Kartonové krabice od spotřebičů nebo větších zásilek jsou pro dětskou hru lepší než leckterá plastová hračka. Děti si v nich postaví obchod i kuchyňku během odpoledne a můžete jim pomoct jen s vyřezáním otvorů. Klíčové je vybrat dostatečně velkou krabici, aby se do ní dítě vešlo vsedě a mělo prostor na „zboží” i na nádobí. Pro obchod se hodí krabice postavená na výšku, pro kuchyňku spíš na šířku. Než začnete cokoli řezat, položte krabici na podlahu a vyzkoušejte, jestli dítě dosáhne na „pult” i na „police”.

Pracovní deska musí zůstat prázdn

Čerstvé bylinky mají nejintenzivnější aroma hned po utržení. Každá hodina po sklizni ho ubírá, a pokud je sušíte nebo skladujete nesprávně, zbude jen seno bez chuti. Rozhoduje několik konkrétních věcí: čas sklizně, teplota sušení, vlhkost v místnosti a způsob uložení. Kdo je zanedbá, vaří zbytečně s bylinkami, které už jen barví jídlo.

Bylinkové oleje a tinktury se kazí ze tří hlavních důvodů: působením světla, tepla a kyslíku. Pokud chcete, aby vydržely roky, musíte omezit všechny tři najednou. Nejde o to koupit drahou lahvičku, ale důsledně dodržet několik pravidel při plnění, uchovávání a používání.

Nejčastější příčinou bývá tvrdá voda. Pokud rostliny zaléváte vodou z kohoutku, vápenaté soli se ukládají na listech i v substrátu. Skvrny jsou pak bílé, suché a dají se setřít prstem. Řešení je jednoduché: používejte vodu převařenou a odstátou, dešťovou nebo alespoň filtrovanou. Listy jednou za čas otřete vlhkým hadříkem namočeným v měkké vodě. Pozor na přílišné leštění — ucpává póry a rostlina hůř dýchá.

Teplota, světlo a vlhkost rozhodují víc než značka Ideální místo je tmavá skříňka v chladné místnosti s teplotou kolem 15–20 °C, bez výkyvů. Kuchyňská linka nad sporákem nebo okenní parapet jsou nejhorší možné volby. Mráz olejům nevadí, tinkturám na lihu také ne, ale střídavé teplo a chlad podporuje sražení a ztrátu vůně. Vlhkost řešte jen u tinktur: pokud láhev stojí v koupelně, vlhkost se dostane do uzávěru a postupně naředí obsah. Raději přeneste zásobu do suché místnosti a malou lahvičku na denní používání berte zvlášť.

Základem je správná nádoba. Sklo má vždy přednost před plastem, protože plast je pro oleje i líh propustný a postupně uvolňuje látky do obsahu. Pro oleje volte tmavé sklo, ideálně hnědé nebo zelené, s úzkým hrdlem a těsnícím uzávěrem. Tinktury patří do skla s kapátkem nebo do malé lahvičky, kterou budete dolévat z větší zásoby. Nikdy nenechávejte olej v široké nádobě, kde je nad hladinou velký vzduchový prostor – kyslík urychluje žluknutí.

Při výrobě dávejte pozor na čistotu. Čerstvé byliny musí být dokonale suché, jinak do oleje vnese vodu a ten začne plesnivět. Maceraci dělejte v uzavřené sklenici na tmavém místě a každý den protřepejte. Po scezení nechte olej ještě den odstát, aby se oddělila případná vodní fáze, a teprve pak ho přelijte do čisté suché lahve. Tinktury sceďte přes jemné plátno nebo filtr, ne přes kovové sítko, které může reagovat s lihem.

Křehké štrúdlové těsto se nejlépe daří z domácí mouky, která má stabilní obsah lepku a není přesušená. Jestli melete doma, nechte zrno před mletím proschnout na lince, ale ne na přímém slunci. Příliš vlhká mouka se v těstě chová nevyzpytatelně, lepí se a při válení se trhá. Pro jeden klasický štrúdl si připravte 250 g hladké mouky, 125 g změklého másla, 1 vejce, 1 lžíci octa a 3 lžíce studené vody. Ocet není kvůli chuti, ale proto, že mírně narušuje lepkové vazby a těsto zůstane křehčí.

Typické chyby: skladování v průhledných lahvičkách na světle, dolévání starého oleje novým, ponechání bylin v oleji příliš dlouho nebo míchání více dávek do jedné nádoby. Olej, který je cítit po barvě, žluklý nebo zakalený, vyhoďte. Tinktura, která změnila barvu a ztratila vůni, také není k použití. Kontrolujte zásoby dvakrát ročně a starší dávky spotřebujte dřív.

Během používání nikdy nenechávejte láhev otevřenou déle, než je nutné. Neberte olej prsty ani špinavou lžící, do tinktury nenasazujte kapátko na cizí předměty. Pokud potřebujete odebrat větší množství, přelijte ho do malé pomocné nádoby a hlavní zásobu hned zavřete. Každou láhev označte datem výroby a názvem byliny; bez toho po půl roce nepoznáte, co je uvnitř a jak je staré.