Večer patří klidnějším věcem. Promítání doma, čtení nahlas, vyprávění příběhů z dětství nebo společné vaření něčeho, co už znáte. U televize pozor na to, aby se z ní stal hlavní program celého víkendu. Jedna společná pohádka stačí. Pokud mají děti puštěný telefon, je lepší ho na hodinu odložit všem, včetně dospělých. Děti totiž kopírují to, co vidí, ne to, co se jim říká.

Druhé pravidlo se týká světla. Bylinky potřebují 12 až 16 hodin světla denně, a to i v zimě. Okenní parapet na jih je ideální, ale v prosinci je i tam tma. Pomůže jednoduchá pěstební lampa s bílým nebo modro-červeným spektrem. Stačí ji zapnout ráno a vypnout večer, klidně přes časovač. Vzdálenost mezi lampou a vrcholy rostlin drž kolem 15–20 cm, jinak se výhonky vytahují a rostlina slábne. Typická chyba je dávat bylinky daleko od okna „aby nefoukalo” – tam ale přežijí jen málokdy.

Barvy držte ve světlých tónech, aby nízký prostor ne působil stísněně. Bílá nebo světle šedá na stěnách i stropě opticky zvedne šikminu. Tmavé dřevo a cihlové obklady se hodí jen tam, kde je výška nad metr a půl. Závěsy nepoužívejte vůbec, zbytečně zabírají objem. Místo nich zvolte roletu nebo plisé, které se vejde do okenního rámu.

Na pleť se hodí olej z měsíčku, levandule nebo heřmánku, na bolavé svaly a klouby zase z rozmarýnu, majoránky či kaštanu. Vždy si nejdřív udělejte zkoušku na malém místě na vnitřní straně předloktí a počkejte 24 hodin. Pokud se objeví zarudnutí nebo svědění, olej na kůži nepatří. U citlivé pleti se vyhněte silně aromatickým bylinám, jako je skořice nebo hřebíček — v oleji mohou podráždit i v malém množství.

Začněte tím, že byliny nasbíte nebo koupíte v době, kdy mají nejvíc účinných látek — nadzemní části před rozkvětem, květy hned po rozvití, kořeny na podzim. Rostlinu nikdy nemyjte pod tekoucí vodou. Stačí ji otřít vlhkou utěrkou a nechat dvě hodiny proschnout na papírovém ubrousku. Vlhká bylina v oleji zplesniví a celá dávka přijde nazmar. Tohle je první a nejčastější chyba.

Druhým návykem je psát funkce tak, aby dělaly jednu věc. Funkce, která načte data, upraví je, odešle požadavek a ještě zapíše do logu, se ladí velmi těžko, protože každá část může selhat jinak. Rozdělení na menší celky není samoúčelné: když něco selže, přesně víte, která část to byla. Zároveň platí, že návratová hodnota má být předvídatelná — pokud funkce někdy vrací objekt a jindy undefined, dřív nebo později na to narazíte v produkci.

Údržba: co vydrží pot a co

Sedací část volte podle tvaru prostoru. Když je výklenek úzký a hluboký, osvědčí se jednoduchá lavice z masivu, ukotvená do boční zdi, s hloubkou kolem čtyřiceti centimetrů. Široký a mělký prostor naopak snese křeslo s podnožkou. Pozor na opěradlo: vysoké opěradlo se v šikmině opře o strop a nutí sedět předkloněný. Řešením je nízké opěradlo nebo jen polštáře opřené o zeď. Podlaha musí být suchá a nezámrzlá, protože pod schody často vede studený prostor nebo technické rozvody.

Typické chyby se opakují. První je police na knihy přímo nad sedačkou — při vstávání si člověk narazí hlavu o hranu. Police patří na protější stěnu nebo do strany. Druhá chyba je koberec z dlouhého vlasu, který v nízkém prostoru zadržuje prach a vlhkost. Třetí je vestavěná skříň až ke stropu, která sice ušetří místo, ale úplně zlikviduje přirozené světlo přicházející od schodů. Nechte alespoň třetinu výšky otevřenou.

Než koutek zabydlíte, zkuste si v něm půl hodiny posedět s knihou. Zjistíte, kde táhne, kde chybí světlo a kam dosáhne ruka. Teprve pak řešte povrchy a doplňky. Hotový koutek nemá být přeplněný — stačí sedačka, jedno světlo, malý stolek na hrnek a police na pár knih. Zbytek nechte prázdný, jinak se z výklenku pod schody stane opět skladiště.

Koupíte si lahvičku jakéhokoli rostlinného oleje za pár korun a máte základ, ze kterého během dvou až tří týdnů vznikne přípravek na suchou kůži, na lupy nebo na bolavé klouby. Rozdíl mezi domácím a kupovaným výrobkem není v tajné receptuře. Je v tom, že přesně víte, co jste do sklenice dali, a že čerstvé byliny mají jinou sílu než ty, které měsíce prosely skladem.

Domácí olej není náhradou lékařské péče u zánětů, otevřených ran nebo kožních onemocnění. Je to podpůrný prostředek pro každodenní péči, který si vyrobíte z toho, co roste za domem. Když dodržíte suché byliny, čisté nádobí a trpělivé louhování, získáte přípravek, který se vyrovná mnohým kupovaným a přitom přesně víte, co v něm je.

Prostor pod schody vedoucími do podkroví bývá nejčastěji zastavěn skříní na smetáky nebo prázdnými krabicemi. Přitom jde o jedno z mála míst v bytě, kde se dá vytvořit čtecí koutek, aniž by člověk obětoval obývací pokoj. Rozhodující je sklon stropu. Nad schodištěm klesá šikmina, takže výška se směrem dozadu rychle zmenšuje. Než začnete cokoli kupovat, změřte si výšku v nejužším místě. Pokud je nižší než devadesát centimetrů, sedačka tam nebude fungovat a vznikne jen skladiště.