Posledním krokem je montáž a kotvení. Kovový regál stojí stabilně jen tehdy, když stojí na rovném a pevném podkladu. V garáži často stačí seřídit nohy, v bytě se ale bez ukotvení ke stěně neobejdete – zejména pokud máte děti nebo domácí zvířata. Šrouby do zdi volte podle materiálu stěny; do sádrokartonu patří hmoždinky pro velké zatížení, do cihel stačí běžné šrouby. Regál nikdy nepřetěžujte jen na jedné straně – nakloněná police se ohne a spojka povolí. Pokud si nejste jistí nosností, držte se pravidla, že reálné zatížení má být zhruba poloviční oproti údaji výrobce.

Zrcadlo je nejúčinnější nástroj, jenže většina lidí ho pověsí na konec chodby, kde odráží protější stěnu. Tím se nic nezíská. Zrcadlo patří na boční stěnu, ideálně přes celou šířku nebo výšku, aby odráželo protilehlou stranu a vytvořilo dojem dalšího prostoru. Funguje i velké zrcadlo na konci chodby, pokud odráží něco zajímavého – rostlinu, světlý kus nábytku, okno. Naopak sada malých zrcátek v rámečcích efekt rozbije a prostor ještě zmenší.

Zrcadlo patří na stěnu kolmou ke zdroji světla, ne proti němu. Postavené naproti oknu nebo lampě vrátí světlo zpět do prostoru. Zrcadlo umístěné přímo proti svítidlu oslní a nic neodrazí. Sklo, lesklý kov a průhledné materiály světlo rozptylují, ale jen v malém množství. Nepřehlcujte prostor dekoracemi. Každý předmět pohlcuje světlo a tmavý kout se rychle změní ve skladiště.

Hotový povlak perte naruby při 40 °C, sušte volně a žehlete z rubu. Pokud šijete více kusů, pište si rozměry na štítek, ať se později nepletou. Dobře ušitý povlak poznáte podle toho, že drží tvar, neklouže a švy zůstávají rovné i po několika letech.

Začněte u podlahy a stěn, protože ty drží celkový dojem. V ložnici volte tmavší, uklidňující odstíny a měkké materiály, v kuchyni světlejší a praktičtější povrchy, které snadno umyjete. Do obývacího pokoje se hodí teplé barvy a vzory, které podpoří rozhovor a odpočinek. Pokud máte otevřený prostor, kde kuchyň přechází do obýváku, použijte jako předěl barvu na jedné stěně nebo změnu podlahy. Tím dosáhnete oddělení bez nutnosti stavět příčku.

Povrchy v tmavém koutu musí světlo vracet. Matné tmavé stěny ho pohltí. Pomůže světlá barva s jemným leskem, ale ne zrcadlový lak, který vytváří ostré odlesky. Nábytek volte s lesklou nebo polomatnou úpravou a světlými čely. Podlaha má být světlejší než stěny; tmavá podlaha kout stlačí k zemi. Koberec v tmavém odstínu je další častá chyba, protože pohlcuje světlo i zvuk.

Mechanika a materiály rozhodují o tom, jestli židle vydrží. Kvalitní plynová pružina drží nastavenou výšku a neklesá. Sedák by měl mít prodyšný potah nebo síťovinu, která se neprohřeje. Páčka pro nastavení sklonu opěradla se hodí, protože občas je potřeba se zaklonit a uvolnit tlak na meziobratlové ploténky. Před koupí si na židli sedněte alespoň deset minut, nastavte si ji a zkuste se zvednout. Pokud se ozývá vrzání nebo se šrouby povolují, hledejte dál. Nekupujte jen podle fotky, protože pocit z posezení se nedá nahradit sebelepším popisem.

Područky mnoho lidí podcení. Pevné područky, které nejdou nastavit, často brání tomu, abyste se posadili dost blízko ke stolu. Ideální jsou výškově a šířkově nastavitelné, případně sklápěcí. Pokud píšete na klávesnici, měla by předloktí spočívat na područkách v úrovni desky stolu, ne výš nebo níž. Jinak se zvedají ramena a po hodině bolí za krkem.

Výška sedáku a hloubka, kterou můžete nastavit Výška sedáku musí odpovídat vaší postavě, ne výšce stolu. Správně nastavená židle má sedák tak vysoko, aby chodidla celou plochou spočívala na podlaze a kolena byla zhruba v pravém úhlu. Pokud máte delší stehna, potřebujete i hlubší sedák, jinak vám bude tlačit do podkolenní jamky. Hloubka sedáku by měla být nastavitelná nebo alespoň odpovídat tomu, že mezi okrajem sedáku a podkolenní jamkou zůstane mezera na dva až tři prsty. Typická chyba je koupit židli jen podle výšky a pak zjistit, že se na ni nevejdete celou vahou.

Teplota světla a odraz rozhodují víc než barva nábytku V tmavém koutu se vyhněte studeně bílému světlu. Zvýrazní šedé podtóny a prostor působí sterilně. Zvolte teplotu kolem 3000 K, která je teplá, ale ne žlutá. Důležitý je index podání barev; čím vyšší, tím přirozeněji vypadají látky i dřevo. Svítidla nikdy nemiřte přímo do očí. Nasměrujte je na strop nebo na stěnu, aby světlo nejdřív dopadlo na povrch a teprve odražené osvětlilo místnost.

Ergonomická židle není jen o tom, že se na ní dobře sedí první minutu v obchodě. Rozhoduje o tom, jestli po osmi hodinách práce budete mít bolavá záda, nebo jestli vstanete bez zatuhlých ramen. Výběr proto nepodceňujte a neřiďte se jen vzhledem nebo barvou látky. Níže najdete pět parametrů, které mají největší vliv na to, jak vám židle bude dlouhodobě sloužit.