Sedací plocha má vycházet z výšky, ne z toho, co se vám líbí v katalogu. Do 100 cm dejte na zem silný koberec a několik polštářů, případně futon. Do 130 cm se vejde nízké křeslo bez područek, které se dá zasunout hlouběji. Nad 150 cm můžete použít běžnou židli, ale pozor na opěradlo – nesmí narazit do šikminy schodů, jinak se nedá sedět vzpřímeně. Vždy nechte alespoň 10 cm rezervu mezi hlavou a konstrukcí schodů, aby se člověk nemusel krčit.
Největší překážkou vzdušnosti ložnice bývá nábytek postavený do kruhu kolem postele. Každá skříň, noční stolek nebo komoda vytváří další hranu, na kterou oko narazí. Začněte tím, že všechny kusy nábytku odsunete ke stěnám a necháte střed místnosti volný. Pokud to dispozice dovolí, postavte postel čelem k oknu, ale ne přímo pod něj. Vznikne průchozí prostor, který místnost opticky protáhne.
Kam s nábytkem, aby nízký prostor nepromarnil Do výšky do 90 cm se vejde jen nízký nábytek: zásuvkové komody, úložné lavice, police na knihy. Vyhněte se klasickým skříním s dvířky, která se nedají otevřít. Místo nich použijte výsuvné systémy nebo otevřené boxy. Ve výšce mezi 90 a 120 cm už se dá umístit pracovní kout nebo čtenářský koutek s nízkým sedákem. Nad 120 cm je prostor pro běžný stůl, židli nebo komodu. Typickou chybou je cpát do nízkých míst vysoké skříně a pak se divit, že se do nich nedá dostat.
Prvním krokem bývá přesunout spací zónu k nejvyšší stěně nebo k vikýři. Postel umístěte tak, aby delší strana kopírovala šikminu a hlava byla u kolmé stěny. Ušetříte tím místo na oblékání i na noční stolek. Pokud je v podkroví okno, nechte před ním volný prostor – zbytečně ho nezakryjete skříní, která by bránila větrání i světlu. Naopak nízké části pod šikminou jsou ideální pro vestavěné zásuvky, police nebo skříně na sezónní věci.
Nízké podkroví pod šikminou má jednu velkou výhodu: nikdo od vás nečeká, že tam bude stát vzpřímeně celá rodina. Právě proto se vyplatí přestat řešit, co tam nejde, a začít pracovat s tím, co tam jde. Rozhodující je výška, ve které se šikmina láme, a místo, kde se dá stát bez hrbení. Změřte si proto nejdřív, v jaké vzdálenosti od podlahy má strop alespoň 90 cm, 120 cm a 180 cm. Tyto linie pak určí, kam patří nábytek, kam úložný prostor a kam už jen dekorace.
Větrání a teplota bývají v podkroví problém. V létě se prostor pod šikminou přehřívá, v zimě naopak rychle chladne. Pomůže stínicí technika na okna, například venkovní žaluzie nebo rolety, a dostatečný průvan. Pokud je to možné, instalujte střešní okno s možností větrání i v dešti. Pozor na to, že u nízké šikminy se okno často nedá otevřít bez námahy – pak je lepší zvolit ovládání na dálku nebo kliku umístěnou níž.
Největší chyba je platba předem na účet, zejména když je číslo účtu v zahraničí nebo se mění při každé objednávce. Bezpečnější je dobírka, platba kartou přes bránu banky nebo služby, které zboží zadrží, dokud ho nedostanete. Už při zadávání údajů si hlídejte adresu stránky a šifrování. Nikdy nezadávejte číslo karty na stránce, která vypadá nedokončeně, nebo po níž vás přesměruje e-mail z podivné adresy.
Druhým viníkem jsou zbytky. Po každé dávce z oleje vybírejte síťovým naběrákem všechny drobky a kousky obalu. Tyto zbytky se připalují, kouří a znehodnocují celý objem tuku. Stejně tak olej nepoužívejte donekonečna. Jakmile ztmavne, zhoustne nebo začne při zahřátí intenzivně kouřit a páchnout, je čas ho vyměnit. Přepálený olej se pozná i tak, že pěna při smažení je tmavá a kůrka hořkne, i když ji vytáhnete včas.
Hloubka kráteru nezávisí jen na velikosti dopadajícího tělesa. Rozhoduje úhel dopadu, složení podloží a hlavně to, zda šlo o pevnou horninu, nebo o sypký regolit. Do sypkého materiálu se vytvoří širší a mělčí mísa, protože stěny se snadno sesouvají. V pevné hornině drží stěny déle a kráter má ostřejší okraj. Typická chyba při čtení snímků je brát každý kruh jako nový kráter: mnoho z nich jsou jen staré, přeměněné dopady, do kterých později udeřilo něco dalšího.
Na závěr si dejte pozor na tři časté chyby: příliš mnoho nábytku, tmavé barvy a zbytečné předměty v nízkých zónách. Méně je v podkroví vždy více. Každý předmět, který tam dáte, by měl mít jasný účel. Pokud si nejste jistí, začněte jen s postelí, malým stolem a úložným prostorem pod šikminou. Zbytek doplňte až po několika týdnech, kdy zjistíte, co vám v prostoru skutečně chybí.
Barvy a světlo hrají v podkroví větší roli než v běžné místnosti. Tmavé odstíny strop snižují a šikminu opticky přibližují. Světlé matné barvy na stěnách i na šikmině prostor naopak sjednotí a zvětší. Pokud je to možné, nechte šikminu ve stejné barvě jako stěny – zmizí tak ostrá hrana, která podkroví rozděluje. Podlahu volte spíš světlou a bez výrazné kresby. Koberec může být příjemný, ale v nízkém prostoru se v něm snadno ztratí drobné předměty.
