Vítr na balkoně nezačíná u velkých věcí. Nejdřív letí to, co má velkou plochu a malou hmotnost, nebo co drží jen na jednom slabém místě. Typicky to jsou igelitové tašky, ručníky přehozené přes zábradlí, lehké plastové květináče, rohožky, podnosy, misky pod květináče a nepřipevněné truhlíky. Teprve potom se uvolní těžší předměty, které ale mohou napáchat větší škodu.
Nejčastější chybou je zakrytí nábytku neprodyšnou fólií. Ta sice ochrání před deštěm, ale uvnitř se drží vlhko, které dřevo i kov ničí rychleji než samotný mráz. Další chybou je nechat nábytek na balkoně bez kontroly celou zimu. Jednou za čas zkontrolujte, zda plachta nespadla a zda se pod ní nedrží voda. Pokud máte balkon orientovaný na sever, kde se drží sníh dlouho, raději všechny přenosné kusy odneste dovnitř. Nábytek, který zůstává venku, nikdy nepokládejte přímo na beton – podložte ho dřevěnými hranoly nebo cihlami.
Při montáži sítě postupujte odshora dolů. Nejprve upevněte horní lanko nebo lištu, pak napněte síť a teprve potom ji přichyťte dole a po stranách. Nikdy ji nepřipevňujte jen za rohy – uprostřed se prověsí a vznikne přesně ta mezera, kterou chcete zakrýt. Pokud bydlíte v místě s častým větrem, počítejte s tím, že síť potřebuje uprostřed další kotvicí bod. Vyhněte se připevňování vrutů do panelu nebo omítky bez hmoždinky, jinak vám clona při prvním poryvu vytrhne kotvení i s kusem fasády.
Když už spor vznikne, neřešte ho přes dveře. Napište krátkou zprávu nebo zavolejte a nabídněte konkrétní řešení – jiný čas, jiné místo, jiný způsob věšení. Většina sousedů ocení, že se snažíte najít kompromis, ne že jim dokazujete svou pravdu. Pokud se situace opakuje, obraťte se na výbor společenství vlastníků nebo na správce domu. Ti mohou domovní řád upřesnit tak, aby bylo jasné, co je ještě přijatelné a co už ne.
Podklad musí být pevný, čistý a bez prachu. Volný písek a prach z broušení fungují jako separační vrstva – lepidlo drží na prachu, ne na betonu. Důkladné vysátí a následný penetrační nátěr jsou nutnost, ne formalita. Penetrace zavře póry a sjednotí nasákavost. Vynechat ji znamená, že lepidlo vytvoří na povrchu jen krustu, která se při zatížení odloupne. Stejně důležité je vyrovnání nerovností. Pokud je deska zvlněná, nestačí to dohnat silnější vrstvou lepidla – vzniknou dutiny a dlaždice prasknou.
Nejčastější důvod, proč dlažba na betonové desce po pár měsících kloktá a rozjíždí se, není nekvalitní lepidlo ani špatná dlaždice. Je to beton, který nebyl dost suchý. Pokud deska nevyschla alespoň čtyři týdny po posledním lití, zbytková vlhkost se snaží uniknout vzhůru a strhne s sebou i tenkou vrstvu lepidla. Před pokládkou proto změřte vlhkost. Orientačně stačí přilepit na beton na noc kousek igelitu a ráno zkontrolovat, zda se pod ním sráží voda. Když ano, počkejte.
Po odstranění značky místo umyj, osuš a přelešť leštěnkou na lak. Tím sjednotíš případné rozdíly v lesku. Pokud zůstane jemný obrys, pomůže jemná lešticí pasta, ale jen ručně, ne strojně. Když je lak poškozený až na základ, leštění nepomůže a je potřeba oprava. Proto je lepší značku odstranit hned, dokud je čerstvá. Staré značky na slunci ztvrdnou a jejich lepidlo se spojí s lakem, takže práce je pak dvakrát delší.
Lepidlo, které se hodí, a to, které ne Na beton patří flexibilní lepidlo odpovídající třídě C2, ideálně s označením S1 pro sníženou deformaci. Univerzální tenkovrstvé lepidlo za pár korun je na beton riziko – je tuhé a nepřenese drobné pohyby desky ani teplotní roztažnost. Nanášejte ho zubatou stěrkou po menších plochách, maximálně tak jeden metr čtvereční dopředu, protože na betonu rychle zasychá. Lepidlo se nanáší jak na podklad, tak na rub dlaždice, zejména u větších formátů. Vynechání rubu je typická chyba, která vede k nedostatečnému spojení a pozdějšímu odpadnutí.
Kombinace bývá nejlepší: spodní dvě třetiny rákos nebo síť, horní třetina látka, která se dá v horkých dnech stáhnout. Získáte soukromí i světlo a nemusíte řešit, že vám clona zastíní celý balkon. Ať zvolíte cokoli, před instalací zkontrolujte, zda váš dům nebo společenství vlastníků nemá pravidla pro vzhled balkonů. Vrácení už namontované zástěny je dražší než jedna návštěva schůze.
Látka versus síť: co vydrží vítr a co ne Textilní zástěna vypadá nejlépe, ale je nejnáročnější na údržbu. Polyesterová plachta s oky se napíná na rámeček z tenkostěnných trubek nebo na lanko. Musí být napnutá jako buben, jinak sebou mlátí a trhá se v rozích. Na trhu jsou látky s UV stabilizací, které vydrží tři až čtyři sezony, ale i tak je na konci sezony sundejte, vyperte a uskladněte. Síťovina (HDPE nebo polypropylen) je praktičtější: nepropustí vodu, neplísní a vydrží mráz. Hustota se udává v gramáži – čím vyšší, tím méně vidíte skrz, ale také tím méně světla projde k vám. Proti pohledům stačí síť s gramáží kolem 150 g/m², na kterou soused nezaostří. Nižší gramáž je jen optický dojem, ne clona.
