Když nábytek umístíte do prostoru, získáte dvě výhody: lepší využití světla z více stran a přirozené rozdělení místnosti na zóny. Stůl volně v prostoru ale potřebuje dostatek místa kolem sebe, jinak se z výhody stane past. U jídelního stolu počítejte s tím, že lidé potřebují kolem sebe místo nejen na sezení, ale i na to, aby si mohli stoličku odsunout a projít za zády ostatních. U pracovního stolu zase hraje roli orientace vůči oknu a dveřím. Zády ke dveřím se mnoho lidí necítí dobře, proto je lepší stůl natočit bokem nebo mírně pootočit, pokud to půdorys umožňuje.

Při zkoušení v prodejně si sedněte na kraj sedačky, ne doprostřed. Právě kraj namáhá mechanismus nejvíc. Rozložte ji a zase složte, ideálně pětkrát za sebou. Sledujte, jestli se látka zachytává, jestli jde mechanismus ztuha a jestli se sedačka vrací do původní polohy sama, nebo ji musíte dorovnávat. Potom si lehněte na rozloženou plochu. Pokud cítíte příčný trám pod zády, matrace je příliš tenká. To se nedá spravit žádným stolkem.

Poslední věc je zvuk a přechod mezi režimy. Když lůžko sklápíte večer, dělejte to vždy ve stejnou dobu, tělo si na rytmus zvykne a usínání bude snazší. Přes den naopak nenechávejte na lůžku nic, co připomíná spaní – polštář, deku ani knihu. Garsonka není menší byt, je to jeden prostor se dvěma směnami. Když je oddělíte důsledně, získáte místo, které funguje ve dne i v noci.

Dalším rizikem jsou skoky z výšky, které děti napodobují od starších. I když je voda hluboká, může při špatném dopadu dojít k poranění páteře. Děti by měly skákat pouze z pevného a bezpečného místa, nikdy z mostů, skál, zábradlí nebo z nafukovacích hraček. Pokud se dítěti podaří dostat do proudu nebo pod hladinu, je nutné okamžitě jednat a přivolat pomoc. Křičet a mávat rukama ve vodě je přirozené, ale tonoucí dítě často ztichne a zmizí pod hladinou bez výrazného plácání.

Největší chyba při zařizování malého pokoje není nedostatek místa, ale špatně zvolený rozměr sezení. Lidé často koupí pohodlnou sedačku, která se jim líbí, a teprve doma zjistí, že se do pokoje nevejde nic dalšího. Přitom stačí dodržet pár čísel a prostor zůstane průchodný.

Rohová sestava dává smysl tam, kde je místnost uzavřená a průchod vede jen jedním směrem. Vytvoří přirozený předěl mezi zónou sezení a jídelnou, aniž byste museli stavět příčku. Past nastává v podlouhlých místnostech, kde jsou dveře proti sobě. Roh tam vytvoří slepé rameno a lidé začnou obcházet celý pokoj po okraji. Stejný problém vzniká v místnosti s jediným oknem: sestava ho často přehradí a ztratíte přirozené světlo i možnost větrat.