Kromě domácí péče je nutná pravidelná kontrola u ortodontisty a dentální hygienistky. Profesionální čištění odstraní zbytky, které sami nedostanete, a odhalí počínající problémy dřív, než se rozvinou. Mezi návštěvami se vyhýbejte tvrdým a lepivým potravinám, které se lepí na zámečky a nejdou snadno odstranit. Kousání nehtů, tužek nebo ledu může zámečky uvolnit a prodloužit léčbu.
Třetí je begonie, ať už královská nebo voskovka. Přímé slunce jí spálí křehké listy během jednoho odpoledne, zvlášť když je za oknem sklo. Poznáte to podle průsvitných, později hnědých skvrn přesně tam, kam dopadalo světlo. Přesuňte ji na východní stranu, kde má slunce jen ráno. Pokud už jsou listy spálené, odstřihněte je u stonku – rostlina se vzpamatuje, ale poškozená pletiva už nikdy nezezelena.
Irizace je něco jiného než hala. Vzniká na tenkých okrajích vody v oblacích, nejčastěji na altocumulu nebo cirrocumulu, a projevuje se jako bledé duhové skvrny nebo pruhy, které nejsou kruhové a nebývají kolem Slunce. Často se objevuje ve vrstvě oblaku, která je jen několik stupňů od Slunce, a barvy se mění podle toho, jak se mění velikost kapiček. Na rozdíl od hal se irizace neřídí pevným úhlem, takže ji uvidíte i jinde než na obloze kolem zdroje světla.
Kdy rebase nedělat a jak to tým nauč
Stín a polostín mají svá úskalí. Půda zde tak rychle nevysychá, takže snadno přelijete. Přemokření se projeví žloutnoucími listy, které vypadají podobně jako u sucha – proto vždy kontrolujte substrát před zálivkou. Drenáž z keramzitu na dně nádoby a dostatečný odtokový otvor jsou základ; bez nich voda stojí u kořenů a rostlina uhnije. Další častá chyba je zálivka na listy v poledním žáru – kapky fungují jako lupa a popálí pletiva. Zalévejte raději ráno nebo večer přímo ke kořenům.
Nejčastější chyba je očekávat haly za jasného dne bez oblaků nebo naopak v husté oblačnosti, kde světlo neprojde. Další chyba je dívat se přímo do Slunce bez ochrany a spoléhat na to, že to „vydrží”. Někteří lidé si pletou haly s duhou, ale duha vzniká na dešťových kapkách a je vždy na opačné straně oblohy než Slunce. Pokud chcete haly fotografovat, používejte clonu alespoň osm a krátký čas, jinak budou krystalky rozmazané. A hlavně – když se kruh objeví, nespěchejte, jev se během minut mění a často zmizí dřív, než vytáhnete telefon.
Zásadní je využít výšku, ne podlahu. Panelákové kuchyně mívají standardní linku, ale stěna nad ní bývá prázdná. Místo další skříňky ve stejné výšce dejte přednost otevřeným policím nebo liště, na kterou zavěsíte naběračky, prkénko a koření. Na co si dát pozor: police nesmí být příliš hluboké, jinak se v nich věci ztrácejí a špatně se uklízejí. Hloubka kolem patnácti centimetrů stačí. Typická chyba je dávat na otevřené police těžké hrnce – vypadá to efektně, ale při vaření překáží a police se časem prověsí.
Kromě kruhů existují i vedlejší Slunce neboli paraseleny, což jsou jasné skvrny po stranách ve stejné výšce jako Slunce, dále sloup, svislý pruh světla nad nebo pod Sluncem, a cirkumzenitální oblouk, který se objevuje vysoko nad obzorem a má duhové barvy. Vzácnější jsou parhelium a antihelium. Všechny tyto jevy vznikají lomem a odrazem na ledových krystalech a jejich vzhled závisí na orientaci krystalů – destičky plovoucí vodorovně dávají jiné úkazy než sloupky postavené svisle.
Než začnete haly pozorovat, potřebujete vědět, kam se dívat. Malý kruh najdete tak, že natáhnete ruku před sebe a roztáhnete prsty – dlaň zakryje Slunce a špička palce ukáže zhruba na jeho okraj. Větší, dvaačtyřicetistupňový kruh je dál od Slunce a bývá slabší. Kolem Slunce nikdy nepozorujte bez zakrytí – i slabý přímý pohled může poškodit zrak. Nejlepší je postavit se tak, aby Slunce kryla budova nebo strom, a sledovat prostor okolo.
Na plném slunci volte rostliny, které snášejí obojí – intenzivní světlo i občasné proschnutí. Osvědčují se muškáty, petúnie, verbeny, gazanie, portulák, levandule nebo okrasné trávy. Do stínu patří begonie, netýkavky, fuchsie, břečťan, kapradiny nebo macešky. Kombinovat plnoslunné a stínomilné druhy v jednom truhlíku nedopadne dobře: jeden druh vždy strádá, i když se snažíte zalévat kompromisně.
Kdy se vyplatí vyjít ven a co si vzít Šance na halové jevy stoupá, když je obloha pokrytá tenkou vrstvou cirrovitých oblaků a zároveň svítí Slunce nebo Měsíc. Sledujte předpověď oblačnosti, ale spíš než druhu oblaků si všímejte, zda je obloha „mléčně” bílá a přitom přes ni prosvítá jasný kotouč. Vyplatí se vzít si sluneční brýle, ale pozor – ty běžné tmavé skla haly často potlačí. Lepší je dívat se přes okraj budovy nebo si zakrýt Slunce rukou. Někdy stačí jen poodstoupit od zdroje světla a hala se objeví.
