Nezapomeňte na praktičnost. Zrcadlo v předsíni by mělo být dostatečně velké, abyste se v něm viděli celí, ale zároveň by nemělo překážet v pohybu. Pokud je předsíň opravdu miniaturní, zvolte zrcadlo bez rámu nebo s tenkým rámem v barvě stěny. Splyne s povrchem a nebude působit jako další předmět. Světlo pak nasměrujte tak, aby osvětlovalo i prostor pod zrcadlem – botník nebo věšák. Tmavý kout pod zrcadlem celý dojem zmenší.

Nejčastější chybou při zazimování kurníku je snaha utěsnit ho co nejvíc. Slepice snesou mráz lépe než člověk, pokud mají sucho a průvan jen u stropu. Zavřený, nevětratelný prostor ale znamená vlhko, které se sráží na peří a způsobuje omrzliny hřebínků a běháků. Vlhkost je nebezpečnější než teplota. Prvním krokem tedy není topení, ale zajištění výměny vzduchu.

Pokud je kout umístěný v rohu místnosti, můžete využít i prostor za ním, tedy mezi zadní stěnou koutu a zdí. Tam se vejde úzká odkládací deska nebo háčky na župany. Háčky volte takové, které nevyčnívají, jinak budete do nich při sprchování narážet. U sprchového koutu s posuvnými dveřmi je prostor za nimi klidnější, protože se nic neotevírá. Naopak u otočných dveří nechte alespoň pět centimetrů rezervu, aby se dveře nezasekávaly o věci.

Užitečná pomůcka je mulčovací vrstva na povrchu substrátu. Kamínky, keramzit nebo drcená kůra zpomalí vypařování až o třetinu. Dále se vyplatí seskupit květináče k sobě, vytvoří mikroklima s vyšší vlhkostí. Pokud máte balkon orientovaný na jih a západ, instalujte stínicí rohož nebo přesuňte citlivé druhy za parapet. Na severním balkoně naopak oceníte bílé květináče, které odrážejí světlo, a druhy jako netýkavka nebo blatouch, které snesou i trvale vlhký substrát.

Během zimy truhlíky pravidelně kontrolujte, zejména při oblevě. Odstraňte přebytečnou vodu z podmisky a doplňte izolační vrstvu, pokud ji vítr odfoukal. Na jaře, když pominou silné mrazy, obal sundejte postupně, ne najednou. Nejprve odkryjte horní část, po týdnu i zbytek. Teprve potom začněte zalévat vydatněji a přihnojovat. Rostlina tak dostane čas probudit se bez šoku a znovu obrazí.

Než koupíte první květináč, zjistěte, kolik světla balkon skutečně dostane. Nestačí říct, že je světlý nebo tmavý. Stojí za to strávit jeden slunečný den pozorováním: ráno, v poledne a odpoledne si poznamenejte, kam přímo dopadá slunce a na jak dlouho. Orientace na jih znamená šest a více hodin přímého svitu, východ tři až pět hodin dopoledne, západ totéž odpoledne a sever jen rozptýlené světlo. Teprve podle tohoto měření vybírejte rostliny, ne naopak.

Jablečná šťáva je nejjednodušší, ale i tady se dělají chyby. Jablka není nutné loupat ani zbavovat jádřinců, stačí je nakrájet na čtvrtky a odstranit stopky a napadená místa. Kdo používá odšťavňovač, má hotovo za chvíli. Bez něj se dá šťáva získat i tak, že jablka povaříte s malým množstvím vody doměkka a poté je přelijete přes plátno. Šťáva se ale rychle kazí, proto ji ihned pasterujte – zahřejte na 80 °C a plňte do horkých sklenic. Častá chyba: lidé šťávu nechají vylouhovat přes noc, čímž ztratí svěží chuť a část vitamínů.

Druhé kritérium je zálivka, respektive jak často jste ochotni zalévat. Balkonové rostliny v nádobách vysychají mnohem rychleji než záhony, protože kořeny nemají kam utéct. V plném slunci a ve větru potřebuje běžná letnička vodu klidně dvakrát denně, zatímco ve stínu vydrží i dva dny. Pokud odjíždíte na víkendy, sáhněte po sukulentech, muškátovnících s tlustými listy nebo po bylinkách, jako je rozmarýna či tymián. Naopak petúnie, fuchsie nebo begonie vadnou při sebemenším vynechání zálivky.

Typická chyba je zalévat všechny rostliny stejně. Sukulent v plném slunci potřebuje vodu jednou za týden, ale pořádně, dokud nevyteče spodem. Muškát v polostínu chce vodu obden a menší dávku. Druhá častá chyba je zalévat v poledne přes listy. Kapky fungují jako čočka a popálí pletivo. Zalévejte brzy ráno nebo večer, ideálně ke kořenům, ne na listy. Třetí chyba je spoléhat na podmisku. Rostlina v ní stojí ve vodě, kořeny bez kyslíku uhynou. Po půl hodině přebytek vylijte.

Jakmile máte jasno ve světle a režimu zálivky, jde výběr snadno. Na plné slunce a časté zalévání patří letničky s dužnatými listy, na plné slunce a občasné zalévání sukulenty a levandule, do polostínu a časté zálivky fuchsie a begonie, do stínu a občasné zálivky břečťan a kapradiny. rostlina, která dostane podmínky odpovídající její přirozenosti, roste sama. Rostlina na špatném místě potřebuje chemii, nůžky a trpělivost, kterou stejně ztratíte.