Nakonec proberte obsah skříněk. Většina domácností má v malé kuchyni dva až tři přístroje, které používají několikrát do roka. Ty patří do sklepa nebo pryč. Nádobí držte jen to, které skutečně používáte týdně, a zbytek uložte podle tvaru do sebe. Když každá věc má své místo a mezi dřezem a sporákem zůstane volná deska, bude se vám v panelákové kuchyni pracovat lépe i bez rekonstrukce.

Odpoledne je kritické. Únava a nuda se potkají a rodina se začne hádat. Naplánujte na tu dobu něco tichého a společného: čtení nahlas, poslech pohádky, deskovou hru, kterou už znáte, nebo společné vaření z toho, co zbylo. Vaření je výhra, protože zabere čas a děti mají výsledek na talíři. Nechte je krájet, míchat, ochutnávat. I když to bude vypadat jinak než obvykle, budou to jíst, protože to udělaly samy.

Základem je takzvaný pracovní trojúhelník: dřez, sporák a lednice. V panelákové kuchyni bývá příliš stísněný nebo naopak roztažený do stran. Dřez a sporák by od sebe neměly být dál než na dva kroky, mezi nimi potřebujete odkládací plochu alespoň na prkénko a mísu. Pokud to jde, nechte mezi sporákem a dřezem souvislou desku. Typická chyba je nacpat do tohoto prostoru mikrovlnku nebo odpadkový koš, čímž zmizí jediné místo na krájení.

Tuk musí být dostatečně rozpálený, ale ne přepálený. Ideální je teplota kolem 170–180 °C. Poznáte ji jednoduše: kousek těsta vhozený do tuku se okamžitě obalí bublinkami a během několika sekund vyplave nahoru. Pokud tuk jen slabě syčí a těsto se potopí, bramborák se nasákne. Pokud naopak tuk kouří, kůrka shoří dřív, než se vnitřek propeče. Smažte vždy v dostatečné vrstvě tuku, ale ne v hluboké pánvi na litry oleje – stačí, aby bramborák plaval asi do poloviny výšky. Nepřidávejte těsto do studeného tuku a po každém vložení chvíli počkejte, než teplota znovu stoupne.

Karel IV. by takový dům nikdy neviděl, protože v jeho době neexistovaly ani pozemkové úřady, ani stavební povolení, ani developeři. Ale kdyby ho viděl, nejspíš by ocenil jednu věc: že dům stojí přesně tam, kde má, a že se neohlíží na to, co si o něm myslí sousedé. To je něco, co se z gotiky i z funkcionalismu dá přenést do dneška – rozhodovat se podle účelu, ne podle dojmu.

Deska nad sporákem a digestoř bývají jediným místem, kam se vejde odsávání. Pokud digestoř chybí, vařte s pokličkou a větrejte oknem. Při instalaci polic nad sporák dodržte dostatečnou vzdálenost, jinak se police zahřívá a mastnota na ní rychle žlukne. Dalším častým problémem je krátká deska u dřezu. Nechte si vyrobit nástavec, který se položí přes dřez, a získáte odkládací plochu, kterou po umytí zase uklidíte.

Praktický postup, když chcete vilu porovnat s jinými: vyfoťte si ji z ulice, ale jen z veřejného prostoru. Zapište si, kolik má podlaží, kde je vstup a jestli má garáž v objektu nebo mimo. Pak teprve hledejte v odborné literatuře. Nechoďte na soukromé pozemky, nefoťte přes plot a neklepejte na dveře. Majitelé to nesnášejí a vy si zbytečně zavřete dveře k dalším návštěvám.

Využijte výšku a dvířka, ne podlahu Podlaha v malé kuchyni není sklad. Věci na zemi překážejí při vaření i úklidu. Místo toho využijte vertikálu: na bok linky nebo na zeď připevněte lištu s háčky na naběračky, škrabky a utěrky. Do horních skříněk dejte lehké a méně používané věci, těžké hrnce dolů. Na vnitřní stranu dvířek namontujte organizér na víka nebo koření. Pozor na příliš mnoho otevřených polic: v malém prostoru rychle vzniká chaos a hromadí se prach a mastnota.

Hmotnost těla určuje tuhost lamel Hmotnost není jen číslo na váze. Rozhoduje o tom, jak silné lamely zvolit a jak hustě je rozmístit. Do zhruba sedmdesáti kilogramů stačí lamely o standardní tloušťce a rozestupu kolem šesti centimetrů. Nad osmdesát kilogramů je vhodné sáhnout po silnějších lamelách a menším rozestupu, případně po roštu s dvojicí lamel v každé příčce. U vyšší váhy se vyhněte roštům s tenkými plastovými držáky, které se časem vylámou. Pokud spí dva lidé s výrazně rozdílnou hmotností, hledejte rošt s možností upravit tuhost v jednotlivých zónách.

Nakonec si udělejte jednoduchý test: promněte trochu bylinky mezi prsty. Pokud vůně není výrazná, je zbytečné ji používat k dochucení — přidejte ji spíš do vývaru nebo čaje, kde přijde k duhu i slabší aroma. Když budete sušit a skladovat pozorně, vydrží bylinky voňavé i do další sezóny a pokaždé, když otevřete sklenici, ucítíte léto.

Malá kuchyně v paneláku má obvykle tři až pět metrů čtverečních a pevně dané rozvody vody a odpadu. To omezuje možnosti, ale neznamená, že se v ní nedá vařit bez stresu. Rozhoduje uspořádání pracovních zón, nikoli množství věcí. Než začnete cokoli kupovat, změřte si délku linky, vzdálenost mezi dřezem a sporákem a výšku skříněk. Podle toho poznáte, co se vejde a co bude při každodenním provozu překážet.