Lepení se hodí na rovnou, pevnou a savou stěnu, tedy na sádrokarton natřený penetrací nebo na omítku. Lepidlo nanášejte v pruzích po celé délce lamely, ne jen na kraje; bodové lepení časem povolí a lamela se odlepí. Na sádrokarton použijte lepidlo na bázi montážního lepidla bez rozpouštědel, které nenapadá karton. Lamelu přitlačte a zafixujte malířskou páskou na 24 hodin. Pokud stěna není v rovině, lepení ji nevyrovná — raději jděte cestou roštu.
Proč nestačí jen přemístit skříň o pár centimetrů Vnitřní izolace se obvykle skládá z desek a parozábrany. Pokud mezi izolací a nábytkem nezůstane alespoň pět centimetrů volné mezery, teplý vzduch z místnosti se k izolaci nedostane a povrch zůstává studený. Na něm pak kondenzuje vlhkost. Skříň, která byla dříve u zdi v pořádku, začne po zateplení vlhnout, zadní strana bobtná a objevuje se zápach. Řešením není jen posunout nábytek o dva centimetry. Je potřeba zajistit, aby za nábytkem mohlo proudit vzduch svisle vzhůru.
Kontrolujte kontakty v zařízení. Zoxidované nebo znečištěné pružiny zvyšují přechodový odpor, článek se vybíjí nerovnoměrně a hřeje se. Před vložením nových baterií otřete kontakty suchým hadříkem, případně je lehce přeleštěte jemným brusným papírem. Nikdy nepoužívejte vodu ani čisticí prostředky. Pokud jsou kontakty zelené nebo bílé, problém je už v zařízení a nové baterie vydrží krátce.
Posuvné panely nabízejí nejčistší dělení, ale vyžadují přesnou montáž a pevný strop. Kolejnici je nutné upevnit do nosného prvku, ne do omítky. Panely musí mít po otevření kam zajet, obvykle podél zdi, a tam nesmí blokovat dveře ani kuchyňskou linku. Největší chyba je koupit panely z masivního dřeva do malé garsonky: jsou těžké, kolejnici časem vytrhnou a prostor opticky rozdrtí. Lehčí materiál s výplní funguje lépe, protože ho zvládne posunout jedna ruka. Mezi panely a stropem nechte malou mezeru kvůli kroucení konstrukce.
Samotná cena výměny se skládá z ceny nového vodoměru, práce a případného osvědčení. Do celkové částky vstupuje i to, zda je přístup snadný, nebo se musí rozebírat obklad či posouvat nábytek. Nejde tedy o jednu univerzální sumu. U starších domů se často přidává i výměna těsnění a ventilů, protože se při demontáži poškodí. Vyplatí se proto předem vyžádat rozpis položek, ne jen celkovou cenu. Předejde se tak dodatečným účtům, které nikdo nečekal.
Detektor CO patří tam, kde je spalovací zařízení: plynový kotel, karmа, plynový sporák nebo průtokový ohřívač. Nikdy ho nedávejte do kotelny, do garáže ani do vlhké koupelny. Oxid uhelnatý se šíří rovnoměrně po místnosti, takže detektor nemusí být u stropu – stačí ve výšce očí, ale vždycky ve stejné místnosti jako spotřebič. Detektor kouře naopak patří nahoru, ideálně na strop doprostřed chodby nebo obývacího pokoje, minimálně 30 cm od stěn a 50 cm od světel.
Základem je kupovat články ve stejném stavu, ve kterém je vložíte. Nikdy nemíchejte staré a nové kusy v jednom zařízení. Stejně tak nemíchejte alkalické a lithiové články, ani různé značky. Slabší článek se vybíjí rychleji, napětí klesne pod bezpečnou mez a elektrolyt začne unikat. Pokud zařízení používá dva nebo čtyři články, vyměňte vždy celou sadu naráz. Datum výroby na obalu není dekorace – čím starší článek, tím větší riziko.
Baterie v ovladači, budíku nebo dětské hračce, které po roce vytékají, nejsou náhoda. Většina lidí vymění články za nové a problém se za pár měsíců vrátí. Příčinou bývá kombinace tří věcí: nekvalitní článek, nevhodné podmínky v zařízení a míchání různých typů. Pokud chcete, aby baterie vydržely a netekly, musíte řešit všechny tři najednou.
Nábytek u zdi po vnitřním zateplení také mění své tepelné vlastnosti. Dřevo, dýha nebo laminát jsou náchylné na vlhkostní rozdíly. Pokud za skříní cirkuluje vzduch, povrch zůstává v tepelné rovnováze s místností. Když je ale prostor uzavřený, vzniká takzvaný tepelný most a nábytek se stává chladným. To poznáte tak, že se na jeho zadní straně objeví jemný povlak plísně. Řešením je nechat za nábytkem volný prostor a jednou za čas zkontrolovat, zda není cítit vlhko.
Prostředí hraje větší roli, než se zdá. Vysoké teploty zrychlují samovybíjení a zvyšují tlak uvnitř článku. Nenechávejte proto zařízení na radiátoru, na palubní desce v autě nebo na přímém slunci. Naopak mráz článkům přímo neškodí, ale po přechodu do tepla se uvnitř sráží vlhkost a těsnění trpí. Ideální je suché místo s pokojovou teplotou, mimo dosah dětí a domácích zvířat.
Druhá častá chyba se týká těžkého nábytku. Plná knihovna nebo akvárium postavené na novou izolaci mohou desky promáčknout nebo roztrhnout parozábranu. Poškozená parozábrana přestane fungovat a vlhkost pronikne do izolace. Proto je lepší těžké kusy umístit na protilehlou stěnu, nebo je postavit na samostatný rám, který se o izolaci neopírá. Pokud to nejde, použijte roznášecí desku a izolaci v místě zatížení vyztužte už při montáži.
