Na běžné smažení na pánvi, jako jsou řízky, brambory nebo zelenina, stačí olej s vyšším podílem nasycených nebo mononenasycených mastných kyselin. Ty jsou stabilnější než ty s mnoha dvojnými vazbami. Naopak oleje bohaté na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny jsou na vysoké teploty nevhodné, i když jsou zdravé za studena. Dalším faktorem je délka smažení: čím déle olej hřeje, tím rychleji se opotřebí. Pokud smažíte delší dobu, olej průběžně kontrolujte a po každém použití přefiltrujte, nebo ho vyměňte.
Dodržování několika jednoduchých návyků prodlouží životnost závěsů i ubrusů o roky. Vždy oddělte světlé a tmavé kusy, kontrolujte etikety, nepřetěžujte pračku a nechte látce čas, aby uschla přirozeně. Není to o drahých prostředcích, ale o pozornosti ke každému kroku. Textil, který dostane správnou péči, vypadá dobře i po mnoha sezónách používání.
Platinové a zlaté prsteny se čistí stejně, ale liší se v údržbě povrchu. Bílé zlato má rhodiovou vrstvu, která časem mizí a kov začne žloutnout. Nejde o znečištění, takže domácí prostředky nepomohou. Jednou za rok až dva je vhodné nechat vrstvu obnovit. Naopak matné nebo kartáčované povrchy se nesmí leštit pastou, jinak ztratí svůj charakter a budou vypadat jako náhodně přebroušené. Pro takové prsteny používejte jen mýdlovou vodu a měkký kartáček.
Jak vyřešit sezení a úložný prostor zároveň Do nízkého prostoru se nevejde klasické křeslo. Osvědčuje se pevná lavice nebo sedák na míru, pod který se vejdou krabice s knihami. Hloubka sedáku 40–45 cm stačí, výška 42–45 cm odpovídá běžné židli. Opěradlo dělejte tenké, maximálně 5 cm, jinak uberete místo na nohy. Pokud je prostor opravdu nízký, použijte podsedák nebo velký polštář na zemi.
Využijte hloubku, ne jen šířku stěny Většina lidí řeší předsíň jako plochu, ale ta má i hloubku. Skříň hluboká 60 centimetrů je v úzké chodbě zbytečná, protože přední polovina zůstane prázdná. Místo ní použijte skříň hlubokou 35 až 40 centimetrů, která pojme ramínka i boty. Pokud máte výklenek, vsaďte do něj otevřené police a doplňte je závěsem na kolejnici. Získáte úložný prostor, který při zavřeném závěsu vypadá jako běžná stěna. Pozor na dveře — u nich nechte alespoň deset centimetrů rezervu, jinak se police nedají otevřít.
Největším problémem bývá světlo. Pod schody se denní světlo téměř nedostane, takže potřebujete vlastní zdroj. Vhodné je nástěnné svítidlo s ohebným ramenem, které nesvítí do očí a osvětluje přímo stránku. Vyhněte se bodovkám mířícím shora nebo zezadu, ty vytvářejí stíny na textu. Pokud je to možné, veďte sem kabel v liště po zdi, ne volně přes podlahu.
Začněte u budovy, kde sídlila Ema Destinnová. Není to muzeum, ale běžný dům s byty a kancelářemi. Právě proto je poučný: funkcionalistický plášť tu není na parádu, ale řeší světlo, hluk a provoz. Všimněte si orientace oken a hloubky lodžií. Pokud jdete kolem, zastavte se na chvíli na protější straně ulice. Z jedné strany uvidíte rytmus fasády, z druhé teprve pochopíte, jak je dům napojený na dvůr. Běžná chyba je hodnotit jen průčelí a ignorovat dispozici — ta je přitom to podstatné.
Před instalací čehokoli zkontrolujte, zda pod schody nevedou rozvody vody, topení nebo elektřiny. Vrty do konstrukce schodiště mohou narušit nosnost. Pokud si nejste jistí, poraďte se s někým, kdo rozumí statice. Také počítejte s větráním. Uzavřený kout bez přívodu vzduchu je po hodině čtení vydýchaný. Stačí mřížka ve dveřích nebo mezera pod nimi.
Druhou vychytávkou je vertikální věšák přes dveře. Na vnitřní stranu vchodových dveří připevníte lištu s háčky a získáte místo pro klíče, deštník, šátek nebo psí vodítko. Háčky musí unést alespoň tři kilogramy, jinak se lišta vytrhne. Třetí je koš na drobnosti u dveří — ne velký, stačí otevřená nádoba vysoká 20 centimetrů. Do ní padají klíče, mince a účtenky, které jinak leží na botníku. Čtvrtou je dvojitá věšací tyč v jedné skříni: horní pro bundy, spodní pro kratší kusy, čímž zdvojnásobíte kapacitu. Pátou je police nad dveřmi, kam se vejdou krabice s rukavicemi a čepicemi.
Hotový koutek nemusí být velký. Stačí sedadlo, lampa, malá police a místo na odložení šálku. Když bude světlo měkké, sezení pohodlné a prostor vzdušný, budete tam chodit častěji, než byste čekali.
U bot platí jedno pravidlo: do předsíně patří jen ty, které nosíte v dané sezóně. Zbytek patří do sklepa nebo do skříně v jiné místnosti. Pokud boty skladujete na botníku, postavte je špičkou ke zdi a patou ven — ušetříte několik centimetrů hloubky. Vlhké boty nikdy neodkládejte do uzavřené skříně, jinak začnou plesnivět a zapáchat. Nechte je přes noc na rohožce s odtokem.
