Zásuvka, prodlužovačka a co skutečně rozhodu
Typická chyba je nechat prodlužovačku na balkoně nastálo, přes zimu i přes déšť. Slunce materiál zkřehne, mráz ho rozláme a na jaře už izolace není spolehlivá. Stejně špatné je používat prodlužovačku jako trvalý přívod pro topení nebo gril. Na to spotřebiče potřebují vlastní obvod s jištěním, ne šňůru. Pokud prodlužovačka leží ve vodě, okamžitě ji odpojte od zásuvky uvnitř, teprve potom ji řešte. A když jde o jakýkoli zásah do zásuvky nebo kabeláže na fasádě, patří to elektrikáři.
Spoje a rozdvojky patří co nejdál od podlahy a od okapu. Nikdy nenechávejte spoj dva kabelů ležet na balkoně, kde na něj může stéct voda. Když už spoj potřebujete, použijte venkovní spojku s krytím a pověste ji na zeď nebo na zábradlí. Zásuvku v prodlužovačce mějte vždy krytou, ale ne v igelitovém sáčku. Ten se zevnitř orosí a voda v něm zůstane. Krytí řešte krytem výrobce, ne improvizací.
Samotný mechanismus má dvě slabá místa: pružinu nebo motor v trubce a vodící lišty po stranách. Pokud jde markýza ztuha ručně, bývá na vině pružina, která ztratila tah, nebo je přetažená. U motorových markýz se nejdřív podívejte na koncové spínače – motor se může zastavit v nesprávné poloze a dál už jen bzučí. Vypněte napájení a zkuste markýzou pohnout ručně. Pokud se pohne lehce, problém je v elektrickém nastavení, ne v mechanice.
Základem je podloží. Beton nebo tmavá dlažba se v létě rozpálí klidně na šedesát stupňů a teplo předávají přímo do trávníku. Podkladní deska z pěnového polyetylenu nebo pryžových granulí tloušťky alespoň deset milimetrů vytvoří tepelnou bariéru a zároveň srovná drobné nerovnosti. Nikdy trávník nepokládejte na holou zem bez zhutnění, jinak se po prvním dešti zvlnění a na slunci se vlny vypálí natrvalo.
Než koupíte hotový výrobek, změřte si tři věci: šířku lodžie, výšku parapetu a místo, kam se má deska sklopit. Stůl, který se vejde na šířku, ale po sklopení blokuje dveře, je k ničemu. A pokud na lodžii fouká, přidejte západku proti samovolnému sklopení — jinak vám deska za větrného dne spadne na nohy.
Začni teplem. Fén na vlasy nastav na střední teplotu a míchej s ním nad značkou dvacet až třicet sekund. Lepidlo změkne a značka se ohne. Nehtem nebo plastovou stěrkou ji podeber za roh a pomalu táhni rovnoběžně s lakem, ne kolmo nahoru. Pokud jde ztuha, přidej teplo. Nikdy nepoužívej kovový škrabák ani nůž. I malý tlak kovu udělá rýhu, kterou už nerozleštíš.
Balkon je z hlediska elektřiny venkovní prostor. I když je zastřešený a podlaha suchá, vlhkost vzduchu, mlha, déšť nebo sníh se dostanou všude. Běžná prodlužovací šňůra určená do obýváku tam nepatří. Pokud potřebujete napájet světlo, nabíječku nebo malý spotřebič, musíte nejdřív vyřešit dvě věci: odkud elektřinu berete a jak ji dostanete na místo, kde na ni může působit voda.
Prodlužovací kabel na balkon musí mít krytí minimálně IP44, lépe IP54. Na krytí záleží víc než na počtu zásuvek. Kabel by měl být v pryžové izolaci, ne v měkkém PVC, které na mrazu tvrdne a láme se. Cívku nikdy nenechávejte namotanou, pokud je zapnutá. Při odběru se kabel hřeje a v klubku se teplo nemá kam odvést. Rozviňte ho celý, i když je delší, než potřebujete.
Venkovní zásuvka versus prodlužovačka zevnitř Nejbezpečnější řešení je zásuvka, která je pro venkovní použití přímo určená a má krytí alespoň IP44. Bývá na balkoně nebo na fasádě u dveří a je ji možné uzavřít krytkou. Pokud takovou zásuvku nemáte, tahat šňůru z pokoje oknem nebo dveřmi je vždy kompromis. Kabel se přiskřípne, izolace se prodře a do spojení se dostane voda. Když to jinak nejde, veďte kabel tak, aby vznikl takzvaný okapový bod – nejnižší místo kabelu musí být venku, ne uvnitř. Voda pak steče dolů, ne do zásuvky v bytě.
