Zapojte děti do přípravy. Menší mohou mýt zeleninu, míchat pomazánku nebo skládat plátky sýra na chléb. Starší si samy sestaví box podle pravidel, která znají. Večerní příprava se tak změní z povinnosti na společnou chvilku. Ráno pak stačí box vytáhnout, přidat pití a jde se. Ušetříte nervy i čas a dítě má jídlo, které mu chutná a které ho skutečně zasytí.

Rozumný kompromis vypadá takto: automatiku nechte běžet u aplikací, které potřebujete mít vždy v bezpečné a funkční verzi. U programů, kde si ceníte stability a známého prostředí, aktualizace pozastavte a kontrolujte je jednou za několik týdnů. Před větší aktualizací je dobré mít zálohu důležitých dat, protože návrat ke starší verzi nebývá snadný. A když se po aktualizaci objeví problém, nepanikařte: nejdřív zkuste aplikaci restartovat, potom vymazat mezipaměť a teprve pak hledejte řešení v nastavení.

Zálivka se řídí velikostí nádoby, ne kalendářem Zalévejte podle stavu půdy, ne podle dne v týdnu. Strčte prst dva centimetry do substrátu. Je-li suchý, zalijte; je-li vlhký, počkejte. Menší truhlík o objemu pěti litrů vysychá za jeden horký den, velký květináč o dvaceti litrech vydrží tři až čtyři dny. Čím menší nádoba, tím častější zálivka. V červenci na jižním balkoně může být potřeba zalévat ráno i večer.

Než koupíte první květináč, zjistěte dvě věci: kolik hodin denně na balkon dopadá přímé slunce a jak často jste ochotni zalévat. Většina lidí zvolí rostliny podle barvy květu a teprve v srpnu řeší, že uschly. Světlo a voda rozhodují o tom, co na balkoně přežije, víc než hnojivo nebo velikost truhlíku.

Prvním krokem je změřit si místnost a nakreslit půdorys na papír. Zjistíte, kolik prostoru zbývá kolem postele – ideálně alespoň 60 cm na jedné straně pro pohodlné vstávání. Pokud je to méně, zvažte postel zasunutou do rohu nebo menší rozměr. Typickou chybou je kupovat nábytek podle dojmu, ne podle čísel. Skříň hluboká 60 cm vypadá nenápadně, ale v úzké uličce mezi postelí a zdí vytvoří tunel, kterým se budete protahovat.

Před odchodem z domova si zjisti, jestli klub vyžaduje rezervaci nebo členství. Některé pražské podniky mají vstup jen pro členy nebo pro skupiny, jiné fungují na principu volného příchodu. Na místě se neptej u dveří, jestli tě pustí dovnitř – to řeší výhradně obsluha u vchodu. Připrav si hotovost i kartu, protože ne všechny bary berou obojí a bankomat bývá daleko. Doklad totožnosti měj po ruce, i když ti bude dvacet pět; kontrola u vchodu je běžná a zdržovat se hledáním občanky v batohu zbytečně vytváří tlak.

Na umělé stěně se leze na malých stupačkách, takže bota musí držet špičku pevně, ale nesmí ji lámat. Pro první návštěvy se vyhýbej agresivním tvarům s ostrým ohybem — vhodnější je mírně asymetrická bota s plošší špičkou, která ti dovolí stát na celé podrážce, ne jen na špičce. Právě na začátečníka je největší past příliš těsná bota: v půjčovně ti ji někdo doporučí „na jistotu”, ty vydržíš dvě cesty a pak už jen přemýšlíš, kdy si je sundáš.

Před nákupem si na balkoně udělejte jednoduchý test: položte na zem bílý papír a sledujte, kam dopadá slunce během dne. Podle toho vyberte rostliny a teprve pak řešte barvu a tvar. Bude to vypadat lépe a vydrží to celou sezónu.

Světlo změřte prakticky. Postavte se na balkon v poledne a v pět odpoledne. Pokud v poledne vidíte na dlažbě ostrý stín, jde o plné slunce — šest a více hodin přímého světla. Pokud je stín rozptýlený a měkký, máte polostín, tedy tři až pět hodin. Balkony orientované na sever mají jen dvě hodiny přímého světla nebo žádné. Do plného slunce patří muškáty, petúnie, lantana, rozmarýn a levandule. Ty snesou i občasné vyschnutí. Do polostínu dejte begónie, fuksie, netýkavky nebo břečťan. Na severní balkon se hodí kapradiny, hosty a břečťan — rostliny, které spálí přímé polední slunce do dvou dnů.

Typická chyba začátečníka je koupit si boty o číslo menší s tím, že se „vytáhnou”. Materiál se sice trochu přizpůsobí, ale jen v řádu milimetrů, ne centimetrů. Další chybou je kupovat boty na doporučení zkušeného lezce, který má úplně jiný tvar nohy. Pokud máš široké chodidlo, hledej značku, která nabízí širší střih, a naopak. Vyzkoušej vždy obě boty, ne jen jednu — nohy nebývají stejně velké.

Uvnitř se drž zásady: nejdřív se rozhlédni, pak se zapoj. Taneční parket má svá nepsaná pravidla a není nutné je okamžitě znát. Nechoď doprostřed davu, pokud neumíš reagovat na změny tempa. Drž se okraje, kde je víc prostoru a méně srážek. Když tě někdo vyzve k tanci, nemusíš přijmout; slušné odmítnutí je krátké a klidné. Naopak nechytej cizí lidi za ruku bez varování, i kdyby to vypadalo jako součást tance. Hlasitý projev a telefonování na parketu patří k nejčastějším chybám, které lidi kolem tebe obtěžují.