Mnohem lepší strategií než otáčení je pravidelné otáčení o 180 stupňů v rovině. Tím se sice nezmění strana, na které spíte, ale rozloží se tlak na různé části matrace. Tímto způsobem předejdete trvalému proležení v oblasti pánve nebo ramen. Ideální je matraci takto otočit jednou za tři až čtyři měsíce. Pokud ji máte jen krátkou dobu, můžete to dělat častěji. Důležité je ale nedělat to mechanicky podle kalendáře, ale vnímat, kdy si sedák začíná „pamatovat” vaši postavu.
Základ tvoří materiál, ale ne tím způsobem, jak si většina lidí představuje. Deska, dvířka, kování – to je jen vstupní brána. Mnohem důležitější je, kolik odpadu při zpracování vznikne. Masivní dřevo, lamino i moderní fólie mají odlišné nároky na řezání, hranění a frézování. U masivu se platí za každý metr čtvereční bez suků, u lamina za kvalitu hrany, která se neodlupuje. Praktická rada: nechte si vždy vyčíslit materiál zvlášť od práce. Když vidíte jen celkovou sumu, nemůžete porovnávat nabídky.
Nakonec si ověřte kompatibilitu s případným dalšími nátěry. Na olej nelze přímo nanést lak na vodní bázi — olej by se s vodou nespojil a povrch by popraskal. Pokud chcete kombinovat mořidlo a olej, vybírejte oleje, které jsou výslovně určené pro tónované dřevo. Stejně tak se vyhněte silikonovým přípravkům na leštění, které se vsáknou do pórů a znemožní pozdější opravu jakýmkoli nátěrem. Pokud si nejste jistí, otestujte celý postup na kousku dřeva, který máte k dispozici — ušetříte si zkažený kus nábytku.
Proč se nevyplácí prát potah příliš často Časté praní ničí ochranné vlastnosti potahu. Membrána, která má blokovat alergeny, se mechanickým namáháním a chemickými prostředky opotřebovává rychleji. Také vlákna ztrácejí tvar a prodyšnost. Pokud perete potah každý týden, riskujete, že po roce přestane plnit svou funkci. Mnohem efektivnější je kombinovat praní s pravidelným vysáváním matrace přes potah – ideálně jednou týdně vysavačem s HEPA filtrem. Tím odstraníte prach a alergeny z povrchu, aniž byste poškozovali textilii.
Když si necháte vyrobit nábytek na míru, většina lidí se zaměří na cenu materiálu a práci truhláře. To je ale jen špička ledovce. Skutečný rozpočet se skládá z mnoha dalších položek, které v první nabídce často vůbec nejsou vidět. Pokud je neznáte, může vás výsledná částka nepříjemně překvapit. Tento text vám ukáže, na co se ptát, co si pohlídat a kde se skrývají nejčastější nástrahy.
Největší chybou bývá podcenění přípravy. Zaměření prostoru, konzultace, návrh, technická dokumentace – to vše je běžně zpoplatněno. Často se ale stává, že klient dostane nabídku, ve které je návrh zdarma, ale pouze do určitého počtu úprav. Každá další změna si účtuje příplatek. Předem si proto ujasněte, kolik kol návrhů můžete očekávat, a co se stane, když budete chtít upravit výkres. Jinak můžete zaplatit za papír více než za samotný materiál.
Nejdůležitějším faktorem je materiál. Bavlněné potahy s membránou nebo speciální prodyšnou vrstvou vyžadují šetrnější zacházení a častější praní než potahy z moderních syntetických tkanin. Obecně platí, že potah byste měli prát alespoň jednou za měsíc. Pokud máte domácí zvířata, trpíte silným pocením nebo máte sezónní alergii, zkraťte interval na dva až tři týdny. Při praní vždy dodržujte doporučení výrobce – teplota 60 °C je ideální pro zničení roztočů, ale ne každý potah ji snese. Nižší teplotu proto kombinujte s pracím prostředkem obsahujícím enzymy.
Když už máte vybráno, věnujte čas i tomu, jak sedačku umístíte. V malém pokoji nefunguje stavět ji doprostřed místnosti – to jen rozdělí prostor a vytvoří pocit stísněnosti. Mnohem lepší je přisunout ji ke stěně, a pokud to jde, do rohu, čímž uvolníte střed místnosti pro další využití. Vyhněte se ale úplnému obestavění všech stran – když kolem sedačky necháte alespoň pár centimetrů volného místa, vzduch může cirkulovat a vy se vyhnete pocitu, že sedíte v koutě. Nakonec si vždy položte otázku, co se stane, až budete chtít sedačku přesunout nebo vyměnit. Pokud zvolíte model, který se dá rozložit na menší části nebo má odnímatelné nožičky, usnadníte si případnou manipulaci – to se v malém bytě vždy hodí.
Základní rozdíl je mezi oboustrannými a jednostrannými matracemi. Oboustranná matrace má stejnou konstrukci a tvrdost z obou stran, takže ji můžete otáčet a protáčet. Jenže většina moderních matrací, zejména těch s paměťovou pěnou nebo vrstvenou konstrukcí, je jednostranná. To znamená, že spodní strana je pevná, neprodyšná nebo má jiné složení než vrchní část. Pokud takovou matraci otočíte, spíte na straně, která k tomu není určená. Výsledkem je nejen nepohodlí, ale také rychlejší deformace a vznik trvalých proleženin v místech, kde by neměly být.
