Typická chyba je koupě židle podle vzhledu a následné doladění pracovního místa. Ve skutečnosti je to obráceně: nejdřív nastavte stůl do správné výšky, pak hledejte židli, která k němu pasuje. Druhá častá chyba je ignorování mechaniky. Kývavý režim s aretací v několika polohách umožní měnit zatížení zad během dne. Pokud mechanika drží jen v jedné poloze, po pár hodinách ztuhnete.

Materiál vybírejte podle toho, jak často budete povlak prát. Na povlak na polštář se hodí bavlna, len nebo směs bavlny s polyesterem. Len je příjemný na spaní, ale hodně se mačká a při prvním praní se srazí až o několik procent – proto ho před šitím vyperte a vysušte. Na deku je praktičtější pevnější tkanina, např. kepr nebo dvojitá gáza, která vydrží časté praní a netrhá se v rozích. Vyhněte se příliš kluzkým saténům, pokud nemáte zkušenosti se šitím – kloužou pod jehlou a švy se kroutí. Na zipy a knoflíky volte kovové nebo plastové, které vydrží teplotu praní.

Zásadní je nastavitelnost sedáku ve dvou osách: výška a hloubka. Hloubka se pozná tak, že mezi okrajem sedáku a podkolenní jamkou zůstanou dva až tři prsty. Pokud je sedák delší, tlačí do cév a nutí vás podsouvat se dopředu. Kratší sedák zase zbavuje stehen podpory a přenáší tlak na hýždě. U opěradla hledejte výškově a sklonově nastavitelnou bederní opěrku, kterou lze posunout přesně do prohlubně v kříži.

Materiál potahu volte podle toho, jak dlouho sedíte. Pro celodenní práci je vhodnější prodyšná tkanina nebo síťovina v zádové části, která odvádí teplo. Kůže a koženka se hodí spíš na krátké úseky, jinak se záda potí. U síťoviny sledujte, zda není příliš tuhá a netlačí přes lopatky. Opěradlo má kopírovat přirozené zakřivení páteře, ne ji tlačit do roviny.

Designový interiér na míru tedy není o rozpočtu, ale o pořadí rozhodnutí. Nejprve vyřešte dispozici a úložné prostory, potom barvy a materiály, nakonec doplňky. Když budete postupovat v tomto sledu, ušetříte za věci, které byste stejně vyměnili, a získáte prostor, který funguje každý den – ne jen na fotografii.

Zařídit byt tak, aby vypadal jako váš a ne jako výkladní skříň, neznamená utratit majlant. Největší chyba je nakupovat celé sestavy najednou a doufat, že to někde sedne. Mnohem lepší je začít od toho, co už doma máte, a co skutečně používáte. Projděte si každou místnost a rozdělte věci na tři hromady: to, co funguje a líbí se; to, co funguje, ale je ošklivé; a to, co jen zabírá místo. Třetí hromadu odneste pryč a teprve pak začněte přemýšlet, co dokoupit.

Designový interiér nevzniká nákupem drahých kousků, ale rozhodnutím, co v místnosti skutečně potřebujete a co jen zabírá prostor. Prvním krokem je inventura: projděte místnost a u každého předmětu si položte otázku, zda ho používáte alespoň jednou týdně. Vše, co zůstane mimo tuto hranici, buď odstraňte, nebo přesuňte do úložných prostor. Prázdná podlaha a volné stěny nejsou známkou chudoby, ale základem, na kterém vynikne i jediný kvalitní nábytek.

U židle je důležitější než tvar sedáku hloubka a sklon. Sedák by měl být tak hluboký, aby mezi jeho okrajem a podkolenní jamkou zůstaly dva až tři centimetry. Příliš hluboký sedák tlačí do stehen a brání prokrvení, příliš mělký zase nutí dítě podsouvat se dopředu. Opěrka zad má kopírovat přirozené zakřivení páteře, ne být rovná deska. U starších dětí, které tráví u počítače i několik hodin, se vyplatí zvážit i mírný záklon sedáku, který snižuje tlak na bederní oblast.

Nakonec si židli vyzkoušejte v reálném čase. Posaďte se na ni alespoň na deset minut a zkuste psát, telefonovat i se naklonit. Sledujte, zda vás někde tlačí, zda se dá snadno měnit poloha a zda kolečka jezdí po vaší podlaze. Židle, která je pohodlná prvních pět minut, nemusí být pohodlná po pěti hodinách. Vyberte takovou, u které po nastavení necítíte žádný tlakový bod.

Ergonomická židle do pracovny není o tom, kolik má páček a polštářků. Rozhoduje soulad mezi vaším tělem, stolem a způsobem práce. Než začnete cokoli vybírat, změřte si výšku od podlahy k sedací ploše, kterou potřebujete, aby lokty spočívaly na desce stolu a chodidla byla celá na zemi. Tato jediná hodnota vyřadí většinu nevhodných kandidátů dřív, než se podíváte na cokoli dalšího.

Na co se vyplatí zapomenout a co naopak řešit Područky nejsou podmínkou. Pokud je máte, musí být výškově nastavitelné a při psaní je sklopte tak, aby ramena zůstala volně viset. Pevné područky vás nutí zvedat ramena a vzniká tuhnutí šíje. Stejně tak pozor na příliš měkké sedáky: po hodině se do nich propadnete a pánev se překlopí dozadu. Tvrdší pěna s vyšší nosností drží tvar lépe a neprohřívá se.