Nejdůležitější trik se skrývá v tloušťce placky a v teplotě tuku. Bramborák by neměl být tlustší než půl centimetru. Silnější placka se uvnitř nepropeče, zůstane vlhká a při obracení se rozpadne. Tuk musí být rozpálený na střední až vyšší teplotu, ale nesmí kouřit. Zkouška je jednoduchá: kápněte do oleje kousek těsta. Když se okamžitě obalí bublinkami a vyplave, je teplota správná. Když jen tiše leží, je tuk studený a bramborák nasákne olej.
Praktický tip: veďte si deník pozorování s datem, časem, typem oblaku a popisem jevu. Zjistíte, že některé jevy se opakují za podobných podmínek. Nepodceňujte přípravu – stativ a clona kolem f/8 zlepší ostrost, ale u slabých jevů je lepší kratší expozice a vyšší ISO. Vyhněte se pozorování přes sklo, to barvy posouvá a zkresluje. Pokud jev zmizí během několika sekund, nešlo o halu, ale o optický klam nebo odraz v optice.
Základní kousky šatníku – kvalitní bunda, džíny, bavlněné tričko, svetr, kožené boty – nestojí málo a jejich výměna bolí. Rozdíl mezi tím, zda vydrží dva roky, nebo deset, není v ceně, ale v tom, jak se o ně staráte. Následující pravidla jsou konkrétní a ověřená, žádná zbytečná teorie.
Jablka na šťávu mají být zralá, ale ne přezrálá nebo nahnilá. Jedna plesnivá bulka zkazí chuť celé várky, protože mykotoxiny se do šťávy dostanou i po převaření. Před lisováním jablka propereme, odstraníme stopky a vyřízneme všechna poškozená místa. Šťávu lze připravit dvěma způsoby. První je lisování za studena – šťáva si zachová více vitamínů, ale bez konzervace vydrží v chladničce jen tři až čtyři dny. Druhou možností je šťávu krátce povařit při 80 °C, ihned přelít do sterilizovaných sklenic a otočit dnem vzhůru. Takto vydrží i rok.
Ráno jde hlavně o odstranění bakteriálního filmu, večer o důkladné vyčištění před nocí. Používej měkký kartáček s malou hlavicí, který se dostane i za drát. Zubní pasta s fluoridy je základ, ale u rovnátek se vyhni pastám s abrazivními částicemi, které by mohly poškrábat zámečky. Čisti dvě minuty, ale u rovnátek to ber jako minimum – spíš tři. Zaměř se na linii dásní, kde se drží plak nejvíc.
Kromě hal a irizace lze spatřit i sluneční pilíře, což jsou svislé světelné sloupce nad nebo pod Sluncem. Vznikají odrazem světla na vodorovných plochách ledových krystalů. Časté jsou také vedlejší slunce neboli parhélia – jasné skvrny po stranách Slunce ve stejné výšce. Pro jejich pozorování potřebujete Slunce nízko nad obzorem a cirrovitou oblačnost. Pokud se objeví jen jeden vedlejší slunce, není to chyba, často je druhý slabší nebo zakrytý oblakem.
