Před obkládáním zkontrolujte svislost vodováhou a úhlopříčky otvoru. Dveře se montují do rámu, který musí být v rovině se stěnou; pokud rám vyčnívá, obložení to nezakryje. Po obložení přichází tmelení spojů, přebroušení a penetrace. Teprve potom se dá mluvit o hotové příčce. Když je nosná konstrukce poctivá, je zbytek jen povrchová úprava — bez ní by ale každé dveře dřív nebo později ukázaly, kde byla chyba.
Po vytvrdnutí první vrstvy naneste druhou, jemnější vrstvu a nechte ji zaschnout. Poté povrch přebruste, ale pozor na přebroušení. Pokud brusivo zajede až na výztužnou pásku, zničíte celý spoj a prasklina se vrátí. Stejně tak nepoužívejte příliš mokrou houbu při hlazení. Nadbytek vody smyje pojivo a oslabí okraj. Raději hlaďte znovu po částečném zaschnutí, kdy materiál drží tvar.
Základem je správná volba druhu dřeva a jeho kvality. Pro venkovní použití se hodí dřeviny s přirozenou odolností vůči vlhkosti a hmyzu, jako je modřín, akát, cedr nebo dub. Smrk a borovice vydrží jen s důkladnou ochranou a pravidelnou údržbou. Vždy je potřeba kontrolovat, zda je dřevo vysušené na vhodnou vlhkost a zda nemá skryté vady, trhliny nebo modré zabarvení, které signalizuje počínající napadení houbou.
Než začnete cokoli lepit, zkontrolujte rovinnost stěny dvoumetrovou latí. Odchylka větší než 2 mm na metr znamená, že musíte nejdřív vyrovnat podklad. Na rovnou stěnu se hodí rohy s kovovou vložkou, které drží hranu i bez opory v úhlu. Plastové profily jsou levnější, ale na přímce se kroutí. Pokud použijete papírový roh, počítejte s tím, že po navlhčení změkne a bez pevné podpěry ztratí ostrost.
Desky přišroubujte tak, aby šrouby neprocházely papírovou vrstvou nasucho. Hlava šroubu má být mírně pod povrchem, ale ne proletět deskou. Spáry mezi deskami dělejte s mírnou mezerou a přelepte páskou. Rohy desek se nesmí potkávat ve tvaru kříže – vždy je posuňte, jinak se v tom místě objeví prasklina. U samonosného podhledu platí dvojnásob, že spáry nesmí kopírovat nosné profily.
Existují dva rozumné důvody, proč karton v koupelně dočasně ponechat. Prvním je stěhování nebo rekonstrukce, kdy potřebujete ochránit novou vaničku před poškrábáním. Druhým je izolace při práci s barvami a lepidly, kdy karton chrání dlažbu. V obou případech ale platí, že karton musí být suchý, zvednutý nad podlahu a mimo dosah přímého proudu vody. Podložte ho plastovou fólií nebo položte na dřevěnou latu, aby se nedotýkal mokré spáry.
Údržba rozhoduje o tom, zda obklad vydrží pět let, nebo dvacet. Nátěry je potřeba obnovovat dříve, než se začnou loupat, obvykle podle expozice a typu nátěru. Před novým nátěrem se musí starý povrch očistit, odmastit a zbavit napadených míst. Zakrytí plísně další vrstvou barvy problém jen oddálí. Dřevo je také vhodné chránit proti UV záření, protože bez ochrany šedne a povrchová vlákna se uvolňují.
Samostatně nosný podhled je konstrukce, která visí pouze na obvodovém rámu a nosných profilech, aniž by používala závěsy do stropu. Vypadá to jako jednoduché řešení pro místnosti s nízkou výškou nebo tam, kde nelze vrtat do stropu. Právě proto se u něj chyby neodpouštějí. Když se nosný rošt podcení, podhled se po čase prohne, spáry popraskají a v krajním případě se celý panel uvolní.
Začněte obvodovým rámem. Úhelníky kotvěte do stěn ve vodorovné rovině, kontrolujte je vodováhou po celé délce. Rozteč kotev držte kolem půl metru, v rozích vždy kotvu navíc. Mezi úhelníkem a stěnou nesmí vzniknout mezera, kterou by se rám mohl vyboulit. Pokud je stěna křivá, podložte úhelník pouze v místech kotvení, ne průběžně – jinak se rovina podhledu zvlnění podřídí.
Odolnost dřevěného obkladu nezávisí na jedné věci, ale na souhře několika faktorů. Nejčastější chybou je výběr dřeva podle vzhledu a ceny, přičemž se zapomíná na prostředí, ve kterém bude obklad sloužit. Jiné nároky má zastřešená terasa, jiné fasáda vystavená dešti a jiné interiér koupelny. Pokud se dřevo dostane do podmínek, na které není připraveno, začne pracovat, praskat a napadat ho plíseň.
Mezi typické chyby patří nedostatečná vzdálenost od země, chybějící větrací mezera, použití nevhodného nátěru na vlhké dřevo a zanedbání kontroly spojů. Odolnost tedy nevzniká jednorázovým nákupem kvalitního materiálu, ale správným návrhem, montáží a pravidelnou péčí. Kdo tyto tři kroky podcení, bude obklad opravovat nebo vyměňovat mnohem dřív, než by musel.
Z praxe se nejčastěji vrací dvě věci. První je podcenění hmotnosti – lidé přidají druhou vrstvu desek nebo izolaci a rám to neunese. Druhá je ignorování dilatace. Podhled pracuje s teplotou a vlhkostí, takže u delších stěn nechte po obvodu malou vůli a tu pak zakryjte pružným tmelem. Pokud se vůle vynechá, sádrokarton se opře o stěnu a začne se lámat.
