Mnohem větší výzvou bylo skloubit estetiku s praktičností. Malá kuchyň nemůže být přeplácaná vzory a barvami, ale zároveň nesmí působit jako sterilní laboratoř. Zvolila jsem světle šedé skříňky s matnou fólií, které neukazují otisky prstů, a pracovní desku z tmavého kompozitu, na kterém nejsou vidět drobky. Jako kontrast jsem přidala doplňky z mosazi. Jenže největší designový tahák přišel s výběrem sedačky. Našla jsem malý dvoumístný kousek s jemnou velvet upholstery ve smaragdově zelené. Sametový povrch působí měkce a luxusně, ale zároveň se snadno čistí vlhkým hadříkem. Kombinace studené kuchyně a teplého sametu dodala místnosti duši. Každý, kdo vejde, si sedne na tu zelenou sedačku a ani ho nenapadne, že pod tím hebkým povrchem se skrývá praktický mechanis

A co když chcete mít opravdovou postel přímo v kuchyni? Pak už nejde jen o stůl, ale o celý koncept. V jednom projektu jsme například zakomponovali jídelní stůl do velkého modulu. Pod deskou se skrývala rozkládací sedačka s lůžkem. Nebyla to klasická pohovka, ale sofistikovaný bed with storage, kam se vešlo ložní prádlo na celou zimu. Sedačka měla pevný slatted frame, který je pro páteř lepší než drátěná síť. Navrch jsme dali kvalitní foam mattress o tloušťce 16 centimetrů, takže host měl pocit, že spí na normální posteli, ne na kartónu. Ve dne sedačka sloužila jako posezení, v noci se vytáhla a vzniklo pohodlné spa

Když se vás někdo zeptá, jak to navrhnout malou kuchyň, první věc, kterou mu řeknu, je: nakreslete si půdorys a označte si, kde bude stát sedačka. Ne lednička, ne sporák, ale místo na spaní. Protože pokud v té kuchyni budete žít, budete v ní trávit víc času v posteli než u plotny. A pokud nemáte oddělenou ložnici, musí být spaní pohodlné. Vzpomínám si na jednu klientku, která měla v kuchyni místo na gauč akorát na 140 cm. Koupila si rozkládací křeslo, které se změnilo v jednolůžko. Měla v něm built-in slatted frame a tenkou foam mattress, kterou si na noc přidávala. Fungovalo to skvěle, i když to nebylo luxusní. Důležité je, že se na tom dalo spát bez bolesti zad. A to je v malém bytě cíl číslo jedna – přežít bez toho, abyste se každé ráno probouzeli s křeč

Kombinace jídelních židlí a spacího křesla vám ušetří místo i peníze. Ale musíte počítat s tím, že to není postel na každý den. Když budete spát na rozložené židli týden, záda vám to nepoděkují. Proto je lepší mít jeden kvalitní kus, který slouží jako sofa bed, a k tomu pár obyčejných židlí. Například rohová sedačka s výsuvným šuplíkem na prádlo a s polohovatelným opěradlem. To už je jiná liga. Do ní nacpete čtyři lidi na večeři a jednoho na spaní. A zbytek židlí schováte pod stůl. Nebo je pověsíte na zeď, pokud máte dost síly. Já osobně používám skládací taburety, které ve složeném stavu zaberou deset centimet

Klíčový moment nastal, když jsem řešila, kam uložit postel pro občasného hosta. V kuchyni jsem nechtěla ohrádku, která by zabírala místo a zároveň byla k ničemu. Rozhodla jsem se pro kompaktní sedací nábytek. Do rohu u okna jsem pořídila menší sofa bed, který přes den slouží jako pohodlné posezení pro dva, a večer se rozloží na lehátko. Jenže pozor, ne každá rozkládací varianta je stejná. U levných kusů často narazíte na tenkou pěnu a křehký mechanismus. Utratila jsem o trochu víc za model s kvalitní slatted frame, která zajišťuje rovnoměrnou oporu zad. Když přijede kamarád, sundám z něj jen dekorativní polštáře, zatáhnu za popruh a během pěti vteřin mám lůžko. Žádné tahání matrací z komory, žádné skládání provizorních lehátek z kře

Jedním z nejzáludnějších úskalí u transformačních stolů je výběr materiálu. Sklo vypadá fajn, ale když na něm budete spát, ráno budete mít otisky prstů po celém obličeji. Dřevo je lepší, ale pokud máte malý byt a stůl stojí u zdi, musíte myslet na to, aby deska při sklopení nepoškodila omítku. Ideální je laminát nebo olejovaný dub. Osobně jsem nadšená z modelů s povrchem, který má matný povrch a kresbu dřeva. Působí teplým dojmem a zároveň je odolný proti polití červeným vínem. A pokud k tomu přidáte židle s měkkým polstrováním nebo dokonce čalouněné velvet upholstery, rázem má interiér nádech lux

Když jsem před lety zařizovala první byt v paneláku, měla jsem jasnou představu. Velký stůl pro osm lidí, prosklená vitrína na porcelán a masivní židle, u kterých se člověk bojí pohnout. Realita byla jiná. Místnost měla 12 metrů čtverečních a zároveň sloužila jako pracovna i ložnice pro občasné návštěvy. Naučila jsem se, že dining room design není jen o tom, jak hezky naskládat talíře. Jde o to, aby prostor fungoval i v situacích, kdy se u stolu nesedí. Klíčem je nábytek, který nezůstává jen u jedné fun