Nejčastější chyba je praní na příliš vysokou teplotu a s příliš silným pracím prostředkem. Bavlněné povlečení perte na 40 °C, u barevných vzorů klidně na 30 °C. Vyhněte se prostředkům s bělidlem a optickými zjasňovači – ty sice na chvíli zvýrazní bílou, ale u barevných vzorů způsobí vyblednutí a šednutí. Tekuté prostředky se lépe vyplachují než práškové, které mohou zůstat v tkanině a postupně narušovat barvu. Aviváž používejte střídmě, obaluje vlákna a snižuje savost.
Na závěr: nejčastější chybou je kombinovat různé druhy v jednom květináči. Bazalka chce vlhko, tymián sucho, máta stín. Pěstujte je odděleně a každé dejte to, co potřebuje. Když budete dodržovat světlo, zálivku a pravidelný řez, budete mít čerstvé bylinky po celý rok, i když za oknem mrzne.
Nepoužívejte domácí „zaručené” triky, jako je máčení v octu, citronové šťávě nebo sódě. Kyseliny naleptávají slitinu a u stříbra způsobují černání, které se pak odstraňuje jen obtížně. Stejně tak se vyhněte pastám na zuby s bělícími částicemi. Pokud prsten zmatní nebo ztratí lesk i po šetrném čištění, svěřte ho odborníkovi, který povrch přeleští strojně a zkontroluje upevnění kamenů. Domácí leštění ve vysokých otáčkách by mohlo kámen uvolnit nebo přehřát.
Nakonec počítejte s přirozenou reakcí na změnu. Přesun z tmavého koutu k oknu, přesazení nebo prudký pokles teploty mohou na listech vyvolat světlé skvrny, které se časem zhojí. Sledujte, zda se skvrny zvětšují, nebo zůstávají stejné. Když se po dvou týdnech nešíří a nové listy rostou zdravé, rostlina se srovnala. Trpělivost a pravidelná kontrola spodní strany listů udělají víc než jakýkoli přípravek.
Jakmile se tekutina vylije, okamžitě položte na místo suchý savý materiál – papírové utěrky, čistou bavlněnou plenu nebo roli toaletního papíru. Přitlačte dlaní a nechte vstřebat. Vyměňte, dokud se vlhkost přestane přenášet. Nikdy netlačte na místo, kde už je kaluž – jen ji rozšíříte. U vinného vína je vhodné nejdřív nasypat silnou vrstvu jedlé sody nebo soli, nechat pět minut vsáknout a pak vysát.
Základem je odstranit nečistoty šetrně, ale důkladně. Připravte si misku s teplou vodou a několika kapkami jemného mýdla na ruce bez parfemace. Prsten do roztoku ponořte a nechte ho tam pět až deset minut. Potom ho měkkým zubním kartáčkem s jemnými štětinami jemně přejeďte zejména v místech, kde se drží špína: pod kamenem, v zářezech gravírování a podél vnitřní hrany obroučky. Netlačte a nedrhněte kov o kov.
Světlo řešte dřív než barvy. Pokud má ložnice jen jedno okno, sundejte z něj těžké závěsy a nahraďte je lehkými závěsy sahajícími až ke stropu — i když okno tak vysoké není. Tyč připevněte nad okenní rám, klidně 20–30 cm nad něj, a závěs veďte od stropu dolů. Místnost opticky získá na výšce a okno se bude zdát větší. Zároveň odstraňte vše, co světlo pohlcuje: tmavé rolety, hutné drapérie, neprůhledné fólie. Přes den nechte závěsy plně stažené ke stranám, ne jen na půl.
Prsten sundávejte při každé činnosti, která ho může poškodit: při mytí nádobí, sprchování s peelingem, práci na zahradě, cvičení s činkami nebo při plavání v bazénu. Chlór a slaná voda narušují slitinu i povrchovou úpravu. Prsten odkládejte vždy na stejné místo, ideálně do měkké kapsičky nebo kroužkového stojánku, ne na okraj umyvadla, kde hrozí pád do odpadu. Pravidelná kontrola u zlatníka jednou za rok odhalí uvolněný kámen dřív, než vypadne.
Leštění hadříkem, které povrch nepoškrábe Po vyčištění prsten opláchněte vlažnou vodou a osušte hadříkem, který nepouští vlákna. Na leštění se osvědčila jemná utěrka z mikrovlákna nebo speciální lešticí hadřík. Krouživými pohyby přejíždějte po kovu, dokud nezmizí zbytky vodních kapek a šmouhy. Nikdy nepoužívejte papírové utěrky ani toaletní papír, jejich vlákna jsou tvrdší než zlato a zanechávají mikroskopické škrábance, na kterých se špína zachytává ještě víc.
Kámen si zaslouží zvláštní pozornost. Diamant sice patří k nejtvrdším materiálům, ale jeho lesk zalehne film mastnoty z prstů. Stačí ho jemně přetřít hadříkem navlhčeným v mýdlové vodě a hned osušit. U měkčích kamenů, jako je opál, perla nebo tanzanit, vynechejte kartáček úplně a spolehněte se jen na prsty a měkkou tkaninu. Tyto kameny nesnášejí ultrazvukové čističky, které v nich mohou vyvolat praskliny.
Snubní prsten se nosí denně, a proto se na něm rychle usadí maz, pot, krémy a zbytky mýdla. Nejčastější chyba, která lesk nenávratně poškodí, je čištění přípravkem na nádobí, zubní pastou nebo saponátem. Tyto prostředky obsahují abraziva a odmašťovadla, která narušují povrchovou úpravu a u zlata postupně vyluhují i měď či stříbro z povrchu slitiny. Prsten pak zešedne a ztratí charakteristický jas.
