Při jízdě přepravku vždy umístěte na podlahu za sedadlo nebo na sedadlo a zajistěte ji bezpečnostním pásem. Nikdy ji nedávejte na klín řidiče ani na přední sedadlo, kde může při nárazu uletět. Kočka by měla být v přepravce po celou dobu jízdy – to je základní bezpečnostní pravidlo, které někteří majitelé porušují tím, že kočku vytahují, když pláče. To je častá chyba, protože kočka se tím naučí, že pláč vede k otevření přepravky. Pokud pláče, zkuste zastavit na bezpečném místě, ale nevytahujte ji – klidně ji pohlaďte skrz mřížku a pokračujte.
Pravidelný trénink je základ. Nečekejte, že pes změní chování po jedné procházce. Zkuste si na začátku vycházky věnovat pět minut jen nácviku držení a zastavování. Postupně prodlužujte dobu, kdy chodíte bez napětí, a odměňujte psa pamlskem nebo pochvalou ve chvíli, kdy jde uvolněně. Vyhněte se ale trestům – křik a trhání vodítkem psovi jen zvýší stres, a tím i tahání. Pokud budete důslední a naučíte se správně držet vodítko, pes brzy pochopí, že jen klidná chůze mu umožní dostat se tam, kam chce. Výsledek je pro vás i pro něj příjemný zážitek z procházky.
Dlouhodobým řešením je pravidelný režim a dostatek aktivit. Kočky potřebují lovit, pronásledovat a škrábat. Zařaďte denně dvě až tři herní bloky – ideálně ráno a večer, kdy je kočka nejaktivnější. Používejte rybářský prut s napodobeninou kořisti, který kočku unaví bez rizika poranění. Hru vždy ukončete pamlskem nebo kouskem masa, aby kočka prožila celý lovecký cyklus. Právě chybějící uspokojení z lovu bývá spouštěčem frustrace a agrese.
Výběr přepravky pro kočku často podceníme až do chvíle, kdy ji potřebujeme poprvé. Pak zjistíme, že je buď příliš malá, nebo se nedá pořádně upevnit. Než nějakou koupíte, změřte kočku od nosu po kořen ocasu a přidejte alespoň deset centimetrů. Stejně důležité je změřit výšku v kohoutku, protože kočka musí být schopná stát vzpřímeně, aniž by se dotýkala stropu. Ideální je také možnost otevřít přepravku z vrchu i z boku – usnadní to vyndávání neklidného zvířete.
Častou chybou je nechat psa s pelíškem o samotě, když ještě nemá vybudovaný vztah k tomuto místu. Začněte s krátkými intervaly, kdy je pes na pelíšku pod dozorem, a odměňujte ho, když na něm klidně leží. Pokud pes začne pelíšek ničit, okamžitě mu ho odeberte a odveďte pozornost. Nezapomeňte také na to, že někteří psi ničí pelíšek z nudy, když jsou sami. V takovém případě pomáhá zvýšit četnost procházek nebo pořídit automatickou dávkovačku pamlsků, která psa zaměstná.
Nejdůležitější je vybrat pelíšek, který psovi nedá šanci ho zničit. Zapomeňte na měkké molitanové výplně a tenké látky, pokud máte aktivního psa. Sáhněte po pevných materiálech, jako je hustá tkanina odolná proti přežvýkání, ideálně s nepromokavou úpravou. Důležité je také zkontrolovat švy – měly by být dvojité a zesílené. Mnozí chovatelé doporučují pelíšky z recyklovaných vláken, které jsou pevnější než klasický molitan. Pokud pes trhá jen výplň, zvažte variantu bez ní – například pevnou podložku nebo hamaku.
Co se děje, když vodítko držíte u těla Ideální poloha ruky je v úrovni pasu, s loktem mírně pokrčeným a vodítkem vedeným dolů k psovi. Ruka by neměla být natažená ani zvednutá nad hlavu. Pokud vodítko držíte u těla, automaticky snižujete páku, kterou pes může použít. Pes se tak nemá o co opřít a vy máte větší stabilitu. Důležité je držet vodítko v jedné ruce, ne obmotané kolem zápěstí nebo prstů. Omotání vodítka kolem ruky je častou chybou, která při náhlém trhnutí může způsobit zranění. Místo toho držte smyčku vodítka volně v dlani a palec mějte na horní straně, abyste mohli rychle povolit nebo přitáhnout.
Jak správně reagovat, když kočka útočí Klíčové je neprohlubovat konflikt. Pokud kočka začne vrčet nebo plošit uši, přestaňte ji hladit a pomalu ustupte. Nedívejte se jí přímo do očí, neohýbejte se nad ní a nekřičte. Místo toho použijte odvedení pozornosti – hoďte na zem plyšovou hračku nebo papírový míček. Tím kočce dáte možnost vybít energii na vhodném objektu. Po útoku nechte kočku o samotě, dokud se neuklidní. Trestání, stříkání vodou nebo hlasité pokárání situaci jen zhorší.
Zkontrolujte, zda je přepravka vyrobená z pevného materiálu, který nepodlehne tlaku. Plastové boxy s odnímatelným víkem bývají nejpraktičtější, protože mají hladké stěny, které se snadno čistí. Nevýhodou některých modelů je ale slabé zajištění víka – proto vždy zkontrolujte, jestli zámky drží, a to i při prudkém pohybu. Látkové přepravky jsou lehké, ale kočka je může roztrhnout drápy, takže je vhodné je používat jen pro krátké cesty nebo pro zvířata, která se v nich cítí bezpečně. Kovové mříže zase nabízejí dobré větrání, ale hůře se udržují.
