Světlo musí být vrstvené, ne jen jedno bodov

Než začnete cokoli lepit, prohlédněte si krabici, kterou máte. Nejlepší je ta od většího spotřebiče nebo nábytku – má pevné stěny, dostatečnou výšku a hlavně víko, které se dá použít jako pult. Vyhněte se krabicím od banánů nebo zeleniny, ty jsou měkké a po pár dnech se zbortí. Potřebovat budete ostrý nůž, lepenku nebo silnou pásku, nůžky a fixu. Pokud krabici jen tak rozříznete bez rozměření, vznikne křivý pult, který se při hře převrhne.

Před montáží si ujasněte, k čemu lodžie skutečně bude – na sušení prádla, na květiny, nebo jako prodloužení obývacího pokoje. Podle toho se volí typ skla, počet otevíravých křídel a způsob větrání. Poslední kontrola patří těsnění a seřízení kování: po instalaci si několikrát otevřete a zavřete každé křídlo a zkontrolujte, jestli někde neprosvítá spára. Co se nezkontroluje hned, reklamuje se mnohem obtížněji.

Do nízké části patří nízké věci. Komoda vysoká přesně podle nejnižšího bodu šikminy, zásuvky na hračky, truhla na výtvarné potřeby nebo police na knihy, které dítě vytáhne vsedě na posteli. Typická chyba: nacpat do nízkého koutu vysokou skříň a pak zjistit, že se dvířka nedají otevřít. Další častá chyba je umístit tam postel čelem ke zdi – dítě pak vstává do místa, kde se nemůže narovnat. Postel dejte vždy do nejvyšší části místnosti, ideálně podél svislé zdi, ne pod šikminu.

Označujte potraviny datem, kdy jste je otevřeli nebo zamrazili. Fix a papírová páska na víčku stačí. U mraženého masa si poznamenejte i druh, abyste po měsíci nehádali, co je uvnitř. Pravidelně, jednou týdně, projděte přední zónu a naplánujte jídla z toho, co se blíží konci trvanlivosti. Vařte z toho, co je potřeba spotřebovat, ne z toho, co se vám právě zachce. Ušetříte čas i peníze.

Základem je oplocení, které sahá do země. Liška se podhrabává až do hloubky půl metru, kuna se protáhne i malou skulinou. Drát proto zapusťte do země nebo po obvodu položte kameny a zatížené desky. Oko pletiva voliče maximálně pět centimetrů, a to i v horní části, protože kuna se protáhne i tam, kde byste to nečekali. Výška plotu nad zemí by měla být alespoň dva metry, u lišky stačí metr a půl, ale kuna šplhá.

Než začnete cokoli přeskládat, projděte spíž i lednici a vyhoďte vše, co je prošlé nebo plesnivé. Teprve pak má smysl organizovat. Většina lidí dělá chybu, že uklízí kolem starých zásob, a ty pak zůstávají vzadu další měsíce. Vezměte vše ven, otřete police a zkontrolujte, zda někde neprosakuje vlhkost nebo se nešíří zápach. U lednice zkontrolujte těsnění dveří – pokud nedoléhá, udržíte potraviny čerstvé jen krátce.

Poslední pravidlo: nenechávejte spíž přeplněnou. Prázdné místo není plýtvání, ale prostor pro přehled. Když víte, co kde je, nemusíte nic hledat a nic se nezkazí. Jednou za měsíc zkontrolujte zásoby a přizpůsobte nákup. Organizace není o dokonalých krabičkách, ale o tom, že jídlo skončí na talíři, ne v koši.

Nákupní seznam pište podle skutečného stavu spíže, ne podle toho, co se vám zdá, že chybí. Před odchodem do obchodu se podívejte, co už doma máte. Kupujte menší množství častěji, pokud nemáte velkou rodinu. Velké balení se vyplatí jen u potravin, které opravdu spotřebujete. Pokud něco kupujete poprvé, vezměte nejmenší dostupné množství a vyzkoušejte, zda to vůbec sníte.

V lednici je nejteplejší místo v horní polici a ve dveřích. To je ideální pro hořčici, kečup nebo nápoje. Naopak maso a ryby patří do nejchladnější spodní police, kde je teplota nejstabilnější. Mléčné výrobky dejte do střední části, ne do dveří, kde teplota kolísá. Zeleninu a ovoce skladujte odděleně – některé druhy uvolňují plyn, který urychluje zrání ostatních. Typická chyba je dávat cibuli a brambory k sobě, nebo rajčata do lednice, kde ztratí chuť.

Rozdělte prostor podle trvanlivosti, ne podle druhu potravin Většina domácností skladuje zboží podle typu – mouky zvlášť, konzervy zvlášť. To vede k plýtvání, protože nové zásoby se cpou za staré. Lepší je rozdělit spíž na tři zóny: denní spotřeba, zásoba na několik týdnů a dlouhodobá rezerva. Do přední zóny dávejte to, co spotřebujete do pár dnů. Do zadní to, co vydrží měsíce. Stejné pravidlo platí v lednici: v horní polici a ve dveřích mějte potraviny, které sníte nejdřív. V zásuvkách naopak to, co přežije déle – zeleninu, ovoce, sýry.