Nejprve projděte kurník a najděte všechna místa, kudy fouká. Typicky to jsou škvíry u dveří, netěsnící okna, praskliny ve stěnách a spáry u střechy. Utěsněte je montážní pěnou, těsněním nebo jednoduše prkénkem. Pozor ale na opačný extrém – pokud kurník dokonale uzavřete, hromadí se uvnitř vlhkost z dechu a trusu, která nadělá větší škodu než mráz. Nechte proto nahoře u stropu malý větrací otvor, ideálně krytý sítí proti kunám. Vzduch musí odcházet, ale nesmí foukat na hřady.
Typická chyba je okamžité rosení listů. Voda na studených listech v teplé místnosti podporuje hnilobu a plísně. Další chybou je postavit rostlinu na topení nebo na parapet nad radiátorem, kde teplota přesahuje 30 °C a vzduch je suchý. Suchý vzduch sám o sobě šok nezpůsobí, ale zpomalí regeneraci. Pomůže miska s vodou vedle rostliny nebo seskupení několika květin, které udrží vlhkost.
Jak nakládat s potravinami, které už máte doma Než vyrazíte na nákup, projděte lednici a spíž a naplánujte jídla z toho, co už máte. Nejde o to mít dokonalý jídelníček, ale o to spotřebovat otevřené a starší věci. Zbytky vařených těstovin, rýže nebo pečené zeleniny se dají použít do polévky, omelety nebo salátu. Ovoce, které už není v ideálním stavu, zpracujte na kompot, pyré nebo smoothie a zamrazte. Když něco uvaříte ve větším množství, hned část dejte do mrazničky označenou datem. Tím zabráníte tomu, aby se jídlo za tři dny vyhodilo.
Kdy má smysl přidávat tloušťku a kdy už jen izolaci U akumulační stěny platí, že se vyplatí zvyšovat tloušťku jen do určité meze. Teplo proniká do materiálu pomalu a vrstva, která se během dne nestihne prohřát, už jen zvyšuje hmotnost a cenu. Praktické vodítko: u plné cihly stačí pro denní cyklus zhruba tloušťka kolem 15 až 25 cm, u betonu podobně. Nad tyto hodnoty už přidaný centimetr přináší méně užitku než stejná tloušťka izolace na vnější straně.
První vychytávka spočívá v tom, že přestanete ukládat boty na podlahu. Botník, který stojí přímo na zemi, zabírá půdorys, jenž potřebujete pro nohy. Místo něj použijte závěsný systém na zeď ve výšce, kam dosáhnete vsedě i vestoje. Do spodní řady dejte boty, které nosíte denně, do horní sezónní. Na zeď ale nic nepřipevňujte do sádrokartonu bez hmoždinky – typická chyba je, že police po pár týdnech vytrhne i lehká bunda. Zkontrolujte, zda za zdí nevedou rozvody, a teprve pak vrtejte.
Důvěra se buduje i v běžných situacích. Nechte psa, aby si k vám lehl, když se cítí nejistě. Nenuťte ho do kontaktu s cizími psy, pokud se tomu vyhýbá. Respektujte jeho signály – například olizování čumáku, zívání nebo odvracení hlavy znamenají, že je mu situace nepříjemná. Když je budete ignorovat, pes ztratí možnost říct si o pomoc a může přejít do obrany. Naopak, když budete jeho signály číst a reagovat, naučí se, že mu rozumíte.
Začněte u rutiny. Pes potřebuje předvídatelnost: pravidelné krmení, vycházky ve stejnou dobu, jasná pravidla, co se smí a co ne. Když se pravidla mění podle nálady, pes přestává chápat, co po něm chcete, a začne se chovat nejistě. Nejčastější chyba je nedůslednost – jednou psa pustíte na gauč, podruhé ho vyhodíte. Z jeho pohledu jste nevyzpytatelný.
Typická chyba je nakupovat do zásoby bez plánu. Akce a výhodná balení lákají, ale pokud nejste schopni velké množství zpracovat, skončí to v koši. Stejně chybné je ukládat potraviny do neprůhledných krabic, kde je nevidíte. Používejte průhledné nádoby nebo alespoň popisky s datem otevření. V lednici mějte jednu polici vyhrazenou pro „sněz mě první” – tam dávejte vše, co je otevřené nebo brzy projde. Rodina tak uvidí, co má přednostně zmizet.
Mrazení je nejúčinnější způsob, jak plýtvání omezit. Mrazit se dá téměř vše – polévky, omáčky, pečivo, maso, bylinky i nakrájená zelenina. Porcujte po menších dávkách, ať nemusíte rozmrazovat celý blok. Bylinky nakrájejte a zamrazte v tvořítku na led nebo v sáčku, odkud si vezmete jen potřebné množství. Maso a ryby zabalte těsně, aby nechytily pach. Nikdy nezamrazujte znovu to, co už bylo rozmrazené, pokud to není výslovně uvedeno na obalu.
