Než se markýza koupí, je dobré zjistit, jak silný vítr v místě běžně fouká. Stačí se zeptat sousedů nebo sledovat, kde se na domě drží sníh a kde ho vítr odfoukne. Na větrném místě se vyplatí menší markýza s pevnějším kotvením než velká plachta, která vypadá lépe jen na fotografii. Kdo to udělá naopak, bude markýzu opravovat každý rok.

Než začnete, zjistěte, z jakého materiálu je podklad. Sklo, tvrdý plast a lakovaný kov snášejí teplo i olej. Měkký plast, potištěný karton nebo tenká fólie teplo zdeformuje a olej vsákne. U těchto materiálů použijte studenou cestu: nejdřív zkuste etiketu přelepit lepicí páskou a prudce strhnout. Pokud se trhá, nahřejte ji jen krátce fénem na nízký stupeň a z dálky. Nikdy nenechávejte horkovzdušnou pistoli na jednom místě, i sklo může prasknout tepelným šokem.

Základem je drenážní podložka z plastu s výstupky, která zvedne trávník nad beton a nechá vodu protékat ke kraji. Podložka musí být položena celoplošně, bez mezer, a musí mít spád k odtoku — obvykle k vnějšímu okraji lodžie. Pokud odtok chybí, vytvořte alespoň štěrbinu u zdi a vodu sveďte mimo lodžii. Trávník pak řežte s přesností na milimetry, aby se nikde neohýbal a nevytvářel kapsy.

Nejčastější stížnost míří na prádlo visící přes zábradlí balkonu do ulice nebo do dvora. Sousedé to vnímají jako zásah do vzhledu domu, ale praktický problém je jinde: mokré prádlo odkapává na chodník, na zaparkovaná auta nebo na hlavy procházejících. Pokud byt nemá balkon, lidé často suší v okně. Tady platí jednoduché pravidlo: prádlo nesmí přesahovat přes okenní parapet do veřejného prostoru. Věšák dejte dovnitř místnosti nebo na vnitřní stranu parapetu, nikdy ne do ulice.

První problém je voda. Beton nepropouští. Každý déšť nebo zálivka zůstane mezi kobercem a podkladem. Tráva stojí v mokru, kořeny se dusí a během několika dní se objeví plíseň. Druhý problém je teplota. Beton přes den sálá horko a v noci chladne. Travní koberec nemá izolaci, takže kořeny vaří nebo mrznou. Třetí problém je výživa. Bez půdy nemá trávník odkud brát živiny. Přihnojování na povrchu nestačí, protože kořeny nemají kam růst.

Pozor také na to, co je na balkoně kolem prádla. Květináče, volně položené květiny a menší předměty se při větru snadno posunou a mohou stojan shodit. Prádlo nestavte přímo nad zábradlí, kde hrozí, že přepadne na druhou stranu. Pokud bydlíte ve vyšším patře, počítejte s tím, že vítr je tam silnější a nárazovější než u země. Na otevřených balkonech bez zástěny je proto lepší sušit jen v době, kdy fouká mírně, nebo použít samostatný sušák uvnitř bytu.

Nejspolehlivější je krátká kontrola před odchodem z domova. Projděte rukou po stojanu, jestli sedí pevně, dotáhněte zajištění a zkontrolujte, že žádný kus prádla nevisí přes okraj. Jakmile začne foukat silněji, prádlo raději stáhněte, i když ještě není suché. Nedosušené prádlo se dá dokončit jinde, ale spadlé prádlo se už nevrací. Právě tenhle návyk ušetří nejvíc času i nervů.

Kde větrání pomáhá a kde už škodí Prádlo větrejte, jen když je to bezpečné. Rychlý vzduch prádlo krásně provětrá a urychlí schnutí, ale jen dokud fouká slabě nebo mírně. Jakmile začnou větve na stromech výrazně kmitat, je lepší sušit jinde nebo prádlo stáhnout. Typická chyba je nechat prádlo na balkoně i při předpovědi bouřky. Právě při náhlém poryvu se stojan překlopí nejčastěji, protože ho nikdo nedrží. Předpověď větru na konkrétní den je spolehlivější než pohled z okna ráno.

Jak to udělat, aby trávník na betonu opravdu vydržel Řešení není položit koberec na beton, ale vytvořit mezi nimi vrstvu, která simuluje půdu. Na betonovou desku nejprve položte drenážní rohož nebo vrstvu štěrku frakce 4–8 mm, asi 3–5 cm silnou. Na ni dejte geotextilii, která oddělí štěrk od substrátu. Pak přijde vrstva kvalitního substrátu, minimálně 5 cm, lépe 8–10 cm. Teprve na něj pokládejte travní koberec. Substrát musí být propustný, ne jílovitý. Pokud je beton spádovaný, voda odtéká sama. Pokud je rovný, musíte vytvořit odtokové kanálky nebo drenážní trubky.

Základem je správně zvolený stojan. Lehké plastové věšáky se při silnějším větru překlopí i s prádlem. Těžší kovový stojan s nízkým těžištěm drží podstatně lépe, zvlášť když jeho nohy rozložíte co nejvíc do stran. Pokud má balkon zábradlí, jsou vhodné věšáky, které se na něj přímo zavěsí. Nepokládejte je ale na horní hranu jen tak bez zajištění. Většina z nich má háčky nebo šrouby, kterými se dají pevně stáhnout.

Jednotlivé kusy prádla upevňujte tak, aby je vítr nemohl vytrhnout. Kolíčky dávejte vždy dva na jeden kus, ne jeden na střed. Velké kusy jako prostěradla nebo ručníky skládejte na polovinu, aby plocha, do které se opírá vítr, byla menší. Trička a mikiny věšte za spodní okraj, ne za ramena. Rukávy a nohavice volně viset nenechávejte, jinak fungují jako plachta. U lehkých kusů, jako jsou ponožky nebo spodní prádlo, použijte síťku nebo je dejte na vnitřní stranu stojanu, kde jsou chráněné.