Můj největší problém nastal, když jsem chtěla využít stěnu nad rozkládacím gaučem. Klasická římsa by při každém skládání překážela. Našla jsem ale lehkou plátěnou tapiserii napnutou na dřevěném rámu. Jednoduše ji opřu o zeď, a když potřebuji vytáhnout click-clack mechanismus a rozložit foam mattress pro hosty, sundám ji a schovám pod postel. Nikdo nepozná, že je to provizorní řešení. Naopak, když je složená, vypadá to skoro jako obraz. Když k tomu přidáte správné osvětlení, bodovku směřující na wall art, celá místnost dostane hloubku. A to je přesně to, co malé byty potřebují. Světlo a vertikální členě

Další vrstva je světlo. V mé garsonce mám jen jedno okno na jih, takže barvy volím tak, aby odrážely maximum denního svitu. Bílá je nuda, to uznávám, ale bílé stěny s nanášenou strukturou (vápenná omítka) dělají zázraky. Naopak, pokud máte okna na sever, s tmavými stěnami vytvoříte depresivní doupě. Řešením je akcentová stěna za pohovkou – ta může být třeba grafitová, ale jen na jedné ploše. Zbytek nechte světlý. A tady přichází pointa: how to choose living room colors se v praxi mění na otázku „jak moc tmavou plochu váš mozek snese, když na ní ležíte na foam mattresu a slyšíte klikání click-clack mechanismu od sousedů shora”. Odpověď je: méně, než si mysl

Teď se podívejme na to, co je pod čalouněním. Kvalitní sedačka by měla mít pevný dřevěný rám a pružinový systém, který drží tvar. Levnější modely často používají jen pěnové bloky, které se po roce propadnou do tvaru vašeho zadku. Já jsem sáhla po variantě s odpruženými pásy a samostatnou vrstvou pěny o hustotě nejméně 35 kg na metr krychlový. Pokud vybíráte rozkládací variantu, zaměřte se na slatted frame. Tento rošt z dřevěných lamel je pružnější než pevná deska a lépe se přizpůsobí tělu. U levných sedaček bývá rošt z tenkých prkének, které se po pár měsících prohnou. Radši připlaťte za masivnější provedení, ušetříte si prokleté noci s propadlými z

Takže až se příště zeptáte, jak vybrat barvy do obýváku, pamatujte: je to dialog mezi vaším gaučem, oknem a tím, co v noci cítíte pod zády. Nebojte se experimentovat – ale vždycky se vzorníkem v ruce, s vědomím, že velvet upholstery na sedačce změní každý tón o tři stupně. A že one wall v tmavém odstínu udělá víc pro optické zvětšení prostoru než celá bílá místnost. Jak říkám: pohoda v malém bytě začíná u správného odstínu, který vás nenechá spát na měkkém foam mattresu s pocitem, že jste v krabici od

Nesmíme zapomínat ani na ložnici. I když máte bed with storage pod matrací, stěna nad ní často zívá prázdnotou. Klasický obraz nad čelem postele je sázka na jistotu, ale pozor na velikost. Pokud je postel široká 160 cm, obraz by měl mít alespoň 100 cm na šířku. Mám jednu známou, která si pořídila tapetu s fotorealistickým motivem lesa jen na jednu stěnu. Zbytek pokoje nechal bílý. Výsledek? Místnost působí větší a klidnější, protože oko nemusí přeskakovat přes deset různých dekorací. Alespoň jednu stěnu nechte volnou, aby ta s wall art měla prostor vyniknout. Jinak vznikne ch

Největší problém našeho bytu je, že obývák musí sloužit i jako ložnice pro návštěvy. Místa je tak akorát na gauč, konferenční stůl a knihovnu. Kam s matrací pro babičku? Řešení přišlo v podobě pohovky s úložným prostorem. Koupili jsme model s klika-klik mechanismem a polohovací opěrkou hlavy. Jenže pak jsem zjistila, že tu sedačku budu vídat každý den. A že její nudná béžová barva celý prostor ještě zplošťuje. Malá místnost bez oken na jih potřebuje něco, co ji rozehřeje, ne utopí v šedi. Rozhodla jsem se pro teplý terakotový odstín na jednu stěnu za pohovkou. A teprve tehdy začala dávat smysl celá ta domácí barevná pal

Věšela jsem poslední kus na zeď a uvědomila si, že tenhle byt už není jen místo na spaní. Když se přistěhujete do malé garsonky s rozlohou 24 metrů, každý centimetr počítá. Postel se musí složit, aby se dalo během dne dýchat. Moje první volba byla obyčejná pohovka, ale po týdnu jsem měla pocit, že sedím na pytli brambor. Koupila jsem proto sofa bed s kvalitní slatted frame a 16 cm foam mattress. Přes den je to sedačka, v noci postel. Ale pořád mi chybělo něco na stěnách. Bílé plochy mě ubíjely. A právě tehdy jsem objevila sílu wall art. Ne jako dekoraci, ale jako nástroj, který změní celou místnost bez bourání pří

Když přemýšlíte nad paletou, zapojte do hry i podlahu. Moje je světlý dub – a na něm se krásně vyjímá tlumená terakota nebo olivová. Ale pozor, pokud máte dark wood nebo dlažbu, teplé tóny ji zdůrazní a malá místnost se ještě zmenší. Tady jsem narazila na problém: chtěla jsem sytě hořčičnou stěnu, ale v kombinaci s třešňovým parketem to vypadalo jako čekárna u obvoďáka. Zachránil mě vzorník – nanesla jsem barvu na silný karton a přesouvala ho po místnosti po dobu tří dní. Barva se mění podle denní doby. A to je zásadní, obzvlášť když váš obývák slouží zároveň jako ložnice a musíte v něm fungovat i při rozložené seda