Co získáte, když si předem rozvrhnete osvětlení a zásuvky Elektroinstalace patří k prvním věcem, které se řeší při rekonstrukci, a špatné rozmístění zásuvek a vypínačů se pak už jen těžko mění. Než začnete vrtat do zdí, projděte si každou místnost a představte si, kde budete stát, sedět nebo pracovat. U pohovky potřebujete zásuvku na lampičku a nabíječku, u jídelního stolu na rychlovarnou konvici, u pracovního stolu na počítač. Nezapomeňte na místa, která vás nenapadnou hned – za zrcadlem v koupelně na holicí strojek, u vstupních dveří na vysavač, na chodbě na router. Vypínače pak umístěte tak, aby byly dosažitelné z přirozených pozic, a u schodiště či dlouhé chodby zvažte ovládání ze dvou míst.

Když už nábytek máte doma, věnujte pozornost okolnímu prostředí. Největším nepřítelem levných materiálů je vlhkost a teplotní výkyvy. Neumisťujte kusy do blízkosti radiátorů, otevřených oken nebo do vlhkých prostor bez větrání. Pokud se na povrchu objeví kapky vody, ihned je setřete; dřevotříska s nekvalitní fólií nabobtná během hodin. Stejně tak se vyhněte přetěžování polic a šuplíků – lepší je investovat do menšího počtu kusů, které mají vyšší nosnost, než kupovat levné skříně a pak je plnit do posledního místa.

Materiál vybírejte podle toho, kde bude nábytek stát. Do vlhké koupelny se nehodí dřevotříska ani masiv bez povrchové úpravy, do dětského pokoje zase oceníte snadno omyvatelné povrchy. U čalouněného nábytku se zeptejte na látku a její údržbu. Vysoký počet otěrů u textilie znamená vyšší odolnost, ale ne vždy to znamená příjemný pocit na dotek. Vždy si sedněte na vzorek a zkuste látku i rukou. Rozhodnutí o koupi si nenechte vzít obchodníkem, který vám podsouvá zboží skladem. Vyžádejte si čas na rozmyšlenou a doma si to promyslete.

Pokud jde o materiál, nejbezpečnější volbou je masivní dřevo. Nemusí jít o luxusní dub – buk, borovice nebo smrk zvládají běžné opotřebení dobře, pokud jsou vysušené a opatřené olejem či lakem. Vyhněte se nábytku z dřevotřísky, který má na hranách viditelné mezery. Takový materiál nasává vlhkost a pak se drolí. Starší kusy jsou často z masivu, jen potřebují novou povrchovou úpravu. Přebroušení a napuštění olejem nebo voskem zvládnete za víkend.

Při výběru se zaměřte na počet příček a výztuh. Skříň s jednou zadní stěnou a bez středové přepážky se pod tíhou oblečení ohne. Stejně tak polička, která má délku přesahující určitou míru, potřebuje podpěru uprostřed, jinak se prohne. Obecně platí: čím více žeber a příček, tím stabilnější celek. A když už máte možnost, podívejte se na způsob balení a návod na montáž – pokud výrobce šetří na popisu, často šetří i na materiálu.

Důležité je také provedení hran a rohů. Kvalitní dýha by měla být na hranách dokonale srovnaná a plynule navazovat na ostatní plochy. Často se u levnějšího nábytku používá dýha pouze na čele a boky jsou z jiného materiálu, který se barevně liší. Podívejte se na vnitřní strany dvířek nebo na dno zásuvek – pokud je tam použita dýha stejné kvality jako na vnějších plochách, je to dobré znamení. Jestliže najdete surovou dřevotřísku nebo fólii, výrobce šetřil na místech, která nejsou na první pohled vidět.

Dalším častým přešlapem je podcenění úložných prostor. Málokdo si uvědomí, kolik věcí reálně vlastní, dokud je nestěhuje. Než začnete plánovat skříně a komody, projděte si celou domácnost a sepisujte, co všechno potřebujete uložit – od sezónního oblečení přes sportovní vybavení až po vánoční dekorace. Pak teprve navrhněte, kam která věc půjde. V ložnici se vyplatí řešit úložný prostor až ke stropu, v předsíni zase kombinaci otevřených věšáků a uzavřených botníků. Pokud máte možnost, vyhraďte si jednu menší místnost nebo alespoň kout na skladování věcí, které nepoužíváte každý den – ušetříte si tím spoustu místa v obytných místnostech.

Když konstrukce dělá víc než povrch Kritickým bodem je, jak jsou díly spojeny. Všímejte si, zda police a bočnice mají kovové spojovací prvky, nebo jen plastové úchytky a vruty do tenké desky. Kovové excentrické spoje vydrží daleko víc než pouhé šrouby, které se časem uvolní. Pokud máte možnost, zkuste pohnout sestaveným kusem v prodejně – pokud se viklá hned, po roce bude nepoužitelný. Důležitá je také zadní stěna: měla by být z tvrdého kartonu nebo tenké překližky, ne z folií potaženého papíru, který se trhá už při montáži.

Úložné prostory jsou tím, co oddělení skutečně udrží. Každý papír, každá nabíječka musí mít své místo – ideálně v uzavřené skříni nebo boxu, který při konci práce zavřete. Vizuální nepořádek na stole se totiž přenáší do celého pokoje a vy pak máte pocit, že byt je jedna velká kancelář. Pořiďte si zásuvkový box na drobnosti a kabeláž sveďte do lišty, ať se vám neplete pod nohy.