Pro běžné čtení knihy nebo novin stačí osvětlení kolem 300 až 500 luxů na stránce. To odpovídá například stolní lampě s žárovkou o příkonu přibližně 40 až 60 wattů u klasické žárovky, u LED ekvivalentu hledejte světelný tok asi 400 až 800 lumenů. U drobného písma, map nebo učebnic se doporučuje spíše 500 až 750 luxů. Naopak čtení na obrazovce tabletu či telefonu vyžaduje méně – kolem 150 až 300 luxů, protože displej sám vyzařuje světlo.
U místností s oknem je situace specifická. Denní světlo z okna je měkké a plošné, takže druhý zdroj umístěte tak, aby nesvítil přímo proti oknu, ale spíš podél stěny. Pokud okno svítí zleva, druhý zdroj dejte mírně vpravo a níž, ale ne přímo proti oknu. Vznikne tak přirozený přechod a protisvit se neobjeví. Když to nejde jinak, použijte na druhém zdroji difuzér nebo clonu, která světlo rozptýlí do stran.
Nejdřív zvolte barvu a intenzitu. Nejvhodnější je oranžová, jantarová nebo červená složka spektra, protože méně potlačuje melatonin, hormon spánku. Modré a studeně bílé světlo funguje jako ranní budíček a používá se jen výjimečně. Svítidlo by mělo mít plynulou regulaci jasu nebo alespoň nejnižší stupeň, který ještě vidíte, ale který vás neoslní. Otestujte to večer: postavte se tam, kde spí dítě, a zkontrolujte, zda světlo nezasahuje přímo do očí.
Častým chybou je zhasínání v místnosti, do které se do minuty vracíte. Další chybou je ponechání světla v prázdném sklepě nebo na půdě, kde svítí celý den. Někteří lidé také zapomínají, že u některých spotřebičů a svítidel se vyplatí vypnout nejen světlo, ale i nabíječky a zdroje, které odebírají proud naprázdno. To je ovšem jiná kategorie než spínání světla.
Uvnitř přístroje je fotorezistor nebo fotodioda, jejichž odpor se mění podle intenzity dopadajícího světla. Spínač porovnává úroveň tohoto signálu s pevně danou prahovou hodnotou. Jakmile naměřená hodnota klesne pod práh, sepne. Výrobce tento práh nastavuje tak, aby vyhovoval běžným podmínkám, jenže ty se v praxi liší – jinak se chová přístroj na severní fasádě, jinak pod stromem, jinak v ulici s pouličním osvětlením. Proto se sepnutí často odehrává dřív, než by člověk čekal.
Zdroj světla v lampě a kryt proti oslnění spolu úzce souvisí. Pokud zvolíte jasný zdroj a k tomu nevhodný kryt, vznikne buď oslnění, nebo naopak šero, ve kterém se nedá pracovat. Většina problémů přitom nevzniká kvůli špatné lampě jako celku, ale kvůli nesouladu mezi tím, co je uvnitř, a tím, co je před tím.
Druhým krokem je kontrola oslnění. Postavte se na místo, kde budete lampu běžně používat, a podívejte se na ni ze všech úhlů. Pokud vidíte přímo jasný bod zdroje, kryt neplní funkci. Řešením není silnější zdroj, ale hlubší kryt, mřížka nebo přesun lampy výš. Pozor na lesklé kryty – odrážejí okolní světlo a vytvářejí druhotné oslnění. Matný povrch je pro práci i odpočinek vždy bezpečnější.
Jak poznat správnou kombinaci v praxi Nejprve zjistěte, jaký je vyzařovací úhel zdroje. Běžná LED žárovka vyzařuje do všech stran, kdežto reflektorová LED svítí dopředu v kuželu. Podle toho vybírejte kryt: pro všesměrový zdroj je vhodný kryt z mléčného nebo strukturovaného materiálu, který světlo rozptýlí do stran. Pro směrový zdroj použijte kryt s čirým nebo mírně strukturovaným povrchem, případně jen clonu proti přímému pohledu. Nikdy nedávejte všesměrový zdroj pod hluboký úzký kryt, světlo se v něm ztratí a lampa bude zbytečně slabá.
Na závěr platí, že správná kombinace zdroje a krytu se pozná podle toho, že světlo je příjemné, neoslňuje a přesto dobře osvětluje pracovní plochu. Když si nejste jistí, začněte od krytu, ne od zdroje. Kryt určuje charakter světla více než samotný výkon zdroje.
Základní pravidlo zní: kryt musí odpovídat typu a jasu zdroje. U holé žárovky nebo LED s velkým vyzařovacím úhlem je potřeba kryt, který světlo rozptýlí nebo nasměruje. Naopak u zdroje s úzkým svazkem, například bodového reflektoru, stačí clona nebo hlubší kryt, který zabrání pohledu přímo do zdroje. Když dáte úzký reflektor pod mléčný kryt, ztratíte směrovost a získáte jen slabou, rozmazanou skvrnu.
Soumrakový spínač má jediný úkol: sepnout osvětlení, když se setmí, a vypnout ho, když se rozední. Jenže realita bývá jiná. Řada lidí zjistí, že světlo naskočí už za šera, když je venku ještě docela dobře vidět, nebo naopak zhasne pozdě ráno. Není to závada. Je to důsledek toho, jak spínač měří okolní světlo a jak je nastavený.
Častou chybou je kombinace příliš jasného zdroje a krytu, který světlo jen částečně zakryje. Vznikne ostrý přechod mezi světlem a stínem, což unavuje oči. Pomůže buď slabší zdroj, nebo kryt s větší rozptylovou plochou. Další chybou je kryt, který se při provozu zahřívá a mění barvu světla. Vždy zkontrolujte, zda je kryt určen pro daný typ zdroje a zda se nepřehřívá.
