Kde se skrývají rezervy, které nikdo nevid
Při zkoušení mějte na nohou tenké ponožky nebo žádné. Silné ponožky mění objem chodidla a bota pak sedí jinak než při lezení. Zkoušejte boty v podvečer, kdy má noha přirozeně větší objem. Pokud vás bota tlačí už při zkoušení, na stěně to bude horší. Na druhou stranu bota, která je hned pohodlná jako tenisky, bude po pár výstupech příliš volná.
Zásobník na zimu berte z loňské hromady, ne z té, kterou jste právě složili. Ať máte dřeva kolik chce, bez vzduchu a času to nepůjde. Když dodržíte složení do řad, zvednutou podsadu a krytí jen shora, proschne vám i to, co jste naštípali později. Ušetříte tím nejen peníze za topivo, ale hlavně nervy při prvním mrazu.
Odstraňte pouze listy, které jsou měkké a tmavé, ale nůžky používejte čisté. Zdravé listy i s drobnými skvrnami nechejte, dokud samy neopadnou — rostlina z nich ještě čerpá živiny. Zvýšením vlhkosti vzduchu v okolí (například miskou s vodou vedle květináče) pomůžete listům, které ztratily schopnost zadržovat vodu. Pokud jde o sukulent nebo kaktus, raději ho nechte úplně v suchu a sledujte, zda stonek nezačne měknout odspodu.
Vzduch musí procházet, voda musí odtékat Dřevo schne tím, že přes něj proudí vzduch. Když ho složíte do kompaktního bloku nebo ho přikryjete plachtou až k zemi, vzduch se zastaví, vlhkost zůstane uvnitř a začnou se tvořit plísně. Skládejte proto do řad, mezi kterými necháte mezeru, a štípané kusy pokládejte kůrou dolů, aby dešťová voda stékala a nevsakovala do čela polínek. Štípané dřevo schne výrazně rychleji než kulatina, proto ho na zimu naštípejte co nejdřív.
Před prvním výstupem si boty vyzkoušejte doma. Nasaďte je, stoupněte si na schod a přeneste váhu na špičku. Vydržte v této poloze dvě minuty. Pokud začnete cítit tlak na kloubech nebo v patě, bota není vhodná. Pamatujte, že většina lezeckých bot se časem mírně vytáhne, ale ne o celé číslo. Raději zvolte menší kompromis než příliš velký prostor.
Dřevo na zimu nezačíná schnout v listopadu. Pokud ho teď naházíte na hromadu k baráku, bude v lednu vlhké, kouřit a topit z něj bude sotva polovina toho, co by mohlo. Rozhoduje totiž doba, po kterou je dřevo vystavené vzduchu, a způsob, jak ho složíte. Na zimu se připravuje od jara, ideálně od předchozího roku.
Nakonec počítejte s tím, že první boty budou opotřebované dřív, než se naučíte lézt. Nemá cenu kupovat drahý model, když ještě nevíte, jestli u lezení zůstanete. Půjčovna je dobrá na vyzkoušení tvaru, ale půjčené boty často nesedí. Nejlepší je vyzkoušet několik velikostí a tvarů v obchodě, kde vám dovolí je na chvíli nosit. Až najdete botu, která drží patu, netlačí prsty a neklouže, máte vyhráno. První výstup pak bude o technice, ne o bolesti.
Pátý trik je stříhání. Bylinky nestříhejte jen tehdy, když potřebujete do jídla. Pravidelným seřezáváním vršků podpoříte hustý růst a zabráníte tomu, aby rostlina vyhnala do květu a zhořkla. Bazalku stříhejte vždy nad párem listů, mátu a meduňku zkracujte o třetinu. Šestý trik je množení: odstřižené vršky dejte do sklenice s vodou a po dvou týdnech je přesaďte do hlíny. Získáte tak nové rostliny zdarma a nahradíte ty, které už slábnou.
Teplotní šok vzniká, když se rostlina během krátké doby ocitne v prostředí s výrazně odlišnou teplotou, než na jakou byla zvyklá. Nejčastěji se to stane při přenosu z vytápěného bytu do mrazivého dne, při cestě z květinářství v lednu, nebo naopak při letním převozu v rozpáleném autě. Rostlina nedokáže tak rychle přizpůsobit tok vody v pletivech, a proto reaguje jako při poškození.
Typická chyba je koupit si hned agresivní botu s ostrým ohybem, protože „vypadá profesionálně”. Pro první výstup na umělé stěně je vhodnější mírně asymetrická bota s plochou špičkou. Ta odpustí nepřesné šlápnutí a umožní stát na celé ploše. Agresivní bota tlačí prsty do ohybu a bez správné techniky bolí. Stejně tak je zbytečné kupovat botu s tvrdou podrážkou pro malé hrany – na umělé stěně s velkými chyty stačí měkčí směs, která lépe drží tření.
Na co si dát pozor: čerstvé dřevo má vlhkost kolem padesáti procent a na použitelné topivo potřebuje půl roku až rok. Měkké dřevo schne dřív, tvrdé potřebuje déle. Poznáte to jednoduše – suché polínko je výrazně lehčí, při úderu o sebe zvoní a na štípnuté ploše nemá mokré skvrny. Vlhké dřevo se naopak leskne, je těžké a při pálení syčí. Vlhkost pod dvacet procent je hranice, kdy topení dává smysl. Víc znamená ztrátu tepla, víc dehtu v komíně a větší riziko jeho zanesení.
Celý trik spočívá v tom, že stěnu nad stolem využijete jako sklad. Na lištu nebo mřížku zavěste košíky, držáky na psací potřeby a malé police. Kabely veďte po zdi v lištovém kanálu nebo je spoutejte a připevněte sponami tak, aby nevisely přes desku. Monitor, pokud ho používáte, upevněte na závěs na zdi nebo na rameno k okraji desky – tím uvolníte celou pracovní plochu. Nad stolem nechte alespoň pět centimetrů volného prostoru kvůli větrání a snadnému úklidu.