Typické chyby: topidlo postavené přímo na dřevěné podlaze bez podložky, závěs z plastu nebo běžné látky, který se při teplotě nad sto stupňů začne tavit, chybějící teploměr ve výšce hlavy a saunování v prostoru, kde se skladují chemikálie nebo barvy. Další častou chybou je nalévání vody na topidlo bez ochranné nádoby, což zkracuje životnost topných těles. Vodu lijte po malých dávkách na kameny určené k tomu, ne na kov.

Využijte výšku, ne podla

První dojem z bytu vzniká dřív, než si host stačí sundat bundu. V úzké chodbě rozhoduje každý centimetr a hlavně to, co při příchodu vidí jako první. Nejčastější chyba ale není nedostatek místa. Je to snaha narvat do chodby klasický věšák se dvěma rameny a pod něj botník, který trčí do průchodu. Chodba je pak ucpaná, do botníku se nedá pořádně šlápnout a kabáty padají na zem. Řešení přitom nezačíná nákupem, ale měřením.

Květináč musí mít dno s otvorem. Bez výjimky. Když voda při zálivce proteče a odteče, máte kontrolu nad tím, kolik jí v půdě zůstalo. Květináč bez otvoru nutí rostlinu žít ve vlhké houbě a kořeny dřív nebo později uhnijí. Pokud chcete keramický obal bez díry, postavte do něj menší plastový květináč s otvorem a přebytečnou vodu po zalití vylijte. Kdo ji tam nechá stát, pěstuje komáry a hnilobu.

Před prvním použitím prostor vyhřejte naprázdno alespoň hodinu a sledujte, zda se něco nepřehřívá nebo nekouří. Teplotu držte mezi sedmdesáti a devadesáti stupni Celsia, vlhkost zvyšujte krátkými poléváními. Po saunování větrejte minimálně dvacet minut a otřete všechny povrchy do sucha. Jednoduchá sauna bez kabiny tak vydrží roky a nezanechá v bytě vlhkost ani pach.

Voda, terén a odstup od soused

Jak prostor upravit, aby fungoval Klíčové je oddělit horkou zónu od zbytku místnosti. Nemusíte stavět kabinu, stačí závěs z nehořlavé tkaniny, posuvná skleněná stěna nebo jednoduchá dřevěná přepážka sahající ode dna ke stropu. Všechny povrchy v dosahu topidla musí být nehořlavé nebo obložené dřevem bez nátěru. Kolem topidla nechte alespoň třicet centimetrů volného prostoru na všech stranách. Podlaha má být protiskluzová a snadno omyvatelná, protože voda a pot jsou na denním pořádku.

Větrání řešte vždy. Bez odvodu vlhkého vzduchu se vám v místnosti usadí plíseň do několika týdnů. Ideální je přívod čerstvého vzduchu u podlahy a odvod pod stropem, nejlépe s klapkou, kterou lze zavřít během nahřívání. Pokud větrat nelze, saunu nepoužívejte vůbec. Otevřené okno během saunování je špatné řešení, protože prudce snižuje teplotu a zvyšuje spotřebu.

Vestavba na míru versus hotové skřín

Saunu lze provozovat i bez uzavřené kabiny. Princip je jednoduchý: potřebujete zdroj suchého tepla, prostor, kde teplo zůstane, a místo, kam odchází vlhký vzduch. V bytě to znamená koupelnu nebo větší sprchový kout, v domě klidně komoru, sklep nebo část garáže. Rozhoduje objem místnosti a možnost větrání, ne značka kamen.

Začněte měřením. Změřte objem prostoru v metrech krychlových a podle něj volte výkon topidla. Pro běžnou koupelnu do deseti metrů krychlových stačí elektrické topidlo s výkonem kolem čtyř až šesti kilowattů. Pro větší prostor počítejte přibližně jeden kilowatt na metr krychlový. Slabé topidlo se bude trvale přehřívat a saunu nikdy pořádně nahřeje, silné topidlo zase rychle vysuší vzduch a spálí vás na kůži.