Před koupí si zjistěte, zda se dá křeslo vrátit, pokud po týdnu doma zjistíte, že vám nesedí. Někteří prodejci to umožňují, jiní ne. Pokud kupujete dvě křesla vedle sebe, zkuste si sednout do obou – i stejný model může mít mírně odlišné čalounění. A hlavně: nechte si na rozhodnutí čas. Křeslo, které vypadá dobře v obchodě, může být po měsíci noční můrou, pokud jste podcenili výšku sedáku nebo tvrdost výplně.
U koupelny se vyplatí řešit odvod vzduchu, vytápění a dostatek úložného prostoru, ne jen obklady. Větrání s účinným odtahem snižuje vlhkost a plísně, což se projeví na zdraví i na životnosti konstrukcí. Podlahové vytápění nebo alespoň kvalitní topné těleso s dobře umístěným termostatem zase zkracuje ranní rutinu. Na co si dát pozor: nenechte si zkrátit rozvody teplé vody kvůli estetice. Dlouhé čekání na teplou vodu je každodenní daň, kterou platíte pořád.
Nejčastější chyba je domněnka, že když rovnátka nejsou vidět, můžu jíst jako dřív. Opak je pravdou: právě proto, že jsou keramická, potřebují víc pozornosti. Druhá chyba je čištění jen ráno a večer. Po každém jídle použijte měkký kartáček, mezizubní kartáček a jednou denně nit nebo superfloss. Bez toho se barvivo a plak usadí a výsledek léčby se zhorší.
Celá příprava podlahy je nakonec o pečlivém plánování a respektu k panelové konstrukci. Kdo podcení průzkum, ochranu proti prachu nebo dilataci, ten bude po výměně stoupaček řešit praskliny, hluk nebo vlhkost. Naopak trpělivý postup s kontrolou v každé fázi vede k podlaze, která vydrží další desítky let.
Lepkavé jídlo je třetí past. Žvýkačky, karamely, turecký med, datle, rozinky nebo měkké bonbony se nalepí na destičky a drátky a nejdou dostat mezizubním kartáčkem. Zbytky pak dráždí dásně, vzniká zánět a zápach. Pokud už něco lepkavého sníte, vyčistěte si zuby do deseti minut, jinak se cukr a kyseliny drží na sklovině i pod rovnátky.
Druhá věc je mechanické poškození. Keramika se odlomí při kousnutí do tvrdého jídla – oříšky, kůrka od chleba, mrkev vcelku, jablko, tvrdý salám, kostičky ledu, popcorn. Stejně nebezpečné je kousat si nehty nebo otvírat zuby sáček. Když destička praskne, drátek se ohne a tlak na zub se rozloží jinam, což bolí a prodlužuje léčbu. Tvrdé potraviny krájejte na malé kousky a kousejte zadními zuby.
Podschodí bývá uzavřené ze všech stran a vzduch se v něm neobměňuje. Vlhko se pak usazuje na zdech i na knihách a začne se tvořit plíseň. Řešením není odvlhčovač, ale přívod a odvod vzduchu. Do dveří nebo do boční stěny vyřízněte dvě mřížky proti sobě – jednu nízko u podlahy, druhou vysoko u stropu. Tím vznikne přirozené proudění. Průměr otvorů volte podle velikosti prostoru, u malého koutku stačí mřížky o straně patnácti centimetrů. Nikdy nedělejte jen jednu mřížku, vzduch by se nehýbal.
Keramická rovnátka jsou oblíbená, protože nejsou tolik vidět. Mají ale jednu nevýhodu: materiál je křehčí než kov a snadno se odlomí nebo zabarví. Právě jídlo rozhoduje o tom, jestli léčba proběhne bez komplikací, nebo jestli budete každý měsíc řešit opravy. Následující řádky shrnují, co se stane, když budete jíst bez rozmyslu, a co naopak funguje.
Když se zubní pasta a jídlo podepíšou na barvě Keramické destičky mají porézní povrch, do kterého se snadno vsákne barvivo. Nejrychleji to poznáte po ránu: stačí silná káva, černý čaj, červené víno, kari, kečup nebo šťáva z borůvek a během pár dní jsou rovnátka žlutá. Není to jen kosmetický problém, špatně se to čistí a barvivo se usazuje i kolem lepidla. Pomáhá pít tyto nápoje brčkem, po jídle si vypláchnout ústa čistou vodou a kartáček mít vždy po ruce. Pokud už k zabarvení dojde, odstraňte ho profesionálním čištěním u ortodontisty, ne domácím bělením.
Co tedy jíst? Měkké ovoce nakrájené na kostičky, vařenou zeleninu, jogurty, tvaroh, vejce, měkké maso, ryby, polévky, kaše, těstoviny, rýži. Kousky masa nakrájejte na malé sousto, nekoušejte je vcelku. K pití je nejlepší voda, neslazený čaj a mléko. Sladké nápoje a džusy pijte výjimečně a vždy po nich vypláchněte ústa.
Kde a jak trénovat první jízdu Vyberte rovinatý, hladký povrch bez provozu a bez svahu. Ideální je asfaltový plácek, hřiště nebo prázdné parkoviště v klidnou dobu. Tráva vypadá bezpečně, ale klade velký odpor a dítě se na ní rychle unaví. Nejdřív nechte dítě odrážet se nohama jako na odrážedle, aby si zvyklo na rovnováhu. Teprve když samo udrží přímou jízdu a přestane se dívat na pedály, přidejte šlapání. Držte ho zpočátku za ramena nebo za sedlo, ne za řídítka – ta musí zůstat volná pro jeho vlastní korekce.
