Praktický test na závěr: projděte vstupem s plnými nákupními taškami a v zimním oblečení. Pokud se musíte otáčet, odkládat věci na zem nebo obcházet botník, něco je špatně. Upravte výšky, zkraťte hloubku nábytku, přidejte háček tam, kde chybí. Malý vstup nemusí být nedostatečný — stačí, když každá věc má své místo a každá činnost svůj pruh.
Vstupní čisticí zóna nemá univerzální rozměr, ale má jedno jasné pravidlo: musí pojmout pohyb, který přes ni skutečně probíhá. Pokud u dveří jen položíte rohožku a doufáte, že zachytí všechno, bude kluzká, přeplněná a špína se dostane dál. Základní výpočet vychází z šířky dveří a ze způsobu, jakým je používáte. U běžných bytových dveří o šířce 80–90 cm potřebujete zónu hlubokou alespoň 60 cm, u dvoukřídlých nebo francouzských dveří počítejte s 90–120 cm. Hloubka se měří ve směru chůze, ne podél zdi.
Častou chybou je používat příliš agresivní prostředky na všechny typy spár. Kyselé čističe rozpouštějí vodní kámen, ale narušují cementové spáry a některé kovy na lištách. Abrazivní pasty zase zanechávají mikroskopické rýhy, do kterých se špína chytá rychleji než předtím. Prostředek vždycky nejdřív vyzkoušejte na málo viditelném místě a nechte působit jen tak dlouho, jak výrobce uvádí.
Světlo nad zrcadlem nestačí. Pokud svítidlo umístíte přímo nad zrcadlo a míří dolů, osvětlíte jen temeno hlavy a obličej zůstane ve stínu. Lepší je světlo po stranách zrcadla ve výšce očí, případně podsvícené zrcadlo s LED páskem po obvodu. Tím se odstraní stíny pod očima a vousy i make-up vidíte přesně. Pokud už nad zrcadlem svítidlo máte, doplňte ho dvěma menšími nástěnnými svítidly po stranách.
Chodba u vchodových dveří bývá nejmenší prostor v bytě, a právě proto se v ní rychle hromadí věci, které nemají své místo. Jenže to, co tam odložíte „jen na chvíli”, se během několika dní změní v trvalou překážku. Přitom právě tento úzký pruh rozhoduje o tom, jak rychle a bezpečně se dostanete ven, když jde o vteřiny.
Pro domácnosti s malými dětmi nebo s imobilními členy je vhodné zvolit výšku 130 až 140 cm a přidat sklopný mechanismus nebo prodlužovací rameno. Tím se zařízení dostane blíž k ruce bez ohledu na postavu. Pokud to konstrukce dovolí, umístěte telefon mimo přímé světlo, které by oslňovalo kameru, a zároveň ne na místo, kde na něj dopadá déšť. Před konečným upevněním si stoupněte na místo, odkud se bude telefonovat, a zkuste stisknout tlačítka i mluvit do mikrofonu. Teprve potom vrtejte. Tato zkouška zabere dvě minuty a ušetří hodiny předělávání.
