Když je pod schody jen úzký pruh, nevejde se tam klasické křeslo. Řešením je vestavěná lavice na míru, která zároveň slouží jako úložiště. Desku lavice udělejte ve výšce 42–45 cm, hloubku 45–50 cm. Pod ní nechte výklopné víko nebo zásuvky na přikrývky a knihy. Pokud je prostor delší, přidejte podél zdi nízké police do výšky, která nepřekáží. Police nekupujte hotové – většinou mají hloubku 30 cm a zbytečně ubírají místo na nohy. Nechte si je vyrobit na 20–25 cm.

Školní družina často sklouzne k tomu, že děti sedí u stolů a čekají, až je někdo vyzvedne. Pohybové hry přitom nemusí být jen vybíjená nebo klasická honička. Stačí pár netradičních pravidel a obyčejná chodba nebo tělocvična se promění v místo, kde se děti skutečně vyřádí. Důležité je myslet na bezpečnost a mít hru připravenou dřív, než děti začnou zlobit.

Na závěr: nezáleží na tom, kolik metrů předsíň má, ale kolik jich oko vidí. Světlo od stěn, jednotná barva bez ostrých přechodů a jedno velké zrcadlo proti dveřím udělají víc než jakákoli stavební úprava. Vyhněte se tmavým rohům, malým zrcátkům a kontrastní podlaze — to jsou tři nejčastější důvody, proč malá předsíň působí ještě menší, než ve skutečnosti je.

Nábytek a věci kolem dveří rozhodují stejně jako barvy. Otevřené police plné drobností předsíň zaplní; uzavřené skříňky ve stejné barvě jako stěny ji nechají zmizet. Botník, věšák a skříň by měly mít hladké plochy bez výrazných úchytů. Když už musí být něco vidět, ať je to jen jedna věc — třeba velké zrcadlo nebo jeden obraz s hlubokým rámem. Zbytek nechte splynout s pozadím.

Odvodnění bývá opomíjené. Každý rám by měl mít drenážní otvory, kterými odtéká kondenzát. Pokud je montážník zalepí nebo překryje parapetem, voda se hromadí v profilu a po čase prosakuje dovnitř. Zkontrolujte také, zda jsou otvory umístěné ve spodní části rámu a zda nejsou ucpané stavebním materiálem.

Zrcadla nejsou dekorace, ale nástroj. Největší efekt má zrcadlo umístěné na stěně proti dveřím nebo proti oknu — odrazí světlo i pohled do dálky. Zrcadlo by mělo být dostatečně velké, klidně od podlahy až do výšky očí, ale nesmí být nalepené na stěně, na kterou dopadá přímé světlo z lampy. V takovém případě vzniká odlesk, který ruší efekt hloubky. Vyhněte se sestavám mnoha malých zrcátek různých tvarů — tříští prostor a působí chaoticky. Jeden velký kus je lepší než pět malých.

Začněte světlem. Jedno stropní svítidlo uprostřed místnosti vytváří ostré stíny a tmavé rohy. Vyměňte ho za dvě až tři menší světla rozmístěná po obvodu nebo použijte bodovky směřující ke stěnám. Světlo odražené od stěny prostor rozšíří, kdežto světlo mířící přímo dolů ho stlačí. Pokud je to možné, nechte dveře do předsíně otevřené a nechte světlo proudit i z vedlejší místnosti. Zásadní chyba: slabá žárovka s teplým žlutým světlem v kombinaci s tmavým nábytkem. Malá předsíň potřebuje jasné, neutrální světlo, ideálně s možností regulace.

Malá kuchyně v paneláku má obvykle jednu společnou vlastnost: vejde se do ní jen to, co používáte denně, a ještě zbývá málo místa na pohyb. Než začnete kupovat nový nábytek, změřte si prostor. Zapište si šířku pracovní desky, vzdálenost mezi linkou a protější stěnou a výšku mezi deskou a horními skříňkami. Bez těchto čísel skončíte u řešení, které na první pohled vypadá dobře, ale ve skutečnosti překáží.

Na závěr si udělejte test na jedné stěně. Vezměte barvu z obýváku, nechte ji namíchat ve světlejší variantě a natřete jen část zdi za postelí. Dva dny sledujte, jak se mění ráno a večer. Teprve pak pokračujte. Pokud si nejste jistí, nechte stěnu neutrální a barvu přeneste jen textiliemi. Vyměnit povlečení je jednodušší než přemalovat celou ložnici.

Barvy, které ustupují, a ty, které přitahují pohled Stěny ve světlých odstínech — bílá, krémová, světle šedá nebo bledě modrá — odrážejí světlo a stěny opticky posouvají dál. Tmavé barvy naopak prostor uzavírají. Pokud chcete tmavý akcent, použijte ho jen na jedné stěně, nejlépe na té, na kterou nevidíte přímo při vstupu. Podlaha by měla být o jeden až dva odstíny tmavší než stěny, ne výrazně kontrastní. Silný kontrast mezi světlou stěnou a tmavou podlahou vytváří vodorovnou linii, která místnost rozřezává a zmenšuje. Stejně tak je chyba nechat strop v tmavém odstínu — strop má vždy splývat se stěnami nebo být ještě světlejší.

Při výběru zasklení lodžie nejde jen o to, kolik komor má profil. Rozhoduje souhra tří věcí: tepelná izolace skla, těsnost rámu a způsob montáže. Pokud se zaměříte pouze na počet komor, snadno přeplatíte za vlastnosti, které se v praxi neprojeví, nebo naopak podceníte detaily, které způsobí kondenzaci a průvan.