Funkcionalistické vily z 20. a 30. let minulého století mají jednu zásadní vlastnost: jejich hodnota stojí na původních proporcích, materiálech a detailech. Karel IV. je nikdy neviděl, ať už proto, že žil o šest století dřív, nebo proto, že většina z nich vznikla v Brně, Praze nebo Zlíně dávno po jeho smrti. Právě proto je potřeba k nim přistupovat jako k celku, ne jako k jednotlivým oknům, dveřím a fasádám, které se dají libovolně vyměňovat.
Výškový rozdíl je výhoda, ne překáž
U teras a vstupů se zase opakuje chyba s dlažbou. Původní funkcionalistické vily mají často keramické pásky, teraco nebo hrubý beton. Zámková dlažba v šedé barvě působí jako cizí prvek a navíc mění odtok vody. Pokud je původní povrch poškozený, nechte ho odborně vyspravit a jen doplnit. Nové dlaždice volte v barvě a struktuře, které odpovídají době vzniku, ne aktuálnímu katalogu.
Vlhkost je druhý problém, který se v rohu podceňuje. Cokoli, co tam dáte, musí být z materiálu, který vydrží páru a stříkající vodu. Kovové regály bez povrchové úpravy začnou reznout, dřevo bez laku nabobtná. Sklo, nerez s matnou úpravou nebo plast s uzavřenou strukturou vydrží déle. Pokud do rohu umístíte otevřenou polici, počítejte s tím, že se na ní bude usazovat vodní kámen a mýdlo. Snadno čistitelný povrch je důležitější než vzhled.
Samotnou nádobu obalte. Stačí bublinková fólie, jutová tkanina nebo stará deka omotaná kolem truhlíku a zajištěná provázkem. Obal nesmí zakrývat otvory ve dně, jinak se v nádobě drží voda. Povrch substrátu přikryjte vrstvou suchého listí, chvojí nebo slámy asi pět centimetrů vysokou. Tato vrstva izoluje a zároveň brání střídavému rozmrzání a zamrzání, které kořeny ničí nejvíc.
Základem je zbavit se všeho, co do vstupu nepatří. Projděte všechny předměty a rozdělte je na tři hromádky: věci, které používate denně, věci, které patří jinam, a věci, které můžete vyhodit nebo darovat. Do vstupní zóny patří jen to, co skutečně používáte při odchodu a příchodu: klíče, peněženka, kabát, boty, případně deštník. Vše ostatní odneste do jiných místností. Tento krok zabere hodinu, ale udělá největší rozdíl.
Podle čeho poznat, že je olej na smažení vhodn
Na co se ptát před jakýmkoli zásahem Než začnete cokoli bourat nebo přidávat, ověřte si, zda vila není zapsaná v památkovém fondu. U funkcionalistických staveb to platí častěji, než se čeká. I když zapsaná není, platí, že změny na fasádě a v konstrukcích podléhají ohlášení nebo povolení. Zjistěte si také, kdo dům projektoval a zda existuje původní dokumentace. Ta bývá v archivu nebo v dobovém tisku a ukáže, co je originál a co už je pozdější zásah.
Poslední častá chyba je zahrada. Funkcionalistická vila byla navrhována společně s ní, často jako geometrická plocha s výhledem z oken. Vzrostlé túje nebo thuje podél plotu výhled zničí a změní měřítko domu. Pokud chcete soukromí, řešte ho nízkými živými ploty, pergolou nebo výsadbou, která respektuje původní osy. Než cokoli zasadíte, nakreslete si půdorys a porovnejte ho s historickými leteckými snímky.
Nejčastější chybou je výměna původních oken za plastová s imitací členění. Majitel si myslí, že zachoval vzhled, protože z ulice vidí bílé příčky. Jenže funkcionalistické okno má jiný poměr rámu a skla, jinou hloubku ostění a často i jiný způsob otevírání. Plastový profil je navíc výrazně širší, takže se změní rytmus fasády. Pokud už okna měnit, volí se dřevěná nebo hliníková s co nejtenčím rámem a s přesnou kopií původního dělení.
Funkcionalistická vila není muzeum, ale ani volná plocha pro experimenty. Každý zásah, který neodpovídá původní logice domu, se dřív nebo později projeví — ať už staticky, nebo tím, že dům ztratí to, proč ho někdo kdysi postavil. Karel IV. ho sice neviděl, ale vy ho vidíte každý den. To je výhoda i závazek.
Typická chyba je dodatečné zateplení fasády. Funkcionalistická vila má obvykle tenké stěny, plochou střechu a pásová okna. Polystyren nebo minerální vlna o tloušťce deseti centimetrů posune rovinu fasády, zakryje římsy a změní proporce, které dům definují. Řešením je zateplit zevnitř, případně v kombinaci s rekuperací, nebo volit tenčí izolaci s omítkou v původním odstínu. Nikdy nezakrývejte větrací otvory a průduchy, které dům potřebuje k odvodu vlhkosti.
