Typická chyba je svítit nepřetržitě nebo nechávat světlo zapnuté celou noc. Slepice potřebují tmu k regeneraci a k tvorbě melatoninu. Pokud světlo svítí nonstop, slepice jsou sice aktivní, ale jejich organismus se vyčerpá a snáška se po několika týdnech zhroutí. Další častou chybou je svítit pouze ráno a večer zapomenout světlo vypnout. Používejte časový spínač, který světlo spolehlivě zapne a vypne ve stejnou dobu. Ruční vypínání je nespolehlivé a výkyvy v režimu slepicím škodí.

Po osazení kůl zkontrolujte vodováhou ve dvou směrech. Pokud se naklání, ihned ho vyrovnejte, dokud beton netvrdne. Nechte ho ztvrdnout alespoň 24 hodin, u suchého betonu 48 hodin, než začnete montovat plot. Během této doby na kůl nic nevěšte a nezatěžujte ho. Malá trpělivost na začátku ušetří opravy za pár let.

Vnitřní vybavení, které se vyplatí řešit před

Jak ověřit světelné podmínky ještě před stavb

Pokud se podlaha i přes veškerou snahu rosí, zvyšte vrstvu podestýlky jen mírně a raději přidejte větrání. Chemické vysoušeče nepoužívejte, slepice jsou citlivé na prach a výpary. Suchý kurník poznáte podle toho, že podestýlka je sypká, vzduch necítí amoniak a stěny nejsou orosené. Když tyto znaky chybí, vraťte se k izolaci a odtoku – tam bývá příčina.

Nikdy nenechávejte vodu z napáječek volně téct po podlaze. Použijte napáječky s uzavřeným systémem nebo je postavte na vaničku, která zachytí kapky. Stejně tak krmítka umístěte na plošinu, aby se do podestýlky nedostávaly zbytky krmiva, které vlhnou a plesnivějí. Jednou za čas podlahu zkontrolujte u zdi – právě tam se vlhkost drží nejdéle a vzniká plíseň.

Častou chybou je zapomenutý okap nebo chybějící svod. Déšť pak stéká po stěně přímo ke dveřím a voda se dostane dovnitř. Zkontrolujte také, zda podlaha není níž než okolní terén. I malý rozdíl znamená, že se při dešti voda hromadí u vchodu a vsakuje pod podlahu.

Základem je kukuřice a pšenice jako zdroj energie. Doplňuje je ječmen, oves nebo tritikale. Ty ale nesmí převážit, jinak směs zbytečně “nafoukne” a sníží se podíl bílkovin. Bílkovinu dodává sójový extrahovaný šrot, slunečnicový šrot, hrách nebo rybí moučka. Právě obsah dusíkatých látek je první číslo, které u směsi hledejte. Pro nosnice se pohybuje kolem 16 až 18 procent, u intenzivně snášejících plemen i výš.

Každý plot začíná u kůlů. Pokud kůl povolí nebo se nakloní, celá konstrukce ztrácí smysl. Přitom stačí dodržet několik zásad a kůl bude pevně stát i po mnoha seznamech. Rozhoduje hloubka, materiál a způsob hutnění. Není to složité, ale podcenění přípravy se vymstí.

Typická chyba: kůl se jen „zašlápne” do měkké půdy. Vydrží první vítr, ale při prvním promrznutí se ohne. Další častá chyba je příliš mělká díra u plotu na hranici pozemku, kde je půda udusaná a těžká. Tam je potřeba kopat hlouběji a půdu předem navlhčit.

Hloubka a průměr díry rozhodují Kůl musí být zapuštěný nejméně do jedné třetiny své nadzemní délky, u plotů vyšších než 150 cm klidně do poloviny. Jáma by měla mít průměr asi trojnásobek průměru kůlu. Pokud kopete ručně, použijte půdní vrták nebo lopatku se širokým ostřím. Do úzké díry kůl nezasunete a do příliš široké budete muset přidávat zbytečně mnoho materiálu. Hloubku si označte na kůlu fixem nebo provázkem, ať víte, kam až má zajít.

Před zasazením kůl ošetřete. Dřevěný kůl natřete ochranným nátěrem alespoň v části, která bude v zemi, ideálně i pár centimetrů nad ní. Kovový kůl zase zbavte rzi a natřete antikorozním přípravkem. Betonové kůly nevyžadují ochranu, ale jsou těžké a při manipulaci se snadno poškodí hrana.

Na závěr: zapomeňte na zkratky. Kůl, který je hluboko, ve správné díře, s hutněným zásypem a ošetřený, přežije mnoho zim. Kůl „jen tak” zatlučený do země je jen otázkou času, kdy povolí.

Podestýlka sama o sobě vlhkost neodstraní, jen ji dočasně pojme. Proto je důležité vybírat materiál, který dobře saje a rychle schne. Osvědčené je dřevěné hobliny, piliny, sláma nebo drcená kůra. Vrstva by měla být silná pět až deset centimetrů. Příliš tenká vrstva se rychle promáčí, příliš silná zase brání přístupu vzduchu a ve spodních vrstvách vzniká mokro. Podestýlku pravidelně přehazujte a doplňujte čistou, aby zůstala sypká.

Suchá podlaha v kurníku není estetická záležitost, ale základ zdraví nosnic. Vlhkost podporuje množení bakterií, plísní a parazitů, vzniká zápach amoniaku a slepice začnou mít problémy s dýcháním i peřím. Pokud podlaha zůstává mokrá, ať už od trusu, rozlité vody nebo deště, postupně se z ní stane zdroj nemocí. Řešení není složité, ale vyžaduje pravidelnost a správně zvolené materiály.