Těsnění dvířek a popelníku se opotřebovává každým zatopením. Po jedné sezóně ztvrdne, po dvou zploští a po třech přestane těsnit úplně. Zkontrolujte ho tak, že zavřete dvířka na proužek papíru a zatáhnete. Papír musí klást znatelný odpor a musí se vytrhnout, ne vyklouznout. Pokud projede bez odporu, těsnění netěsní. Vyměňte ho celé, ne jen poškozený kus. Staré těsnění nejdřív odstraňte nožem a drážku očistěte drátěným kartáčem, jinak nové lepidlo nedrží. Lepicí tmel nanášejte v tenké vrstvě a těsnění vtlačte do drážky plynule, bez napínání. Po zavření dvířek nechte kamna alespoň den v klidu, než zatopíte.
Nenáročné pokojovky nejsou nádoby na prach. I ony potřebují občas utřít listy, odstranit odumřelé části a zkontrolovat, zda v podmisce nestojí voda. Kdo zvládne tyto základy, udrží je v kondici i na severním okně nebo v kanceláři bez přímého slunce.
Podkroví nabízí dětem soukromí a rodičům úsporu místa, ale jeho úprava na dětský pokoj má svá specifika. Nejčastější chybou je převzít půdní prostor tak, jak je, a pouze do něj nastěhovat postel a skříň. Jenže v podkroví se teplota mění rychleji než v běžném patře, stropy jsou šikmé a okna často vedou na jednu stranu. Právě tyto vlastnosti rozhodují o tom, zda bude pokoj obyvatelný, nebo zda v něm dítě bude trpět horkem, zimou a průvanem.
Květináč: menší je často lepší Vyberte nádobu jen o dva až tři centimetry větší, než byl původní květináč. Příliš velký prostor znamená, že zemina zůstává dlouho mokrá a kořeny nemají dost kyslíku. Na dně musí být alespoň jedna dírka, ideálně tři. Pokud má květináč jen jednu velkou, zkontrolujte, zda se neucpe kořeny. Keramické nádoby s glazurou drží vlhkost déle, terakotové naopak rychleji vysychají – u sukulentů a kaktusů je to výhoda, u kapradin spíš problém. Plastové květináče jsou lehké a dobře se s nimi manipuluje, ale pozor na tenké stěny, které se snadno promáčknou a pak stojí nakřivo. Vždy používejte podmisku, ale vodu z ní po zalití vylijte, jinak se kořeny utopí.
Při přesazování jemně prokypřete kořenový bal, ale nestrhávejte zdravé kořeny. Odstraňte jen ty zahnědlé a měkké. Nový substrát lehce přitlačte, ale ne moc – kořeny potřebují vzduch. Po přesazení nezalijte hned, počkejte dva až tři dny, než se rostlina aklimatizuje. První zálivku proveďte opatrně, dokud se neobjeví nové listy.
Sklo v kamnech není jen okno, ale i ukazatel. Když se po zatopení rychle zakouří, obvykle to znamená, že sklo je studené a plamen k němu nedosáhne. Sklo čistěte až po vychladnutí, nikdy horké. Na saze stačí vlhký hadr a jemný prostředek, na připálenou vrstvu použijte škrabku na sklokeramiku a pracujte pod ostrým úhlem. Nepoužívejte drátěnku, poškrábe povrch a ten se pak zamlžuje ještě víc. Pokud je sklo prasklé, vyměňte ho hned. Prasklina se teplem roztahuje a může povolit celý rám dvířek.
Substrát volte podle typu rostliny. Pro většinu pokojovek se hodí univerzální směs, ale nesmí být příliš rašelinová a slehlá. Ideální je substrát, který zůstane kyprý i po několika zálivkách. Pro sukulenty a kaktusy namíchejte dvě části písku a jednu část zahradní zeminy. Pro orchideje použijte hrubou kůru, která kořenům poskytne vzduch. Pro kapradiny a maranty přidejte trochu rašeliny a kompostu, aby lépe držely vlhkost. Nikdy nepoužívejte zeminu ze zahrady – obsahuje plevel, škůdce a často i těžké kovy.
Zalévejte raději méně a častěji než jednou za měsíc velkým množstvím. Většina nenáročných pokojovek ocení, když substrát mezi zálivkami mírně proschnete. Hnojte jen od března do září, v zimě nechte rostliny odpočívat. Pokud listy žloutnou odspodu, je to většinou přemokření. Když hnědnou špičky, může jít o suchý vzduch nebo přebytek hnojiva. Když rostlina přestane růst a substrát je stále mokrý, přesazení do menšího květináče se vyplatí.
Držení holí není o síle v rukou, ale o úhlu a délce. Než vyrazíte, nastavte si hole tak, aby při stoji s rukou u boku bylo předloktí vodorovně a loket svíral pravý úhel. Při chůzi po rovině pak hrot patří zhruba půl metru před špičku nohy. Kdo má hole příliš dlouhé, tlačí je před sebou a zbytečně se předklání; kdo příliš krátké, krčí ramena a ztrácí stabilitu.
Typická chyba je kupovat křeslo podle fotky v interiéru. Fotky mají jiné světlo i perspektivu. Křeslo v tmavě šedé může vypadat elegantně, ale v menším pokoji s tmavou podlahou zmizí. Naopak světlé křeslo opticky zabere víc místa. Vezměte si domů vzorky potahů, pokud je obchod nabízí, a položte je na podlahu i na zeď. Zjistíte, jak látka mění barvu přes den.