Nezapomínejte ani na vzdušnou vlhkost. Suchý vzduch z topení stresuje rostliny a snižuje jejich obranyschopnost. Postavte k rostlinám misku s vodou nebo použijte zvlhčovač. Pravidelně kontrolujte také spodní stranu listů – právě tam se skrývají první příznaky problémů. Typickou chybou je zalévání příliš často a málo – kořeny pak hnijí a rostlina je náchylnější k chorobám. Ideální je zalévat méně, ale důkladně, a mezi jednotlivými zálivkami nechat substrát mírně proschnout.

Pokud dítě po pěti minutách začne brečet nebo se odmítá pustit, nechte to být. Není to o slabé vůli, ale o strachu, který je přirozený. Vraťte se k odrážedlu a za pár týdnů to zkuste znovu. Mnoho dětí potřebuje dva až tři pokusy, než se odváží. To, že dnes nechcete, neznamená, že to nezvládne za měsíc.

Mezi nejčastější chyby patří podcenění nočního zajištění. Mnoho chovatelů nechává kurník otevřený i v noci, protože věří, že se slepice samy zavřou. To je omyl – slepice se stahují do kurníku za soumraku, ale dveře se samy nezavřou. Dále se stává, že lidé nechají pletivo volně položené na zemi, což je pro lišku překážka, kterou snadno podhrabe. A konečně, mnoho lidí zapomíná na pravidelné prohlídky plotu, přestože stačí jediný den, kdy se pletivo ohne nebo vytvoří díra, a dravec si najde cestu dovnitř.

Pokud už skvrny zasáhly větší část rostliny, odstraňte poškozené listy a rostlinu přesaďte do čerstvého substrátu. Stará zemina může obsahovat spory plísní nebo vajíčka škůdců. Při přesazování zkontrolujte kořeny – zdravé mají světlou barvu, nahnilé tmavnou. Odřízněte poškozené části a rostlinu zalijte až po týdnu. Tím podpoříte zakořenění a zabráníte dalšímu rozvoji problémů.

Pokud chcete nechat slepice volně pobíhat po zahradě, počítejte s tím, že ztráty budou vyšší. Přesto můžete riziko minimalizovat: zajistěte, aby měly slepice možnost schovat se do hustého křoví nebo pod přístřešek. Vysoké stromy u výběhu nejsou vhodné, protože poskytují dravcům pozorovací místa. Dále se vyplatí používat ochranné sítě natažené ve výšce asi dvou metrů nad výběhem – znemožní útok ze vzduchu, ale neomezí pohyb slepic. Nezapomínejte ani na psy a kočky, které mohou být pro hejno také nebezpečné, pokud nejsou zvyklé na drůbež.

Třetí oblastí, kterou lidé opomíjejí, je údržba samotného mechanismu. Plynový píst, který drží výšku sedáku, časem ztrácí tlak. Pokud si všimnete, že sedák po usednutí klesne o dva i více centimetrů, zkuste píst promáznout silikonovým sprejem (prodává se běžně v drogerii) a několikrát s ním pomalu pohybovat nahoru a dolů. Občas se tím podaří obnovit těsnost. Stejně tak zkontrolujte šrouby u područek a opěradla – povolené spoje způsobují viklání a nutí vás k nevědomému napínání svalů. Dotažení všech spojů může výrazně zlepšit stabilitu.

Bílé skvrny na listech pokojovek nejsou jen kosmetickou vadou. Často signalizují problém, který může rostlinu postupně oslabit. Než sáhnete po chemických postřicích, vyplatí se zjistit skutečnou příčinu. V mnoha případech stačí změna péče nebo jednoduchý domácí prostředek, který rostlinu nezatíží.

Nejčastějším viníkem je padlí – houbové onemocnění, které se projevuje bílým, moučnatým povlakem na svrchní straně listů. Objevuje se hlavně při kombinaci teplého vzduchu, suchého substrátu a špatné cirkulace vzduchu. Pokud si všimnete bílých skvrn, které jdou snadno setřít prstem, jde téměř jistě o padlí. Okamžitě oddělte napadenou rostlinu od ostatních a odstraňte postižené listy. Poté listy i stonky otřete hadříkem namočeným v odvaru z přesličky – ten obsahuje křemík, který rostlinu posiluje a houbu potlačuje. Aplikaci opakujte každých pět dní, dokud skvrny nezmizí.

Častým problémem je, že bramboráky po vytažení z pánve pokládáte na sebe, a tím se zapaří a změknou. Místo toho je ukládejte jednotlivě na mřížku nebo na talíř vyložený papírovou utěrkou. Nechte je tak chvíli odpočinout, aby přebytečný tuk mohl odtéct. Pokud děláte větší dávku, udržujte je v teplé troubě na nízké teplotě – ale ne zakryté, aby pára unikala.

Pokud nastavení nepomůže, zkuste cíleně posílit podporu v bederní oblasti. Nepotřebujete k tomu žádné speciální pomůcky – postačí srolovaný ručník nebo malý polštářek, který vložíte mezi bedra a opěradlo. Důležité je umístit ho správně: nesmí být příliš nízko (pak tlačí na kostrč) ani příliš vysoko (pak tlačí na hrudní páteř). Ideální je vyzkoušet několik poloh a sledovat, kdy se trup přestane hrbit. Tento dočasný zásah ale neřeší příčinu – pokud je pěna v opěradle trvale stlačená, žádný polštářek neobnoví původní tuhost.