Po erupci se kanál částečně vyprázdní, přítok studené vody ho znovu naplní a celý cyklus se opakuje. Intervaly bývají pravidelné jen zdánlivě. Ve skutečnosti je ovlivňuje množství srážek, teplota vzduchu, zemětřesení i lidské zásahy. Proto se čas erupce nedá spolehlivě předpovědět na minuty, i když průměrná perioda bývá známá.

Během jízdy se držte pevně, ale ne křečovitě. Sevřené svaly v šíji zhoršují prokrvení mozku a závrať se dostaví dřív. Dýchejte pomalu a pravidelně. Zrychlené dýchání při panice stav jen prohloubí. Pokud začnete cítit, že se vám dělá mdlo, nenuťte se do dalších kol. Požádejte obsluhu o zastavení. Není to slabost, je to prevence mdloby.

Pro pilota je klíčové, že vztlak roste s druhou mocninou rychlosti. Když letadlo letí pomalu, musí mít křídlo větší náklon, tedy vyšší úhel náběhu. Jenže pozor: od určitého úhlu, obvykle kolem patnácti stupňů, se proudnice začnou odtrhávat. Tomu se říká odtržení proudu a vztlak náhle klesne. Typická chyba začátečníků je, že při pomalém letu tahají za řízení příliš a místo stoupání letadlo propadne. Řešením je přidat výkon a snížit úhel náběhu, ne ho zvyšovat.

Praktický důsledek: gejzíry se vyskytují jen v několika oblastech světa, kde se sejde aktivní vulkanismus s dostatkem vody. Najdete je na Islandu, v Yellowstonu, na Kamčatce, v Chile, na Novém Zélandu nebo v Japonsku. V České republice žádný gejzír neexistuje, protože tu chybí potřebné magma v dosažitelné hloubce. Minerální prameny v Karlových Varech jsou něco jiného – teplé, ale bez tlakového stříkání.

U malých dětí je lechtání oblíbené, ale mělo by trvat jen několik sekund. Sledujte výraz ve tváři, ne jen zvuk smíchu. Pokud se dítě odtahuje nebo ztuhne, končíte. Starší děti a dospívající často sami vyzývají k lechtání, ale i tady platí, že se smíchem přichází i únava. Nikdy nelechtejte člověka, který má astma, epilepsii nebo problémy se srdcem, bez porady s lékařem. A nikdy nelechtejte někoho, kdo spí – může se probudit zmatený a vystrašený.

Pihy vznikají jako odpověď na UV záření. Melanocyty začnou ve snaze ochránit jádro buněk produkovat víc melaninu a ten se ukládá v ostrůvcích. Proto se pihy objevují na místech, která jsou nejvíc vystavená slunci – nos, tváře, ramena, předloktí. Nejvíc jich přibývá mezi dětstvím a dvacátým rokem, později se jejich počet obvykle stabilizuje. Kdo má světlou kůži, světlé nebo zrzavé vlasy a modré či zelené oči, má k tvorbě pih vyšší dispozice. To není porucha, jen jiná strategie ochrany před sluncem.

Zápis snů je základ, ale musí se dělat správně. Nestačí si ráno říct, že to bylo divné. Vezměte papír nebo telefon hned po probuzení, dokud jsou obrazy čerstvé. Pište v přítomném čase a v první osobě: „Jdu chodbou, slyším vodu, nemůžu najít dveře.” Detaily jako barvy, zvuky a tělesné pocity mají větší váhu než děj. Po týdnu zápisů si přečtěte, co se opakuje. Opakující se motiv je něco, co váš mozek považuje za neuzavřené.

Pokud gejzír nefunguje, neznamená to, že je mrtvý. Stačí menší zemětřesení, změna hladiny podzemní vody nebo ucpání kanálu minerálními usazeninami a erupce se mohou obnovit, nebo naopak navždy zastavit. Proto se do přirozených vývěrů nezasahuje, nehází se do nich kameny ani mýdlo. Umělé vyvolání erupce sice funguje, ale kanál tím trvale poškodíte.

Základem je magma v hloubce několika kilometrů. To ohřívá okolní horniny a voda, která se do nich vsakuje, se mění na páru nebo na vodu o teplotě přes 100 °C. Jenže pod zemí se voda nevaří při stovce, protože na ni tlačí sloupec vody nad ní. Čím hlubší kanál, tím vyšší tlak a tím vyšší teplotu voda snese, než se změní v páru.

Proč to musí být úzký a klikatý kanál Klíčová je geometrie podzemní trhliny. Nesmí být široká a přímá, jinak voda proudí volně a jen se přelévá. Ideální je úzký, zkroucený a místy zúžený kanál, který brzdí proudění. Voda se v něm ohřívá, ale nemůže unikat nahoru, dokud tlak páry nepřekoná váhu vodního sloupce. Když se to stane, pára voda prudce vytlačí vzhůru a gejzír vybuchne.

Gejzír není jen horký pramen, který občas vystříkne. Aby vznikl, musí se sejít čtyři podmínky: zdroj tepla, dostatek vody, zvláštní podzemní kanál a těsnění, které drží tlak. Bez kteréhokoli z nich vznikne maximálně termální pramen, nikdy ne gejzír.

Nejčastější chyba při pozorování je stát po větru. Gejzíry chrlí vodu o teplotě blízké bodu varu a jemnou mlhu, která může opařit i z několik metrů. Vždy sledujte směr větru a stůjte proti němu, ne pod ním. Další chyba je vstupovat mimo vyznačené cesty. Půda kolem gejzírů bývá tenká a pod ní může být vařící voda nebo prázdný prostor. Propadnutí je reálné a lidé na něj už doplatili.