze, snadno prochladnou.

Kdy rebase škodí víc než pomáh

Druhou chybou je utěsňovat kurník „na těsno”. Zavřený prostor bez výměny vzduchu rychle zvlhne a zapáchá. Větrací otvory proto zakryjte pletivem proti kunám a nechte je otevřené i v mrazech. Pokud uvnitř vzniká námraza na stěnách, větrání je nedostatečné.

Typická chyba je nechat houbu v systému příliš dlouho. Lidé si myslí, že když voda chutná dobře, je vše v pořádku. Opak je pravdou. Nasycená houba se stává živnou půdou pro mikroorganismy a může vodu naopak kontaminovat. Další častá chyba je skladování mokré houby v uzavřené nádobě. Bez přístupu vzduchu začne plesnivět během několika dní. Mezi výměnami ji uchovávejte suchou, ideálně v prodyšném sáčku na chladném a tmavém místě.

Barva vydrží podle toho, jak byla látka barvena. Reaktivní barvení prostupuje vláknem a drží i po desítkách praní, zatímco pigmentový tisk zůstává jen na povrchu a postupně se vyplavuje. Poznáte to podle rubu – pokud je rub výrazně světlejší než líc, jde o povrchový tisk. Tmavé syté odstíny (vínová, tmavě modrá, černá) obecně blednou rychleji než světlé, protože potřebují více barviva.

Správné pořadí prací, které rozhoduje o výsledku Nejdřív se dělá hydroizolace včetně manžety kolem vpusti, pak se vyrovná podlaha spádovým potěrem nebo spádovými klíny. Teprve potom se řeže obklad na stěny. Spousta lidí to dělá obráceně a pak zjistí, že jim u vany chybí dva centimetry, aby obklad dosedl na podlahu bez spáry. Pokud je podlaha už hotová a spád chybí, dá se to zachránit jen dodatečným vybroušením kolem vpusti, což je u malé koupelny prakticky nemožné bez poškození hydroizolace.

Kurník v zimě nezničí mráz sám o sobě, ale vlhko, průvan a nedostatek světla. Slepice snesou teploty hluboko pod bodem mrazu, pokud jsou v suchu a bez průvanu. Jakmile ale spojíte chlad s vlhkostí, přichází omrzlé hřebeny, nachlazení, snížená snáška a někdy i úhyn. Zazimování tedy není o tom kurník vytápět, ale odstranit příčiny, které slepicím škodí.

U malé koupelny se vyplatí zvolit velkoformátovou dlažbu jen do suché části. Ve sprše použijte menší formát, ideálně do deseti centimetrů, protože menší dlaždice kopírují spád lépe a nemusíte je řezat do tvaru vějíře. Řezané hrany kolem vpusti pak méně trpí a spára se snáz utěsní. Velká dlaždice 60 na 60 centimetrů se do spádu ohne jen obtížně a vznikne kolem vpusti schod, kde zůstává voda.

Nejčastější chyba po rekonstrukci jádra není v dlažbě ani v obkladu, ale v tom, že se spádování podlahy řeší až na konci. Malá koupelna má obvykle jeden vpusťový bod a každý centimetr výšky se počítá. Spád se musí naplánovat ještě před tím, než se položí první dlaždice na podlahu, protože určuje, jak vysoko bude sedět obklad na stěnách u vany nebo sprchového koutu. Pokud začnete obkladem od stropu a spádem se budete zabývat později, skončíte s dlaždicemi nařezanými do klínů a s vodou, která místo do odtoku teče ke dveřím.

Prvních pár dní po nasazení a utažení Po každém utažení nebo nasazení jsou zuby citlivé. První dva až tři dny jezte pouze měkké jídlo, které nevyžaduje kousání: jogurty, přesnídávky, vařenou zeleninu rozmixovanou na kaši, polévky, měkký sýr, vejce. Vyhněte se chlebu s tvrdou kůrkou, oříškům a syrovému ovoci. Bolest obvykle sama odezní, ale pokud přetrvává déle než týden, zavolejte do ordinace.