Zalévejte méně, ale pravidelně, a hnojte střídmě Třetí a čtvrtý trik řeší vodu a živiny. Většina bylinek pochází ze Středomoří a nesnáší přemokření. Zalévejte, až když je vrchní centimetr substrátu suchý, a to nejlépe ráno. Voda má mít pokojovou teplotu a nemá zůstávat v podmisce. Přelití se projeví žloutnoucími listy a plísní na povrchu zeminy, nedostatek vody zase zvadnutím a suchými okraji listů. Hnojte jednou za dva až tři týdny slabým roztokem hnojiva pro bylinky, v zimě ještě méně. Příliš mnoho hnojiva vede k bujnému růstu na úkor aromatu, takže bazalka pak chutná jako tráva.

Filtrace oleje mezi dávkami prodlouží jeho životnost. Přes jemné sítko nebo plátno zachytíte drobky, které by se při dalším zahřátí spálily a znehodnotily chuť. Olej skladujte v uzavřené nádobě na tmavém a chladném místě, ale ne v lednici, kde ztuhne a při opětovném roztápění se snadno přepálí. Pokud olej pění, tmavne nebo páchne po rybách, je čas ho vyměnit. Opakované použití je ekonomické, ale jen do chvíle, kdy začne ovlivňovat chuť.

Poslední chyba, která zničí i dobře navrženou předsíň, je přeplnění. Kabáty, tašky a boty na viditelném místě zaplní každý centimetr a žádná barva ani zrcadlo to nespasí. Než začnete malovat, projděte obsah předsíně a polovinu věcí přemístěte jinam. Teprve pak má smysl řešit odstín, zrcadlo a světlo – v tomto pořadí.

Den před túrou si projdi trasu sestupu na mapě a označ si místa, kde se dá bezpečně zastavit. Naplánuj si záložní variantu, pokud bude sestup kluzký nebo se zhorší počasí. A hlavně – ber sestup jako plnohodnotnou část túry, ne jako něco, co se „nějak udělá”. Když ho naplánuješ stejně pečlivě jako výstup, vrátíš se unavený, ale ve zdraví, a nebudeš potřebovat týden na to, abys zase chodil bez bolesti.

Začni tím, že si spočítáš nejen výstup, ale i sestup. Zjisti celkové převýšení dolů, ne jen nahoru. Na mapě si najdi, kde sestup začíná a jak je dlouhý. Pokud máš trasu, kde se stoupá pozvolna a padá prudce, je to náročnější kombinace než opačná. Naplánuj si délku sestupu realisticky – u technického terénu počítej klidně stejný čas jako na výstup, někdy i delší. Naplánuj si proto návrat tak, abys měl rezervu ještě před setměním.

Druhý trik se týká světla. Bylinky potřebují alespoň šest hodin přímého nebo velmi silného nepřímého světla denně. Okenní parapet orientovaný na sever nestačí ani v létě, natož v zimě. Pokud nemáte jižní nebo jihozápadní okno, pořiďte si pěstební LED panel s bílým nebo modro-červeným spektrem a svítrejte osm až dvanáct hodin denně. Světlo umístěte dvacet až třicet centimetrů nad rostliny, jinak se budou vytahovat do výšky a listy zeslábnou. Levné řešení je i obyčejná stolní lampa s úspornou žárovkou denního světla, ale ta pokryje jen jednu malou rostlinu.

Pátý trik je pravidelný řez. Bylinky je třeba sklízet průběžně, nikdy nebrat najednou více než třetinu rostliny. Bazalku zaštipujte nad párem listů, aby se rozvětvila. Pažitku a petržel stříhejte u země, ale nechte alespoň dva centimetry. Máta a meduňka se rychle rozrůstají, proto je držte v samostatném květináči, jinak přerostou sousedy. Šestý trik spočívá v množení: řízky bazalky nebo máty dejte do sklenice s vodou, po dvou týdnech pustí kořeny a můžete je zasadit. Tím si zajistíte nové rostliny zdarma a průběžně.

Čerstvé bylinky po celý rok v kuchyni nejsou otázkou štěstí, ale světla, vláhy a správného substrátu. Většina lidí koupí bylinku v květináči, postaví ji za okno a diví se, že do dvou týdnů uschne. Důvod je jednoduchý: rostlina byla vypěstovaná ve skleníku na rychlý prodej, má přehuštěný kořenový bal a v běžném bytě najednou nemá dost světla ani vzduchu. První trik proto spočívá v tom, že novou bylinku hned po přinesení domů přesadíte do většího květináče s drenáží a čerstvým substrátem pro bylinky, ne do univerzální zeminy z pytle na balkon.

Zakrytí je druhá past. Plachta přetažená přes celou hromadu až k zemi je nejhorší varianta. Zabrání odparu, pod plachtou se sráží kondenzát a dřevo začne plesnivět. Zakryjte jen horní část, přesah nechte asi dvacet centimetrů po stranách, aby spodní část hromady zůstala otevřená. Použijte raději lehkou plachtu, která se neroztrhne, nebo vlnitý plech. Pokud dřevo skladujete v přístřešku, nechte jednu stranu trvale otevřenou. Průvan je pro schnutí důležitější než střecha.

Vzduch musí proudit, voda musí odtékat Skladujte na vyvýšeném místě, ideálně na paletě nebo na trámech, které drží hromadu alespoň deset centimetrů nad zemí. Zem vlhkost neodevzdává jen tak, předává ji vzhůru celou sezonu. Hromadu stavte tak, aby delší strana byla rovnoběžně s převládajícím větrem. Většina lidí podcení právě tohle a dřevo pak zůstává vlhké uprostřed, i když na povrchu vypadá suché. Mezi jednotlivými vrstvami nechte mezery, nepěchujte štípaná polena na sebe jako cihly.