Používej nůžky nebo kleště určené pro psy, ne lidské nůžky na nehty – ty drápek drtí a štípou. Psa posaď nebo polož na bok, tlapku podepři zespodu a drápek stiskni jedním plynulým pohybem kolmo na jeho osu. Stříhej po malých kouscích, zhruba dva milimetry, a po každém střihu se podívej na řeznou plochu. Dokud je uvnitř světlá a suchá, jsi v bezpečí. Jakmile se objeví růžový nebo tmavý bod uprostřed, okamžitě přestaň – jsi na hranici dřeně.
Pes, který při hře rád ničí pelíšek, nedělá nic zlomyslného. Jen naplno využívá instinkt, který mu říká, že materiál se dá roztrhat, rozkousat a rozebrat na části. Problém vzniká ve chvíli, kdy mu k tomu dáváte nevhodný pelíšek. Majitelé často kupují podle vzhledu nebo podle toho, co je zrovna v akci, a pak se diví, že výplň lítá po bytě už druhý den. Výběr pelíšku pro takového psa není otázka estetiky, ale funkce.
Uši kočky vypadají na první pohled jednoduše – jen dva chlopně a uvnitř trocha mazu. Právě proto kolem nich vzniká nejvíc chyb. Pokud se do čištění pustíte bez rozmyslu, můžete uchu spíš ublížit než pomoci. Cílem není dokonalý čistý zvukovod, ale odstranění nečistot z vnější části boltce a zachování přirozeného prostředí, které ucho chrání před bakteriemi a kvasinkami.
Většina lidí řeší tahání psa výběrem obojku nebo postroje a na délku vodítka zapomene. Přitom právě délka rozhoduje o tom, jestli pes vůbec má kam tahat. Ve městě, kde na metr chodníku potkáte kočárek, cyklistu a výlohu, je špatně zvolená délka tím nejčastějším důvodem, proč se pes „neustále napíná”. Nejde o sílu ruky ani o povahu psa. Jde o fyziku: čím delší vodítko, tím větší rozběh a tím víc pes zrychluje, než ucítí jakýkoli tlak.
Zacuchaná místa neřežte nůžkami naslepo. Nůžky v srsti snadno střihnou i kůži, zvlášť v podpaží a na břiše. Menší uzel rozdělte prsty na dvě části a rozčešte každou zvlášť. Velký, tvrdý uzel je lepší nechat odstranit odborníkem, který má strojek a zkušenost. Po odstranění uzlu srst dál česejte, aby se místo nezacuchalo znovu.
Posledním krokem je zkouška v praxi. Položte pelíšek na místo, kde pes obvykle usíná, a nechte ho, ať si ho sám přivlastní. Pokud do něj během dvou dnů neleze, zkuste ho přesunout o půl metru jinam, mimo průvan a přímé topení. Když ani pak pes nejeví zájem, problém nebývá v barvě, ale v tom, že pelíšek nemá správnou hloubku okraje nebo je příliš velký. Vrácení a výměna za menší a hlubší variantu vyřeší víc než jakákoli deka navíc.
Nejčastější chyby: česání jen po vrchu, vynechávání břicha a podpaží, příliš hrubé tahy a česání suché srsti bez rozpuštění uzlů. Někteří majitelé čekají, až je srst viditelně zacuchaná. V té chvíli už je pozdě a kočka to bere jako trest. Pravidelnost je důležitější než délka jedné session. Dospělá dlouhosrstá kočka potřebuje česání každý den, v období línání i dvakrát denně.
Postup, který kočku nezradí Začněte vždy u hlavy a postupujte po hřbetě k ocasu, pak boky, břicho a nakonec nohy. Hřeben veďte po směru růstu srsti, ale u zacuchaných míst ho nakloňte a rozplétte je od konců kůže, ne naopak. Každý tah opakujte jen dvakrát až třikrát, jinak srst elektrizujete a kočku podráždíte. Břicho a vnitřní stranu stehen česejte vsedě nebo vleže, nikdy ne proti srsti. Když kočka odtáhne, nechte ji být a vraťte se k místu později.
Když kočka při česání vrčí, uskakuje nebo se olizuje, přestaňte. Krátké sezení několikrát denně funguje lépe než jedno dlouhé. Po česání dejte odměnu a nechte kočku odpočívat. Pokud se objeví lysá místa, zarudlá kůže nebo zápach, jde o kožní problém a patří k veterináři. Správně vyčesaná srst je prodyšná, lesklá a bez uzlů — a to je známka, že děláte práci dobře.
Dlouhosrstá kočka vypadá bez pravidelné péče o srst do týdne jako chuchvalec plsti. Pod srstí se tvoří zacuchaná místa, kůže pod nimi nedýchá a vzniká zánět. Nejde tedy o kosmetiku, ale o zdraví. Čím dřív začnete, tím méně stresu zažije kočka i vy.
Základem je hřeben s kovovými zuby a podkladová kartáč. Hřeben projede srstí až ke kůži, kartáč odstraní uvolněné chlupy z povrchu. Na krátké jemné části, jako jsou tlapky, hlava a břicho, použijte hřebínek s hustšími zuby. Kovové hroty nesmí být ostré ani zahnuté do kůže. Před každým česáním srst prohmatejte prsty, abyste našli zacuchaná místa ještě předtím, než na ně najede hřeben.
