Změřte i to, co vás při pohledu do místnosti nenapadne: šířku dveří, šířku chodby, poloměr otáčení na schodišti a výšku podhledu. Rohová sedačka se často skládá ze dvou až čtyř dílů, ale i tak bývá největší díl 180 až 220 cm dlouhý. Pokud se nevejde do dveří, nepomůže ani demontáž opěradel. Zkontrolujte, jestli jde sedačka postavit na bok, aniž byste zlomili rám, a jestli se vejde do výtahu. U starších panelových domů bývá kritický úzký vstupní prostor před dveřmi, ne dveře samotné.

Před samotným přesunem si trasu projděte bez nábytku. Odstraňte koberce, které kloužou, a podlahu v zatáčkách podložte kartonem. Popruhy mějte předepnuté na stejnou délku, aby se nábytek nehoupl do strany. Pokud jdete ze schodů, noste těžší stranu dole a vždy mějte volnou ruku na zábradlí. Po uložení nábytku na místo popruhy sundejte až tehdy, když je zcela stabilní a nepřevrátí se. Právě v tuto chvíli vzniká nejvíc úrazů, protože lidé povolí pozornost příliš brzy.

Než židli zabalíte, zkontrolujte, že jsou všechny díly suché a čisté. Vlhké dřevo v igelitu chytá plíseň. Šrouby a matice vložte do uzavíratelného sáčku a přelepte ho páskou přímo k některému dílu, jinak se při přepravě ztratí. Sedák a opěrák obalte bublinkovou fólií, nohy stačí omotat papírem a zajistit páskou. Mezi jednotlivé díly vkládejte karton, aby se dřevo neodřelo. Celou sadu pak postavte na bok, ne naplocho na sebe, a přepravujte v poloze, ve které se nemůže prohnout.

Ochrana hrany a nohou zvláš

Převoz samotný chce pevné krabice a ochranu hran. Bočnice obalte fólií nebo starými dekami a postavte je na výšku, ne naplocho. Police přepravujte vodorovně, podložené tak, aby se neprohýbaly. Mezi jednotlivé díly dejte proklad z kartonu. Když jedete autem, naložte nejtěžší díly doprostřed a ke dnu, lehké desky nahoru. Nikdy nepřevážejte knihovnu složenou a volně loženou v kufru, kde se díly mohou posunout a rozbít se o sebe.

Označení polic je důležitější než samotné šrouby Než začnete povolovat spoje, označte si každou polici a její pozici v bočnici. Použijte malířskou pásku a fix, ne lepicí štítky, které se při převozu odlepí. Napište na pásku číslo police a písmeno strany, například „P3-L”. Stejnou značku udělejte na bočnici na místo, kam police patří. Bez tohoto označení budete při sestavování hádat, která police kam patří, a šrouby půjdou do dřeva znovu, což ho oslabí. Typická chyba je spěch: lidé odmontují bočnice, aniž by si poznamenali, která byla levá a která pravá. Přitom stačí křídou udělat křížek na vnitřní stranu.

Rozebrat knihovnu po policích je nejbezpečnější způsob, jak ji přepravit bez poškození. Každá police je samostatný díl a když ji sundáte i s obsahem, ušetříte si nošení knih po jedné. Základem je ale příprava ještě před prvním šroubem. Vyskládejte knihy z polic na hromádky podle velikosti, ne podle žánru. Velké a těžké svazky půjdou do krabic zvlášť, malé kapesní knihy zvlášť. Do jedné krabice Dejte maximálně tolik knih, abyste ji unesli jednou rukou. Knihy v krabici by měly být na výšku, ne naplocho, jinak se hřbety zkroutí.

Poslední krok je sestavení na novém místě. Začněte zadní stěnou, pak připevněte bočnice a vkládejte police podle značek. Šrouby utahujte ručně, ne vrtačkou na plný výkon, abyste nestrhli závit. Pokud některý spoj po převozu nesedí, ne násilím – zkontrolujte, zda jste police neotočili. Knihy vracejte až po úplném dotažení spojů, jinak se konstrukce rozjede. Když si při demontáži dáte práci s označením, sestavení zabere čtvrtinu času a knihovna vydrží další stěhování bez viklání.

Při demontáži postupujte shora dolů. Nejdřív sundejte horní desku, pak jednotlivé police, nakonec bočnice a zadní stěnu. Zadní stěna bývá přibitá nebo přišroubovaná tenkými vruty a snadno praskne. Podepřete ji rukou a vytahujte vruty pomalu, nebo použijte plochý šroubovák jako páku. Šrouby a kolíky nesypte do jedné kapsy. Rozdělte je do sáčků podle toho, kam patří – jinak vám při sestavování budou chybět. Kolíky, které drží police, se snadno ztratí v koberci. Vracejte je hned do děr v bočnici, odkud jste je vyndali.

Nejčastější chybou je přenášení desky na hraně. Sklo na hraně vydrží jen zlomek toho, co na ploše. Další chybou je balení do fólie bez výztuhy rohů, právě rohy praskají první. Někteří lidé desku opřou o zeď a zapomenou na ni, dokud nespadne. Nepodceňujte ani vlhkost. Sklo v kartonu, který navlhl ve skladu, může prasknout při manipulaci, protože mokrý karton ztratí pevnost. Balík skladujte v suchu a na rovném povrchu, ne na zemi v garáži.