Nejlepší spíž je ta, kterou máte na očích a po ruce. Nemusí to být samostatná místnost. Stačí police v chodbě, uzavřená skříň v nejchladnější části bytu nebo prostor pod postelí v suché krabici. Důležité je, aby potraviny neležely na zemi, nebyly u topení a nebyly vystavené přímému slunci. Když si prostor uspořádáte jednou pořádně, ušetříte peníze i nervy při každém vaření.
Na konci dne platí jednoduché pravidlo: u postele má být jen to, co potřebujete v noci a ráno. Všechno ostatní patří do skříně, zásuvky nebo koše. Když prostor u postele zůstane volný, bude se vám v ložnici lépe dýchat, uklízet i spát.
Než se rozhodne mezi dlažbou a dřevěnými či kompozitními deskami, je potřeba vyřešit něco jiného: co je pod nimi. Balkonová konstrukce je obvykle navržená na určité zatížení a každý materiál ho přenáší jinak. Dlažba je těžká, desky lehké, ale pruží. Pokud se na tenkou desku stropu položí dlažba bez roznášecí vrstvy, praskne dřív než po první zimě. Zjistěte si, jakou únosnost balkon má, a teprve pak vybírejte povrch.
Nezapomínejte ani na sebe. Před spaním se napijte sklenice vody, ne kávy ani alkoholu, které odvodňují. Používejte nosní sprej s mořskou vodou, pokud máte ucpaný nos a dýcháte ústy. Ústní dýchání vysušuje sliznice mnohem víc než dýchání nosem. Pokud se suchý vzduch vrací i po všech úpravách, zkontrolujte, zda netěsní okna a zda topení nepřetápí jeden kout místnosti. Někdy stačí přesunout postel dál od radiátoru a problém zmizí.
Textilní zástěna je levná a rychlá, ale má dvě slabiny. Při nárazovém větru se nadouvá a působí jako plachta na lodi – trhá úchyty a vibruje. Navíc vlhne a plesniví. Používejte ji jen jako doplněk na závětrné straně nebo v kombinaci s pevnou konstrukcí. Pevná stěna vydrží víc, ale musí mít větrací mezery. Zcela utěsněný balkon je past: vítr nemá kudy odejít, tlak roste a konstrukce trpí. Mezi deskami nechte alespoň dvoucentimetrové spáry nebo je opatřete větracími otvory při horní hraně.
Než začnete cokoli ukládat, změřte vlhkost. Vlhkoměr stojí pár korun a ukáže reálná čísla. Pro suché potraviny, jako jsou mouka, rýže, luštěniny nebo těstoviny, je ideální vlhkost do šedesáti procent. Nad sedmdesát procent začnou plesnivět a žluknout. Vlhké sklepy a garáže jsou pro trvanlivé potraviny nevhodné, i když jsou chladné. Vlhkost ničí víc než teplo.
Typická chyba je ukládat brambory a cibuli vedle sebe. Navzájem se ovlivňují a rychleji se kazí. Brambory potřebují tmu a chlad, cibule suchý vzduch. Další chyba je dávat trvanlivé potraviny do blízkosti mycího nebo pračky. Vibrace a vlhkost škodí obalům i obsahu. Stejně tak nepomáhá skladovat potraviny v igelitových taškách. Potřebují dýchat, jinak se uvnitř tvoří kondenzát.
Nejčastější příčinou je větrání. Krátké intenzivní vyvětrání dokáže vyměnit vydýchaný vzduch, ale v mrazivých dnech s sebou přinese i suchý venkovní vzduch. Pokud větráte celou noc s otevřeným oknem, vlhkost spadne ještě níž. Zkuste větrat deset minut ráno a deset minut večer, spíše než mít okno pootevřené celý den. Teplý vzduch váže více vlhkosti, takže pokud v ložnici topíte na dvacet čtyři stupňů, suchost pocítíte dřív než při dvaceti.
Pokud chcete mít jistotu, že vzduch v ložnici je skutečně čerstvý, investujte do levného měřiče CO2. Ukáže vám, kdy je čas vyvětrat – obvykle stačí, když hodnota přesáhne 1000 ppm. Před spaním by se měla pohybovat pod 800 ppm. Stejně tak sledujte, zda se vám po vyvětrání lépe dýchá a ráno se budíte odpočatí. Pokud ne, pravděpodobně větráte příliš krátce nebo v nevhodnou dobu. Vyvětrání ložnice není o síle, ale o správném načasování a krátkém intenzivním průvanu.
Trvanlivé potraviny v bytě nevydrží jen tak někde. Rozhoduje teplota, vlhkost a světlo. Každý byt má ale jiné podmínky, proto je potřeba nejdřív zjistit, co konkrétní prostor umí. Tmavá komora v chodbě bývá chladnější a stabilnější než kuchyňská linka u sporáku. Naopak spíž vestavěná do kuchyňské stěny trpí výkyvy teplot při každém vaření.
Co kam patří a co raději ne Suché potraviny v originálních obalech přeskládejte do uzavíratelných sklenic nebo plastových boxů s těsněním. Papírové sáčky a volně otevřené krabice propouštějí vlhkost i pachy. Do sklenic dejte vždy jen suchou lžící a nikdy nesáhněte do zásoby mokrou rukou. Koření a sušené bylinky patří do malých nádob, ne do velkých zásobních pytlů, protože každé otevření je vystaví vzduchu. Oleje a ořechy uchovávejte v chladu a temnu, ne nad sporákem. Konzervy a sklenice s kompoty potřebují suché místo, ne mokrý beton.
