Jablka a hrušky skladujte jednotlivě zabalené do novinového papíru nebo papírové utěrky. Zabráníte tak přenosu hniloby z jednoho kusu na druhý. Pokud máte větší množství, použijte dřevěnou bednu nebo papírovou krabici a jednotlivé vrstvy prokládejte papírem. Skladujte je na chladném, tmavém a dobře větraném místě, jako je sklep nebo garáž, kde teplota nepřesáhne 10 °C. Pravidelně kontrolujte, zda se neobjevily měkké nebo plesnivé kusy – ty okamžitě vyhoďte, jinak nakazí ostatní.
První pomoc je jednoduchá: vstaňte, projděte se dvě minuty a zatřeste nohou. Pokud brnění neustupuje do pěti minut, změňte polohu vsedě tak, abyste tlak přesunuli z hýždí na stehna. Pomáhá i mírné předklonění trupu a pár kroužků kotníkem. Nepokoušejte se nohu „protahovat” silou ani do ní tlačit prsty – necitlivá tkáň snadno přehlédne bolest a můžete si ublížit.
Doma zařaďte dvě jednoduché věci: protažení zadní strany stehen a hýždí vsedě i vestoje a chůzi alespoň pár minut po každé hodině sezení. Nepomůže vám „vydržet to” – brnění je signál, že tělo potřebuje změnu. Když ho budete ignorovat, může přejít v delší necitlivost a horší ovládání nohy. Nejlepší prevence není drahá židle, ale časté střídání poloh a vědomé přenesení váhy z hýždí na stehna.
Častou chybou je snaha pihy „vylouhovat” citronovou šťávou nebo octem. Tyto prostředky kůži dráždí, poškozují ochrannou bariéru a mohou vést k zánětu nebo k tvorbě tmavých skvrn, které jsou pak horší než původní pihy. Stejně tak nefunguje mechanické drhnutí peelingy s hrubými částicemi. Pokud chcete vzhled pih zmírnit, používejte přípravky s niacinamidem, vitaminem C nebo kyselinou azelaovou – ale jen po konzultaci s dermatologem a vždy spolu s ochranou před sluncem. Bez ní se účinek nedostaví.
Dejte pozor na délku sezení v autě, v kině nebo na dlouhých poradách. Tam se brnění objevuje nejčastěji, protože se nehýbete a neměníte polohu. Před cestou si upravte sedadlo tak, aby stehna nesla váhu rovnoměrně, a zastavte se každou hodinu. Pokud brnění přichází i při krátkém sezení, opakuje se na stejném místě nebo se přidá slabost v chodidle, nechte se vyšetřit. Může jít o útlak v bederní páteři, ne jen o špatné sezení.
Brnění nohy po delším sezení vzniká nejčastěji útlakem nervu nebo cév v oblasti hýždí a zadní strany stehna. Sedíte-li na tvrdé židli nebo s peněženkou v zadní kapse, tlak míří přímo na sedací nerv. Krev i vzruchy pak proudí hůř a noha začne mravenčit, být necitlivá nebo slabá. Není to známka toho, že jste „slabí”, ale že vaše pozice utlačuje struktury, které to potřebují jinak.
Podezřelé je znaménko, které se zvětšuje, mění barvu, tvar nebo okraje, svědí, krvácí nebo se z něj stává vřed. Stejně tak si všímejte nového útvaru, který se objevil po třicítce a roste. V takovém případě nečekejte a objednejte se k dermatologovi. Vyšetření digitálním dermatoskopem je rychlé a bezbolestné. Nepokoušejte se znaménka sami odstranit, vypálit nebo přelepovat. Domácí „metody” často vedou k zánětu, jizvě a hlavně k oddálení správné diagnózy. Ani přípravky na blednutí pih nejsou řešením – kůže si jimi může ublížit víc než sluncem.
Praktický postup: vezmi si lupu, mapu a fotoaparát. Postupuj od vchodu do hloubky a zakresluj změny horniny. Zapisuj si, kde se mění barva, kde jsou pukliny a jakým směrem. Vyhni se tomu, abys dělal závěry z jednoho místa – jeskyně může mít několik fází vzniku. Častá chyba je zaměnit krápníky za důkaz starobylosti. Krápníky vznikají až po vytvoření prostoru, takže vypovídají o stáří výzdoby, ne o vzniku jeskyně.
Jak sedět, aby noha nebrněla Základem je židle, na které dosáhnete chodidly na podlahu a kolena jsou v úhlu kolem devadesáti stupňů. Podložte si hýždě tak, aby váha neseděla na jedné kosti, a nikdy nenechávejte tlustou peněženku nebo telefon v zadní kapse. Každých třicet minut na chvíli vstaňte, i kdyby jen na půl minuty. Během sezení střídejte polohy: chvíli se opřete, chvíli sedněte na přední část sedadla. Typická chyba je noha přes nohu – přehodíte-li si ji, tlak na nerv se jen přesune jinam a brnění se vrátí.
Modrá obloha není samozřejmost a není to ani odraz moře, jak se někdy traduje. Je to důsledek toho, jak se sluneční světlo chová v atmosféře. Sluneční paprsek obsahuje všechny barvy dohromady, ale když prochází vzduchem, naráží na molekuly dusíku a kyslíku. Ty jsou mnohem menší než vlnová délka světla, a proto rozptylují krátké vlnové délky mnohem silněji než dlouhé. Modrá a fialová se rozptylují nejvíc, červená a oranžová nejméně. Fialovou lidské oko vnímá slabě, a tak se obloha jeví modrá.
