Další past je srovnávání s ostatními. Na stěně potkáte lidi, kteří lezou plynule a vypadají, že je to nic nestojí. Nevidíte ale roky, které tomu předcházely. Sledujte raději jejich nohy než ruce. Většina začátečníků se vytahuje silou paží a nohy nechává viset. Správně je opačně: tlačíte se nohama a rukama se jen držíte. Zkuste na každém chytu nejdřív našlápnout a teprve pak se přitáhnout. Uvidíte, že najednou vydržíte třikrát déle.

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je úhel sezení. I zdravá sedačka bolí, když v ní trávíte celý den bez přestávky. Vstaňte každých čtyřicet minut, projděte se a protáhněte bedra. Bolest, která ustoupí do půl hodiny po změně pozice, obvykle znamená problém v nábytku. Bolest, která se naopak stupňuje a vystřeluje do nohy, patří k lékaři, ne k nové sedačce.

Typickou chybou je kupování nových věcí. Rodiče často řeší nudu dalším přírůstkem do sbírky hraček. Jenže tím se problém jen odsouvá. Dítě se naučí, že nuda se řeší novým předmětem, ne vlastní aktivitou. Další chybou je srovnávání s jinými dětmi. To, že sousedovic dítě si hraje hodiny s jednou stavebnicí, neznamená, že vaše dítě musí totéž. Každé dítě má jiný temperament a jinou potřebu podnětů.

U starších sedaček bývá levnější a spolehlivější výměna výplně než nákup nové. Rozdělávejte čalounění opatrně, ať nepoškodíte rám, a novou pěnu řežte o dva až tři centimetry větší, aby seděla na těsno. Pěna by neměla být měkčí než původní, jinak se za pár měsíců propadne znovu. Pokud se do opravy nechcete pouštět, je lepší koupit sedačku s pevným rámem a hlubokou bederní opěrou než se snažit vytunit tu stávající.

Přechod z odrážedla nebo koloběžky na skutečné kolo je pro dítě zlomový okamžik. Rodiče často tlačí na co nejdřívější termín, ale rozhodující není věk, nýbrž výška a schopnost udržet rovnováhu. Dítě by mělo dosáhnout na zem špičkami nebo celou plochou chodidla, když sedí v sedle. Pokud sedí vysoko a při zastavení se musí naklánět do strany, kolo je velké a učení skončí strachem. Orientujte se podle výšky sedla, ne podle průměru kol nebo věku uvedeného na rámu.

Nejrychlejší test zvládnete sami. Sedněte si do sedačky tak, jak běžně sedíte, a vsuňte dlaň mezi bederní oblast a opěradlo. Pokud ruka projde bez odporu až k podložce, chybí bederní podpora. Druhý test: položte na sedák prkno nebo tuhou desku a porovnejte pocit. Když se záda okamžitě uvolní, problém není v páteři, ale v sedačce.

Než začnete cokoli kupovat, zkuste sedačku obrátit a zkontrolovat šrouby spojů mezi sedákem a opěradlem. Povolené spoje způsobí, že se opěradlo nakloní dozadu a bederní podpora zmizí, i když je výplň v pořádku. Utáhněte je a znovu vyzkoušejte. Pokud je výplň sedáku utlačená, pomůže vložit mezi ni a rám tuhou desku z překližky o síle několika milimetrů. Deska se nesmí prohýbat, jinak nemá smysl.

Základem je sbírat jen to, co dokážete popsat vlastními slovy. Ne „je to hřib”, ale „má to bílou dužinu, která nemodrá, rourky žluté, klobouk hnědý a třeň s výraznou sítí”. Když nedokážete popsat znaky, neberte houbu. Platí to i pro druhy, které vypadají naprosto jasně. Právě u nich se stává, že si člověk přinese domů jedovatou příbuznou jen proto, že si nevšiml barvy výtrusů nebo prstence na třeni.

Dva balkony vedle sebe mohou mít úplně jinou spotřebu vody. Rozhoduje velikost nádoby, materiál a složení substrátu. Terakota odpařuje víc než plast, malý květináč vyschne klidně dvakrát denně. Nejčastější chyba je zalévat „trochu každý den”. Lepší je pořádně prolít, dokud voda nevyteče spodem, a pak nechat substrát proschnout. Prstem zkontrolujte dva centimetry pod povrchem – pokud je tam vlhko, počkejte. Přelitá rostlina má žluté listy a plíseň na povrchu, přesušená vadne a má suché okraje. Obojí vypadá podobně, ale řešení je opačné.

Bolest zad po delším sezení v sedačce nebývá náhoda. Čalounění časem ztrácí pružnost, výplň se vmáčkne a opěrná zóna se posune jinam, než potřebujete. Záda pak musí držet pozici silou místo toho, aby je podepřela konstrukce. Pokud vás bolí záda jen doma a v práci na židli ne, sedačka je první podezřelý.

Typická chyba je koupit si měkký bederní válec a přidat ho na propadlé opěradlo. Tím se jen zvětší vzdálenost mezi zády a opěrou a páteř se ohne do většího oblouku. Stejně chybné je podsouvat pod sebe deku nebo skládat polštáře na sebe. Sedák se tím zvedne, ale úhel mezi sedákem a opěradlem zůstane špatný, takže tlak na ploténky se nezmění.

Co zkontrolovat, než začnete řešit výměnu Prohlédněte sedák zespodu i shora. U pružinových konstrukcí stačí, když jedna pružina praskne nebo se vyvěsí z úchytu, a celá plocha se propadne na jedné straně. U pěnových výplní se často rozdrolí středová zóna, zatímco okraje drží. Zmáčkněte sedák dlaní v místech, kde sedí sedací kosti. Pokud ucítíte tvrdý rám nebo dřevo, výplň je utlačená a žádné polštářky to nespraví.