Pokud chcete barvu, která nevybledne, vsaďte na reaktivní barvení, které se do vlákna dostává chemickou vazbou, nikoliv jen nánosem na povrch. Reaktivně barvené povlečení poznáte tak, že rub látky je téměř stejně sytý jako líc a po prvním praní voda nezíská výrazný odstín. Levnější pigmentové barvení se pozná podle toho, že látka je na omak lehce tvrdší a po vyprání pouští barvu do vody. Tento rozdíl je zásadní, protože právě pigmentové barvy se obvykle po roce vyperou do světlejšího a nevýrazného tónu.
Při nákupu se vždy podívejte na způsob zapínání povlečení. Kvalitní zipy s krytou lištou nebo knoflíky z přírodního materiálu nepoškodí tkaninu při praní ani žehlení. Vyhněte se povlečení s tenkými a tvrdými plastovými knoflíky, které se snadno ulomí a při odstřeďování mohou poškrábat okolní látku. Pokud má povlečení ozdobné prvky, jako jsou výšivky nebo aplikace, ujistěte se, že jsou provedeny na rubu a ne na líci – přímé ozdoby na přední straně se při žehlení snadno poškodí a ztratí tvar.
Co dělat, když soupeř presink neopouští? Změňte těžiště hry a nespěchejte Mnoho týmů udělá tu chybu, že se snaží presink přehrát za každou cenu. Ale když soupeř celý zápas běhá a napadá, dřív nebo později ztratí energii. Toho můžete využít tak, že hru zpomalíte – místo rychlých výměn míče po šířce hřiště nechte balón kolovat mezi vašimi stopery a brankářem. Tím donutíte soupeře, aby se vytáhl ze své pozice, a pak najednou zrychlíte. Typická chyba je ale v tom, že hráči začnou být netrpěliví a zkusí riskantní přihrávku na posledního obránce, když soupeř už běží z druhé strany. To je přesně moment, kdy přichází ztráta a gól.
Nezapomínejte ani na údržbu, pokud má vaše baterie zátky. Pokud je hladina elektrolytu nízká, doplňte destilovanou vodu – ale nikdy ne kyselinu. Většina moderních baterií je ale bezúdržbová, takže vám zbývá jen kontrola svorek. Korozivní bílý povlak na pólech způsobuje přechodový odpor, který snižuje proud do startéru. Očistěte ho drátěným kartáčem a potřete vazelínou. Tím prodloužíte životnost baterie a předejdete zbytečným ztrátám energie.
U helem platí podobná logika. Na otevřených tocích s převážně hlubokou vodou postačí přilba s hladkým povrchem a minimálními otvory, která chrání hlavně proti nárazu do vesla nebo o bok lodi. Jakmile jedete na řeku s nízkým stavem vody, četnými kameny nebo úzkými koryty, sáhněte po helmě s větším pokrytím týlu a spánků – ideálně s pevnou skořepinou a vnitřní výstelkou, která absorbuje energii. Uvědomte si, že na kamenité řece nehrozí jen náraz zepředu, ale i boční skluz o skálu, kdy hlava může narazit do ostré hrany. Proto helma s dlouhým zadním okrajem není luxus, ale nutnost.
Drenážní vrstva na dně květináče není pouze ozdoba. Bez ní se přebytečná voda hromadí u kořenů a způsobuje jejich udušení. Nasypte na dno vrstvu keramzitu, oblázků nebo střepů alespoň dva centimetry silnou. Mnohem důležitější než drenáž jsou ale otvory ve dně – bez nich se voda nemá kudy dostat ven. Pokud si zamilujete květináč bez drenážních otvorů, vysaďte rostlinu do plastové nádoby a tu teprve vložte do dekorativního obalu. Při zalévání pak po dvaceti minutách vylijte přebytečnou vodu, která se v obalu usadila.
Častým omylem je také přesazování podle kalendáře. Rostliny přesazujte teprve tehdy, když kořeny prorostou celý objem květináče – poznáte to podle rychlého vysychání substrátu a kořenů čouhajících z drenážních otvorů. U pomalu rostoucích druhů postačí přesadit jednou za dva až tři roky, u rychle rostoucích každý rok. Mladé rostliny přesazujte častěji, starší a velké exempláře raději nechte být – místo přesazování jim vyměňte jen vrchní vrstvu substrátu do hloubky pěti centimetrů. Tím dodáte živiny, aniž byste narušili kořenový systém.
Výběr helmy a vesty na rafting nezačíná u barev nebo značek, ale u charakteru vody, na kterou se chystáte. Klidná řeka s mírnými proudy klade na výstroj jiné nároky než divoký kaňon se stupni WW IV. Pokud si koupíte jednu univerzální vestu a helmu, můžete narazit na dva protichůdné problémy: na klidné vodě budete mít zbytečně objemnou a omezující výbavu, zatímco v peřejích vám bude chybět potřebná ochrana a vztlak. Proto si nejdřív odpovězte na otázku, na jakém typu řeky budete jezdit nejčastěji, a podle toho vybírejte.
Jak poznáte, že už je skutečně zle Dalším spolehlivým ukazatelem je chování elektroniky. Palubní počítač se může po nastartování chovat nevyzpytatelně – hodiny se resetují, rádio ztratí uložené stanice nebo elektrické ovládání oken pracuje s viditelným zpožděním. To vše ukazuje na nestabilní dodávku proudu. Důležité je také sledovat napětí na palubní síti, pokud vaše auto disponuje indikátorem. V klidu, bez běžícího motoru, by mělo být přibližně 12,6 voltu. Pokud naměříte méně než 12,4, baterie je pravděpodobně podbitá – a to i tehdy, když auto ještě startuje.
